Reklama

Reklama

Pink Floyd: The Wall

  • Velká Británie Pink Floyd: The Wall (více)
Trailer

Je zamčený v pokoji jakéhosi losangelského hotelu a hlavou mu táhnou klíčové okamžiky jeho života. Rocková hvězda Pink, na jehož koncert se už možná kdesi venku scházejí tisíce fanoušků. Sedí tu a utápí se v děsivých představách a vizích. Scény represí a lidské agresivity se střídají s frustrujícími vzpomínkami na dětství bez otce, zato s přehnaně ochranitelskou matkou, na školu, pokoušející se všechny semlít do jedné beztvaré, nemyslící masy, na ženu, která jej zradila. Sedí tu, obehnán pomyslnou ochrannou zdí, kterou si kolem sebe kdysi vybudoval, a neví jak dál.
Kultovní snímek "Pink Floyd: The Wall" je jedním z mála filmových děl, experimentujících s ryze hudební látkou. Po úspěchu jevištního zpracování dvojalba populární skupiny Pink Floyd se režie celovečerního filmu ujal Alan Parker (Sláva, Hořící Mississippi, Evita atd.), který se tu poetice hudebního tvaru přiblížil v kinematografických dějinách zcela ojedinělým způsobem. Podle scénáře vůdčího ducha skupiny Rogera Waterse vznikl film, jenž je tříští symbolických obrazů a animovaných sekvencí, volně spojených písněmi a situací fiktivní hlavní postavy. Film, který je nadčasovým vyprávěním o osamělosti člověka i o nejrůznějších zdech, jež si kolem sebe stavíme. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (586)

RHK 

všechny recenze uživatele

"Ty malej sráči, jsi v tom až po krk!" Divný citát z filmu, ale jak jinak popsat surrealistický 95 minutový videoklip s naprosto úžasnou muzikou z jedné z nejlepších desek Floydů. Film o fiktivním rockerovi Pinkovi na turné, který bilancuje všechny své životní prohry (všechny semílající škola, otec zabit ve válce, rozpad manželství), bere drogy a trpí duševními problémy. Na pódiu se z něj však stává totalitní "vůdce" následovaný věrnými posluchači kamkoliv. Vyznění filmu je protimilitaristické (např. dítě hledí na těla rozkládajících se mrtvých v zákopech, lidé na nádraží volají unisono o vracení chlapců domů), přestože Pink a jeho věrní používají vojenské a ultrapravicové symboly zkřížených kladiv podobných svastice či srpokladivu, zkřížených pěstí a fanatického zdravení (odkaz na film 1984), symboly kukel a masek kukluxklanu... A do toho jde melodie s textem: "Chcete vidět, jak Británie zase vládne? Stačí, když budeš následovat červy." Trailer: http://www.csfd.cz/film/7123-pink-floyd-the-wall-pink-floyd-the-wall/videa/ ()

kinej 

všechny recenze uživatele

V současné době Floydy poclouchám docela dost. Album the Wall se mi líbilo ze všech jejich alb téměř nejméně a nechápal jsem proč je zrovinka okolo tohoto alba takový humbuk. No a tak jsem se pustil film a už to chápu. V kombinaci s tímto filmem dostává hudba zcela nové obrysy a kombinace písniček, filmu a kreslených scén je úžasná. Waters si to tady účtuje s celým světem a jeho vztek/smutek efektivně přenáší i na diváky. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Hudba Pink Floydů mi vždycky připadala divná, jejich celovečerní film je megadivný. Zprvu mě napadlo, že Alanu Parkerovi někdo zapomněl říct, kolik minut obvykle trvá videoklip, ale ve skutečnosti žádný videoklip nepostihuje tak širokou škálu různých témat tolika různými způsoby. Je tu dětství, negativní vliv školního drillu, absence mužské opory a s tím související silná fixace na deprimovanou matku. Je tu dospívání, stála potřeba najít si schopnou ženskou. Po vystřízlivění přichází na řadu drogy a s nimi nová extra dávka bizarních halucinací. Je tu dospělost, vzpoura, revolta, touha stát se jednou cihlou velké zdi a současně jiné zdi bořit, tohle se už neobejde bez následků. Je jenom na vás, jakým způsobem budete servírované audiovizuální tornádo absorbovat. Zda-li se jim necháte unést, nebo zůstanete s čistou hlavou na pevné zemi. Mnozí to nejspíš vzdají dřív než dojde na „masomlýnek“, jiní si budou rochnit v alegorických záběrech a nechají se rozcupovat depresivní atmosférou navozenou tou „divnou“ muzikou. Nyní mám Pink Floydí hudbu rád, chápu o čem je a chápu, že to (vysvětlení) byl částečně i záměr Parkerova filmu, ačkoli Waters nad výsledkem zrovna nejásal nadšením. Zeď je psychedelická záležitost, která vám dost možná převrátí žaludek naruby a jistě vás přiměje k zamyšlení. Sice už nemá, ani nemůže mít tak silnou výpovědní hodnotu jako v době, kterou kritizuje, tedy v době svého vzniku, ale její vizuální kamufláž mě i po čtyřiadvaceti letech ohromila jako žádný „normální“ film. 100% Zajímavé komentáře: Djkoma, Superpero, Bláža, Dominicus ()

sud 

všechny recenze uživatele

We don’t need no education, we don’t need no thought control, no dark sarcasm in the classroom, hey, teacher leave them kids alone, all in all it's just an another brick in the wall. Zážitek (ať filmový či hudební), který nelze popsat slovy. Zážitek, pro jehož objektivní zhodnocení je málo hvězdiček. Film, který se vám bude líbit, nebo ne, ale nikdy na něj nezapomenete. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Začátkem 90 let mě kámoš půjčoval VHS na které bylo napsáno "Pink Floyd - The Wall" a dodal "Tohle tě rozmrdá". A ano, ani Mike Tyson by mě nedokázal srazit větší silou k zemi než tohle nadčasové, po všech stránkách geniální dílo. Dostat ze sebe tolik úzkostí a deprese a převést je do takové formy, že se okamžitě dostanou do každého diváka The Wall je skoro na kriminál. Těžko se mě už někdy vymažou z paměti scény ze školy, kde probíhá hlavní genocida osobnosti každého z nás. Nikdy po mě nepřestane běhat mráz po zádech když Bob Geldof v černé uniformě fanatizuje dav. Ovšem teď mě dochází, že kdybych zde vypsal úplně všechno na co z tohoto díla niky nezapomenu nebyl by to komentář, ale kniha. Tak moc mě to "rozmrdalo". ()

Galerie (57)

Zajímavosti (43)

  • Při přípravách filmu vrcholila krize mezi Rogerem Watersem a Davidem Gilmourem, později ústící v rozpad kapely. Během tohoto sporu si nechal Waters vyrobit toaletní papír s potiskem podobizny Gilmoura. (markyzgero)
  • Bob Geldof (Pink) má ve filmu jedinou repliku, která nebyla napsána kapelou: "Next time, fuckers!" (don corleone)
  • Při úklidu zničeného pokoje rovná Pink (Bob Geldof) černobílé fotografie. Na jedné vidíme muže v plášti, jímž je Johnny Fingers, hráč na klávesové nástroje skupiny Boomtown Rats. Bob Geldof byl jejím vedoucím a zpěvákem, Fingers byl jeho dobrý kamarád. (don corleone)

Související novinky

Zemřel režisér Alan Parker

Zemřel režisér Alan Parker

31.07.2020

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama