Švestka

Švestka se po právu zařadila do mé TOP5 (možná TOP3) nejoblíbenějších her Járy Da. Výborný seminář a naprosto geniální píseň Šel nádražák na mlíčí (s ještě geniálnější choreografií, jak je dobrým zvykem) a zejména Smoljakova neschopnost udržet myšlenku a neschopnost myšlenku opustit, které fakt v rámci seminářů i her nemají svou genialitou sebemenší konkurenci a v samotné hře pak výborná zápletka i prostředí, postavy i fantastické hlášky. Téhle hře tentokrát vládne Smoljak (Dovolíte, abych vám potřásl pravicí?), ale Brukner pod maskou v trojroli a Kašpar, který sedmkrát pokořil Milešovku, si to taky slušně dávají. Švestka, kterou Smoljak hnojil vlastníma... hnojivem, patří k těm hrám, které jsou nejzábavnější a užil jsem si je nejvíc. Fakt super. "Tohle je Kryštof, ten jeho harant! Bydlí v Polžicích nebo Bezdružicích!" "Vystoupil Nastoupil" "První pád... Vodopád!" 100%. (04.01.2018)

Neustálé opakování určitých vět a situací ve hře, byť se tak děje pod záminkou sklerózy, není vůbec vtipné, naopak to nudí a nudí, podobně jako ve Vyšetřování ztráty třídní knihy. Stejně tak trable s podáváním ruky působí hodně vykonstruhovaně a tedy otravně, přeci není takový problém říct, pusť mi ten úd. A vymyslet pak jiný závěr. (26.08.2012)

Pro někoho slabota, pro mě jedna z top her JC. Možná i kvůli železniční tématice a skvělému semináři na téma Cimrman dentistou. Smoljak jako Hájek, to je něco úžasného, nedokážu si představit alternaci od Svěráka. A ono obecně je ta hra vlastně geniální, kdo jiný by dokázal napsat hodinovou hru o senilitě, kdy se furt dokolečka omýlá jedno téma. EDIT: Tak dlouho jsem nad tím Svěrákem dumal až se mi podařilo sehnat lístky a v prosinci 2019 jsem se šel se na hru podívat na živo. V hlavní roli tedy Zdeněk Svěrák, Robert Bárta jako Pulec, Marek Šimon jako Motyčka a Michal Weigel v roli Nastoupila, zbytek obsazení byl stejný. Smoljak byl geniální Hájek, ale Svěrák se svou altrnací nezůstává pozadu, především tomu dává svůj styl díky občasné improvizaci, kterou opravdu umí. Když na repliku Motyčky, proč nemá Wasserfall nějaké pěkné české příjmení, Svěrák najednou vstal a naplno spustil "Jo, třeba Brukner nebo Reidinger!", to jsem se od srdce zasmál naplno. Skvělá záležitost včetně sklerotické přednášky. Marek Šimon jako senilní Motyčka byl taky moc fajn. A Robert Bárta jako Pulec se mi možná líbil i víc než původní alternace Jana Kašpara. Dědci už mají svá léta, ale i po 50 letech to pořád stojí za to. (21.08.2019)

Hru Švestka som videl premiérovo až teraz. Výborne som sa zabavil na seminári, ktorý patrí medzi najvtipnejšie. Škoda len, že samotná hra už úrovne seminára nedosahuje. Ak sa donekonečna opakujú gagy, ktoré už pri prvom uvedení nie sú ničím mimoriadne, nastupuje skôr pocit trápnosti, než zábavy. Ale to všetko je myslené v cimrmanovských proporciách, nie absolútne. Takže výsledné tri hviezdičky sú veľmi silné. (29.03.2014)

Švestka graduje. To jak v seminář, tak v samotné hře. Cimrmany mám strašně rád a tahle hra (speciálně verze se Svěrákem) je opravdu povedená. Jen to prostě všechno trvá. Člověk Cimrmana znalý už spoustu vtipů očekává a tak třeba všemi vzpomínaný Smoljakův monolog o stáří mi přijde z celé hry nejslabší. Naopak, to, co Smoljakovci předvádí na konci semináře je opravdu nezapomenutelný zážitek, který bych bez ostychu zařadil do zlatého fondu Cimrmanů. Jedná se o dokonalou choreografii u písničky "Na železnici dějou se věci." Stejně tak je to i se hrou. Tentokrát se tu a tam objeví i koření v podobě sprostých slov a musím říct, že to sedne. Využití japonských masek je další z nezapomenutelných momentů. Opět jen škoda, že než se hra dostane do zničující fáze (do fáze, kdy postava Václava Kotka sází jeden nekompromisní vtip za druhým) trošku to škobrtá, trošku klopýtá a kolikrát si řeknete:"To už v některé hře bylo." Jasně, je to záměr a navíc je to hra o stáří, ale trošku to narušuje spád hry. Což je asi taky záměr. Všechny pochybnosti ale maže protřídní finále, takže Cimrman opět nezklamal. Palec nahoru i pro švestku. (26.01.2008)