Pod pískem

Já mám někdy pocit, že tyhle francouzský psychlogický minimalismy vzníkají jen proto, aby se Francouzi mohli vytahovat jak skvělý maj herce. Tady je to Charlotte, která svým hereckým výkonem rozdává diváckej zážitek po kilech. Pokud jde o příběh, tak ani ryba ani rak, prostě jsem to odkoukal a nenadšen ani nenasrán jsem po skončení odešel na kutě. (07.05.2014)

Herecký koncert Charlotte Rampling pod taktovkou mistra ženského francouzského filmu Francoise Ozona. Civilní herecký projev téhle herečky dává filmu další rozměr, kdy se z odchodu manžela (ať už za tím odchodem bylo cokoli) stává osobní tragédie, ze které je jen jedna cesta - víra. Nebo tak nějak :) Nejvíc mě asi oslovily scény z márnice, kde si s divákem režisér hraje snad nejvíc. Napřed něco vysvětlí, ukáže a následně to úplně popře. Vedlejší linie se stárnoucím bonvivánem Vincentem, kdy Marie v těch nejméně vhodných momentech propadá v záchvaty smíchu, nebyla vůbec špatná. Přesto je vidět, že Ozon svoje herečky miluje a nechává jim dostatek prostoru - většinou na úkor (vedlejších) mužských kolegů. Snad proto - pro jeho lásku, obdiv a respekt k velkým (i menším) frnacouzským (i britským) herečkám - se mi jeho filmy tolik líběj. (01.05.2012)

Film pre staršie ročníky, alebo pre ženy rôzneho veku, schopné milovať až za hrob. Snáď ich je stále dosť, ale tak predsa len možno trochu menej patologicky ako Marie. Ozon sa nikam neponáhľa, vlastne nám servíruje pomerne klišé situáciu, ale ponúka do nej neobvyklý náhľad. Svojim sbôsobom veľmi smutný film a možno vo všeobecnosti aj trochu zamyslenie nad tým, ako nás dokáže držať minulosť v šachu a ako sa v nej radi utápame, pričom nám zvyšok života začne pretekať medzi prstami. (12.12.2017)

Určitě jsem čekal víc. Nejvíc jsem se těšil na Bruna, ale ten bohužel dostal jen málo hereckého prostoru. Charlotte hraje celkem dobře, na svůj věk vypadá taky ok, ale to je tak zhruba vše. Pomalé tempo tohoto snímku mi dvakrát nesedlo a na celkové (ne)rozuzlení jsem si musel počkat až skoro do konce. Celkově takový lepší průměr. (22.01.2015)

Ozonovy filmy mě vždy jakýmsi způsobem zaujaly, ale nikdy se mi nedostaly nijak výrazně pod kůži, což je škoda, protože jistý nemalý potenciál zde byl. Drama Pod pískem mě oslovilo více než "Bazén" a "Čas, který zbývá", protože mi to přišlo více ucelené a hlavně pochopitelné. Charlotte Rampling je vážně dobrá herečka a role ženy, která se vyrovnává se smrtí manžela po svém, ji perfektně sedla. Někdy je prostě těžké nechat někoho odejít, a proto je lepší se tvářit, že je stále tady, avšak i to má své meze. Zkrátka solidní drama, které má rozhodně něco do sebe. (21.08.2012)