Letec

Tak tohle je totální pád na čumák v poddání Scorseseho. Nevím co tady všichni děláte, ale já se chci u filmu bavit a chci cítit, že sledují něco zajímavého a nechci koukat na hezké, ale nudné, zbytečné a ohrané obrazy od mistra Martina Scorseseho. Někdy až absolutně absurdní dialogy postav, které doprovází nudné vedlejší postavy. Howard Hughesv poddání Leonarda DiCapria je asi jediný klad filmu. Mě prostě nestačí Scorseseho jméno na začátku filmu, abych hned běžel dávat 5* a křičet slastí při každé scéně. To, že film ukazuje subjektivní pohled na život HH je docela na nic. Mě nezajímá jak tohoto člověka vidí Scorsese, ale chci vědět jaký byl. Jak všechno okolo probíhalo. Nechci aby si režisér přikresloval a gumoval hlavní postavu ve chvíli kdy se mu to hodí. Asi mám hodně negativních postojů, ale nevidím nic extra na této 169minutové slátanině, která vám řekně, že HH byl blázen, který miloval letadla a trpěl bakteriofóbií nebo něčím velmi podobným. HH nakonec vypadá jako nikdo co dokázal všechno a jen díky štěstí byl průkopníkem letectví. Zkusím dát Letci druhá příležitost za nějaký čas a případně změním hodnocení. (15.09.2005)

Těžké hvězdičkování. Naprosto přesně mezi čtyřmi (úchvatná vizuální stránka) a třemi hvězdičkami (rozvleklý příběh s opakujícími se peripetiemi). Rozpačitý souboj mezi Scorseseho obrazovou genialitou a poloprázdným (navíc notně natahovaným) portrétem Letce. Ani skvělí herci v čele s „životním“ DiCapriem, úžasná kamera a vypiplané retrokulisy neudrží film na očekávané úrovni - a tak jsme se dočkali pouze myšlenkově neurovnaná studie sympatického magora, bez odvahy, bez koulí, s jasným tahem na Oscara. Pořád sice nadprůměr v kontextu řadové produkce, ale doby Casin, Mafiánů, tím spíš Zuřících býků a Taxikářů jsou nejspíš definitivně fuč. (05.01.2005)

Pokud je Letec něčím především, pak dokonalou ukázku vrcholného Hollywoodu, toho Hollywoodu, který Hughes pomáhal ve dvacátých letech svými smělými vizemi budovat. Je to precizně naplněné žánrové schéma, které nabízí jak dechberoucí špektákl, tak skvělou dramatickou filmařinu. Nelze nepochválit famózní kameru, skvěle začleněné triky, perfektní dobovou muziku, která všemu dává styl a atmosféru. Příběh Howarda Hughese není jen osobním dramatem, ale i velkolepou a výpravnou podívanou, v níž vás některé scény přiškrtí po „hollywoodsku“ do sedačky a nenechají vás vydechnout (skvostně natočené vzdušné sekvence opravdu stojí za to). Co je ale mnohem důležitější – každá část slouží monumentálnímu celku a monumentalita celku nezastiňuje osobní a nepříliš idealizovanou osobní rovinu. Hughesova osobnost je středobod, kolem kterého se vše spektakulární točí, ne naopak. Toho si na Martinu Scorsesem cením. Nepodlehl velkému tématu a pokusil se jít pod povrch. Neidealizoval, ale pokusil se podat příběh jednoho z fascinujících nositelů lidské imaginace a touhy létat (obrazně i doslovně) ve všech odstínech. Z místa, kde jsem seděl, se jednoznačně zdálo, že uspěl. Letec je opravdu nádherným exemplářem životopisného velkofilmu ve vším oslnivém lesku. Na bídu tentokrát místo nezbylo... Těch pár minut, které má film navíc, lze považovat za dědičnou chorobu. A slabší Loganův scénář dokázal Scorsese bohatě vyvážit svou precizní režií. (12.02.2005)

Letec je mnohem zajímavější svým stylem a formou než obsahem. Na otázku, kdo vlastně byl Howard Hughes, neodpovídá, ale po celé „skorotřihodiny“ baví. Mám dojem, že Scorsese měl potřebu si tak trochu (megalomansky) zablbnout. 80% Zajímavé komentáře: Douglas, kleopatra, Adrian, Melies, Djkoma, Lynn, ShaQuan (01.03.2005)

Co Scorseseho sakra v posledních letech tak změnilo? Ano, Letec je vizuálně úchvatné dílo, na které se zatraceně dobře kouká, ale kam sakra zmizela ta komorní poetika jeho scén? Kdysi dávno, když Bobby De Niro ještě neoslavil ani třicáté narozeniny, Scorsese natočil Špinavé ulice. Použil několik zaprášených newyorských lokací, postavil na ně pár herců a zrežíroval scény, které se vám zapíší svou atmosférou do paměti. Dnes má milionové rozpočty, točí scény s desítkami komparzistů, ale kde je sakra ta bezchybná atmosféra? Kde je barová rvačka za zvuků nějaké známé písně, proč proměna Howarda Hughese trvá tak krátce? Osobně mám tuto osobnost americké historie spojenou s jedním z nejzáhadnějších politických manipulátorů šedesátých a sedmsesátých let, který rok nebyl spatřen a posílal peníze na konta významných lidí. A tak trochu bych čekala, že Scorsese jeho příběh dokáže podat více zajímavě a osobitě, zvlášť když DiCaprio zvárnil svou roli nesmírně suverénně. (06.07.2008)