Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi 50. až 70. let minulého století. Honza Steiner nebyl žádný drsňák ani grázl. Byl to jen kluk, který měl smůlu, že se ocitl ve špatnou dobu na špatném místě. Na šikmou plochu se dostal shodou nešťastných osudových náhod. Výchovu Honzovi poskytly dětské domovy, pasťáky a nakonec kriminál. Vedl dlouhou, nevyhlášenou a pravidly právě neoplývající válku s důstojníkem veřejné bezpečnosti. Konflikt vyvrcholil zinscenovaným honem na Honzu, který nešťastně zastřelil svého úhlavního nepřítele a byl za to odsouzen k trestu smrti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (103)

Greny 

všechny recenze uživatele

možná by se nějaké chyby našly - střih -, ale jinak jsem z tohoto filmu velmi nadšen a oproti Sametovým vrahům sem it u zdá o něco lépe zvládnutý příběh, který je mnohem srozumitelnější a pro diváka ne tolik složitý. Dokonce jsem měl i tu čest se panem Dolanským setkat a řekl bych, že toto je jeden z jeho nejpovedenějších filmů a hraje tu i o něco lépe než v Sametových vrazích. Hudba od Dana Landy je úchvatná a herecký výkon Petra Motlocha jako tvrdého lampasáka mě velice zaujal...s tímto filmem jsem nad míru spokojen ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Jeden z tisíce příběhů lidí, kterým přístup bolševického režimu zničil život. V tomto případě se dostal na šibenici kluk, který se jako malý "provinil" nežádoucím otcem. Další z témat, které by si zasloužilo víc, než jen televizní zpracování, ale co se technické stránky věci týče, tak ten kino look film částečně i měl. Zahrané solidně od všech zúčastněných a ačkoliv Dolanského projev mi dlouhodobě nesedí, tady mi nevadil. Vypíchnul bych ještě Petra Motlocha, který zahrál hajzla esenbáka na jedničku. 80% ()

Reklama

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

České drama inspirované skutečnými událostmi odehrávající se v 50. a 60. letech popisující nelehký osud mladého chlapce Jana Steinera (v dospělosti J. Dolanský) vyrůstající v německé rodině v poválečné době. Nedobrovolně se dostává na okraj společnosti a opakovanými útěky z výchovných zařízení a občasnými krádežemi také za hranici zákona. Příběh je vyprávěn z pohledu jeho přítele s pohybovým hendikepem z dětství zvaného Pajda, kterého v dospělém věku ztvárnil M. Hádek, a to zcela bez příkras a sarkasticky. Zatčení a zkrocení mladého Steinera považoval za svůj hlavní služební úkol místní velitel veřejné bezpečnosti Charvát v podání P. Motlocha. Za velký nedostatek dramatu J. Svobody považuji nejasné a matoucí časové ukotvení příběhu, neboť vezmeme-li v úvahu, že snímek začíná v poválečných letech, kdy se do opuštěných budov po vyhnaných Němcích začali stěhovat noví českoslovenští obyvatelé, tak dle logiky a stáří hlavního hrdiny by se měl příběh odehrávat nejpozději na začátku 60. let. Tomu absolutně neodpovídá zobrazený vozový park, kde se nesmyslně objevují staré vozy z 50. let, novější vozidla včetně legendární Tatry 603 a vedle nich sovětské žigulíky a jiná zahraniční vozidla, které v té době nemohla existovat. Také postava mladé sestřičky Magdy v podání L. Vlasákové, která z neznámých důvodů nalezla ve Steinerovi zalíbení, mi do příběhu příliš nezapadala a v závěru se ztratila úplně. Životní podmínky v nápravných sociálních zařízeních pro mladistvé bývají v podobných filmech často zobrazovány jako velmi beznadějné a chmurné a v tomto snímku tomu nebylo jinak, neboť utrpení mladého chovance dosáhlo vrcholu, když se odhalily sklony hlavního vychovatele v ústavu k homosexuální pedofilii. Ve vedlejších rolích se objevila Y. Kornová jako Steinerova matka, která po nezměrném utrpení dobrovolně opustila tento svět, dále I. Bareš coby Pajdův otec alkoholik a Steinerovi známí zloděj K. Zima a kuplíř a násilník J. Nosek. Po první polovině filmu, kterou hodnotím jako povedenější, následovala méně přesvědčivá druhá část, v níž se děj zabýval především Steinerovými úniky, zatýkáním, přestřelkami a po definitivním dopadení následovala poprava odsouzeného v jeho pouhých 22 letech. Za filmy jako Hotel pro cizince či Jen o rodinných záležitostech, které se věnují komunistickému bezpráví v 50. letech, tento snímek značně zaostává, ačkoli zde se o zvůli režimu nejednalo, neboť Steiner byl skutečně zločinec a recidivista, byť byl svým pobytem v různých nápravných zařízeních od dětství k tomuto způsobu života v podstatě vychován. V dramatu můžeme zaslechnout melodie od známého zpěváka a hudebníka D. Landy. Ačkoli závěr filmu byl dostatečně dramatický a emotivní, přesto po zhlédnutí Svobodova psychologického snímku přetrvával rozpačitý pocit, který mi nedovolil, abych toto dílo hodnotil jinak než průměrně. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Nechápu, jak tohle může být jen televizní film, ten si zaslouží velké plátno. Výborná režie, skoro výborný scénář a hlavně dost dobré výkony, hlavně trojice Dolanský, Hádek a Motloch, obzvláště Motloch v roli příslušníka VB je mrazivý. Je to příběh ze života, lidské charaktery jsou skutečně takové, někteří jsou skutečně svině, i když doba byla tvrdá, těžko říct, jak bychom se zachovali. Udělení milosti patří k velmi silným zážitkům, kdy fandíte klukovi, který byl ke zločinu spíše donucen, měl to v dětství těžké, což na druhou stranu nikoho neomlouvá. Jediné, co bych vytknul, je možná ne zcela využitá linie s Pajdou a některé poměrně zbytečné záběry (třeba jak Krajčo s Motlochem pořád lijou na kameru vodu, asi čtyřikrát). Výborný film, škoda, že se nevysílá častěji. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Ani som nevedel, ze reziser Jiri Svoboda /Zanik samoty Berhoff, sametovi Vrazi/ je rocnik Lemmyho Kilmistra - 1945. No nic, aj daco k filmu : drsny pribeh zaujme, dialogy na urovni, akurat skoda, ze v strede sa nenachadza ani jedna zapmataniahodna scena, a dialogy sklzli do priemeru, ba dokonca dio vatovo planeho plkania. fakt ako ten stred, je priemerny a dost nudny, ale ako celok na urovni, rezisersky slusne . 70 % ()

Galerie (8)

Zajímavosti (8)

  • Natáčelo se i v bývalém dole Gabriela v Karviné a na karvinském Masarykově náměstí. Natáčení exteriérů probíhalo také ve městě Příbor na Novojičínsku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Film sa sčasti natáčal na zámku Velké Heraltice, ktorý predstavoval polepšovňu či na stanici Frýdlant nad Ostravicí (stretnutie Steinera s advokátom Vozdným). Väzenské scény sa točili v opavskej väznici. (dyfur)

Reklama

Reklama