Železný kříž

Zrejme príliš veľké očakávania, no absolútnou chybou z mojej strany je fakt, že som dúfal najmä v inú formu podania námetu. Boje ako také, ma v tomto prípade príliš nezaujímali, no odlišnosť pohľadu na násilie vo vojne rozhodne áno. Taktiež som si myslel, že dôjde na konflikty pre rozporuplné rozkazy, ako v prípade takého: "Paths of Glory". Lenže tu je to také monotónne, pričom spomínaný snímok mal v rámci tématiky rýchlejší spád, principiálne príbehovo gradoval, no najmä disponoval vhodnou dĺžkou stopáže. Toto mi prišlo zbytočne dlhé i keď musím uznať, že tu je snaha podať konflikt aj v podobe dopadu na spoločnosť .. (07.04.2022)

"Železný kříž" jsem poprvé viděla jako děcko - byla jsem morbidní děvčátko, film se mi líbil a ještě víc se mi líbil "ten vrhač nožů ze Sedmi statečných";-). Po dlouhých letech už zážitek nebyl tak intenzivní - chvílemi trochu nuda, lehce matoucí střih, některé válečné záběry nechtěně pobavily, ale syrovost zůstala, myšlenka se prohloubila (coby mládě jsem protiválečné poselství tolik nevnímala, hlavně že se střílelo:-)) a vyžilý ksicht Jamese Coburna mi stále dokáže zacloumat hormonama. Na svou dobu slušný kousek, i dnes ještě má co říct. 75% (11.05.2010)

,,BOH JE STRAŠNÝ SADISTA, LEN O TOM NEVIE." __ Hoci som film pred pár rokmi nevidel celý, v mysli mám na neho stále pomerne dobré spomienky, zvlášť pokiaľ ide o dynamický (na svoju dobu priam klipový) strih a špinavo-drsné prostredie zákopov. Vtedy ma však príliš nezaujal, pretože mi vadilo, že nemá jasnejšiu dejovú linku a zo začiatku prakticky nijako nenapreduje. Po rokoch, kedy som ho už videl celý, ho vnímam prakticky podobne. Pritom nejde o vyslovene zlý film a myslím, že mnohé esencie, ktoré do neho Peckinpah zamiešal sa musia napr. takému Tarantinovi istotne páčiť a určite by sa dalo minimálne pouvažovať, ako by sa látky chytil on. ,,Železný kríž" je pre mňa v mnohom silno nepresvedčivý. Ani nie tak preto, že je vyslovene fiktívny. Skôr, že má viditeľne nižší rozpočet , než aký by som od filmu z ruskej fronty plnej tankov (tie tu vôbec neboli) čakal. S troškou irónie možno povedať, že ide o komornú drámu so značným počtom mŕtvych. Treba však dodať, že Peckinpah tu síce nie je nič dlžný svojej povesti filmového násilníka, no zároveň je z filmu cítiť súcit proti nepriateľovi (zasiahla ma smrť ruskej vojačky). Isté výhrady by som mal aj voči obsadeniu, predovšetkým mi však vadilo nezaujatie voči tomu, o čom film vypovedá. Nie som však sklamaný a verím, že iné počiny režiséra ma oslovia viacej. (2787. hodnotenie, 176. komentár k filmu) (13.12.2015)

Další film režiséra Peckinpaha který jsem si konečně doplnil a byl jsem velmi spokojený. Tohle je staré dobré válečné umění do kterého je navíc zjevně i vložena myšlenka a protiválečné poselství. Navíc zde exceluje charizmatický James Coburn v hlavní roli. Můj oblíbenec ze Statečné sedmy tu podává opravdu působivý výkon. Strhující výpověď o marnosti a zbytečnosti celé války viděné možná z pohledu těch zlých, ale charaktery v tomto případě rozhodně nejsou ani náhodou černobílé. Velmi kvalitní dobová záležitost.80% (01.12.2019)

Zajímavý pohled na válku na straně "těch zlých", to znamená na straně německých vojáků. I tam totiž, ať se to zdá jakkoli podivné, fungovaly bytosti vybavené charakterovým spektrem od rovného Steinera pohrdajícího Bohem ("bůh je sadista, ale neví o tom"), důstojníky a pachtěním za válečnými skalpy, přes obyčejné vojíny, kteří jedou na setrvačník, aniž už vlastně vědí proč, až po šmejda Stranskyho, třesoucího se na vyznamenání v závětří zato s plnými ústy válečné strategie a psychologie. Konflikt těch dvou je nosnou silou příběhu a musim říct, že se mnou tenhle film a mazácké herectví Jamese Coburna hodně zahýbalo. (22.05.2005)