En Passion
Náruživosť
The Passion of Anna
The Passion of Anna
Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Sven NykvistHrají:
Max von Sydow, Liv Ullmann, Bibi Andersson, Erland Josephson, Erik Hell, Sigge Fürst, Britta Brunius, Lars-Owe Carlberg, Malin Ek, Barbro Hiort af Ornäs (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Náruživost je psychologická hra, ve které Andreas, žijící z vlastní vůle izolovaným životem na ostrově, se na krátkou dobu stýká se třemi lidmi. Elis je úspěšný, ale emocionálně chladný architekt. Jeho žena Eva, trpící nespavostí, se neustále snaží vyjít vstříc lidem kolem sebe a je zcela závislá na svém apatickém manželovi. Anna, Andreasova známá, se stala vdovou poté, co při autonehodě zahynul její manžel a dítě. Posledních šest měsíců žila s Andreasem. Všechny důležité události se odehrály ještě před začátkem filmu. Nejsou odhaleny prostřednictvím konvenčních flashbacků, ale v dopisech a dialozích. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (60)
Pět * spíš kvůli neskutečné kameře a dokonalé formě. Ta tam je NUTNOST vrcholných Bergmanů. Ale copak jsme tu na závodišti, ptá se to hned ve mně??? Každopádně mi u dřívějších Bergmanů nebývala dlouhá chvíle (snad je to redukcí, možná je jejím důsledkem i jistý nedostatek); nechyběly mi u nich ani expresionisticko/naturalistické gradace pomocí zachycení vraždění. V tom mi to evokuje úpadkového Triera. Poprvé jsem si uvědomil, kolik si Dogma95 z Bergmana tohoto stylu vzalo. ()
84% - Opět... Opět Bergmanovské moudro, opět výtečná studie postav, opět skvělé výkony čtyř autorových dvorních hereckých hvězd, opět Nykvistovy úžasné záběry, opět absence hudby s výjimkou v pozadí znějícího Bacha, opět opět opět... Kdyby to byl můj první Bergman, asi by plný počet tomuto filmu neunikl. Takto jsem bohužel místy cítil svou vlastní ironii, vždy, když nějaká postava opakovaně pronáší dlouhý a chytrý monolog, jakoby přebírala Nobelovu cenu... Passion je rozhodně skvělý film, ale fanouška Bergmana překvapí pouze interaktivními hereckými zpovědmi a magickými kontrasty v podobě Anniných snů... Když to tak po sobě čtu, je mi fakt líto, že jsem tu pátou hvězdu nedal. Měnit to ale nebudu! ()
Budem tu za pravdovravného barbara, ktorý nechápe Bergmanove filmy. A pritom na niektoré z nich mám veľmi dobré spomienky. Nič s tým však nenarobím. Náruživosť som na dvakrát dopozeral a okrem stretnutia so známymi hercami nezanechala vo mne žiadnu stopu. Možno nabudúce. Len neviem, či sa k nejakej repríze odhodlám. ()
Film představuje bergmanovský standard. Standard - měřeno ovšem výhradně bergmanovskýma očima - lehce opotřebovaný. Mnohé z toho, co je tu řečeno, jsme již určitě slyšeli. Způsob, kterým se přechází z flirtu (byl to opravdu jen chvilkový flirt ?) mezi Andreasem a Evou do vleklého Andreova soužití s Annou, je vysvětlen velmi vnějškově (opět s ohledem na Bergmanovu dimenzi). Že se i tak jedná o vrcholné dílo mistra světové kinematografie, zůstává zřejmým. Stejně tak jako skutečnost, že kdesi v pozadí slyšíme plačící či jinak strádající autorovo srdce. Poznání, že Bergmana - právě proto, že je to Bergman - nikdy není dost, rozhodně nezarmoutí. A to i v případě NÁRUŽIVOSTI. ()
Ve skrze průměrná „vztahovka“, která sice vybočí sem tam nějakým lepším místem, ale nebýt dobře hrajících herců, neměla by divákovi skoro vůbec co říct. A díky tomu, jak je málo výrazná, se mi jen pár dní po zhlédnutí takřka vypařila z hlavy jako celek, v paměti mně zůstalo jen pár momentů. A psychologie postav mi přišla asi až zbytečně nepřehledná. Promluvy herců o postavách mi přišly mimo, avšak to je možná můj osobní problém. Jde zkrátka o průměrný film, který sice má svou rutinní řemeslnou kvalitu, ale nic navíc nepřidá. ()
Reklama