La Gloire de mon père
My Father's Glory
Oteckova sláva
Režie:
Yves RobertHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Philippe Caubère, Nathalie Roussel, Didier Pain, Thérèse Liotard, Julien Ciamaca, Victorien Delmare, Joris Molinas, Benoît Martin, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Provence 1895, městečko Aubagne. Malý Marcel vzpomíná na své dětství. Noří se do vůní, barev a bezstarostnosti mládí, kdy jako malý chlapec chodil za tatínkem do školy a sám se tak naučil psát, vzpomíná na své blízké - na svou maminku, krásnou a veselou ženu, na svou tetu Rózu a jejího bonvivánského muže Julese. Když mu byly tři roky, odstěhovali se na předměstí Marseille, kde jeho tatínek získal místo učitele. Ale ze všeho nejvíc mu učarovaly prázdniny, které rodina trávila v kopcích Provence, v nádherné divoké přírodě, kde malý Marcel chytal motýly a cikády, kde se učil poznávat květiny. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (89)
Tento báječný výlet do časů na přelomu 19. a 20. století na francouzském venkově viděný bezstarostnou dětskou optikou a servírovaný s patřičnou dávkou humoru vemlouvavým hlasem Viktora Preisse musí okouzlit snad každou vnímavou duši. Nádherná krajina kopcovitého prostředí Provence umocňuje poetiku celého vyprávění takovým způsobem, že se člověku chce vykřiknout: „Bože, jak je na tom světě krásně!” (85%) ()
Krásný návrat do dob, kdy lidé byli ještě lidmi. Kdy to nebyly jen pahýly z lidí zbylé, urputně mačkající své ubohé chytré telefény, nemajíc na nic a nikoho čas, nemajíc si co říci. Vtipně to vystihuje sám Tatínek "stroje nám ušetří práci, pracovní doba se zkrátí, bude více času na rodinu" - jo, Tatínku, tak to dávno není pravda, byla to naivní představa všech (konstruktérů). A sic jsem za lov endemických druhů, který prostě nemohu s mou náturou vydýchat, nechtěl dávat plný počet, nakonec ho dát musím. Celá pasáž s Lilim je totiž naprosto dokonalá - nádherná, klukovská, opravdová, čirá, ryzí, výborná, skvělá a nejlepší. Prima komentář: Enšpígl :) ()
[Silné 4*] Jedná sa o spomienky na detstvo francúzskeho spisovateľa a filmára Marcela Pagnola, nakrútené podľa jeho autobiografickej knihy (tento dôležitý fakt v popise chýba). Film je ladený do komediálnej polohy, čo zase nie je uvedené pri žánri filmu (komédia). Zato dobrodružný žáner je veľmi diskutabilný, veď to, že chlapec zažije nejaké dobrodružstvo, ešte neznamená, že film je dobrodružný. Film je krásne poetický, podaný z pohľadu nevinného dieťaťa. Prekypuje láskavosťou a tiež láskyplným humorom, ktorý pripomína môjho obľúbeného Zdeňka Svěraka. Doslova z neho dýcha atmosféra voňavého a slnkom zaliateho Provensálska. Páčilo sa mi obsadenie jednotlivých rolí, oceňujem hlavne prirodzenosť detských predstaviteľov, čo býva často problematické. ()
Hlavní dětský hrdina vypadá jako vystřiženej z nějakýho podpultovýho časopisu pro pedofily, takovej bezpohlavní nažehlenej kluk, co hledá ztracený lízátko. Nicméně, kromě tohoto zásadního záporu film celkem zdařile balancuje na hranici mezi oslavnými tóny nad scenériemi Provence a přeslazeným dojímáním nad všední krásou dní. To druhý díl Maminčin zámek už tenhle balanc ustát nedokázal a zapadl hluboko do rozmělněné přeslazenosti, kterou někteří zaměňují za poetiku či snad lyriku. ()
Je veľa chlapčenských filmov, ktoré som ako malý premeškal. Len sa obávam, že tento by ma aj vtedy svojou lyrickosťou nudil. Dej sa veľmi neponáhľa, myšlienky o márnivosti sú pekné, ale poučenie by bolo treba deťom objasniť. Moment, keď chlapec držal v rukách otcovu slávu, ten stál za to. Veľmi nepochopim, čo sa na prírode Provensálskej oblasti ľuďom páči, veď je to v podstate púšť bez trávy a stromov, samý kríkový porast a vodu treba urputne hľadať, o čom sú často aj celé filmy. –––– Povedal si zaujímavú vec. Ďeťom sa klamať môže, ak ide o ich dobro. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (1)
- Při výuce zeměpisu naříká tatínek nad tím, že Alsasko-Lotrinsko již není součástí Francie. Tehdy po prohrané prusko-francouzské válce bylo A.-L. skutečně připojeno k novému Německému císařství. Francie jej získala zpět po první, resp. po druhé světové válce. (junxi91)
Reklama