Bonnie a Clyde

Nejlepší na celé téhle legendární gangsterce není ani tak to loupení a prchání před policií, jako poctivé vykreslení vztahů a nálad uvnitř Barrowova gangu, protože ty rozhodně nejsou ideální. Máme tu Bonnie, která se zločineckou dráhou snaží utéct před nudou a průměrností, Clyde je prostý lupič, který nic jinýho neumí, ani umět nechce; jeho brácha je to samý, akorát že ten se dostal pod vliv své ženy, upjaté hysterky a domácí puťky (přesně takové, kterou se nikdy nechtěla stát Bonnie). A do pětice C.W., rádoby nezávislý mladík, který jak se později ukáže je jen dítě hrající si na zloděje a četníky. Vše působí zcela realisticky a ponorková nemoc která mezi partou ukrývajících se „cizích” lidí vypuká je naprosto pochopitelná. A právě tenhle přímý pohled bez zidealizovaných hrdinů je neocenitelný. (05.07.2009)

Bonnie and Clyde je tak intenzívny, atypický zážitok, že vám utkvie v mysli navždy bez ohľadu na to, či ste boli z neho nadšení, či sa vám zdal priemerný, alebo ste boli znechutení tým, že hlavnými hrdinami sú zločinci, ktorým sme donútení šikovnou a podvratnou Pennovou réžiou z celého srdca fandiť. Na konci nás potom režisér zákerne zradí. Bonnie a Clyde sa nestal našou televíznou klasikou zrejme preto, že pôsobí príliš americky. Ak ho chcete vidieť, na televíziu zabudnite. Jeden z najdôležitejších filmov 60tych rokov. (05.08.2012)

Tak se to stalo znovu. Opět jsem se podíval na film, který má kultovní status, který je jak zde, tak na IMDb hodnocen velice kladně a opět mě snímek neodrovnal tak, jak asi měl. Tím nechci říct, že Bonnie and Clyde je špatný film, to ne. Jen že jsem čekal něco víc, po tom všem jsem čekal něco jiného. Chyba pravděpodobně bude na mé straně, možná je to tím, že jejich příběh je tak známý, že prakticky každý ví, co se stane a já jen čekal na finále a na to, jak to provedou. Ale teď nějaká ta pozitiva - neskutečně krásná Faye, skvělý Warren a parádní Gene Hackman. Je velmi pravděpodobné, že za pár let si tento snímek dám ještě jednou a třeba zjistím, že jsem jen neměl tu správnou náladu… a třeba taky ne. 75 %. (19.05.2013)

Bonnie a Clyde, to je příběh za všechny prachy. Romeo a Julie v „gangsta“ hávu. Jenže nic takového se v Pennově podání nenalézá. Místo psychologie a motivace postav jsou tu jen nelogické skoky v chování (Loupíme, chceš taky? Jasný!). Namísto osudové lásky a vzájemné jiskřivé chemie je to one woman show Faye Dunaway, která zastiňuje Clyda Warrena Beattyho takovým způsobem, až je bolestně jasné, že by se bez něj film vlastně i obešel. Navíc ta všudypřítomná „buranská“ nadsázka to v mých očích v mnoha scénách pohřbívá. Nevadí, že tam je. Vadí, že se s ní nepracuje s citem. Vrcholem je pak scéna přestřelky Barrowova gangu s policií a okolo zmateně pobíhající Blanche se sekáčkem. To je u mě synonymum největší možné filmové trapnosti. Naštěstí zbytek šlape, má to šmrnc a především tu již vychvalovanou Faye, která to drží Beattymu navzdory. (21.12.2009)

„Sedíš v izbe a rozmýšľaš: ´Ako a kedy sa mi z toho podarí uniknúť?´.“ Ako hovoria múdre knihy, triler BONNIE A CLYDE spôsobil revolúciu, čo sa týka vnímania "estetiky" násilia a sexu v amerických filmoch. Napriek kontroverznému prijatiu medzi divákmi bol nominovaný na desiatich Oscarov, z nich dvoch získal (za kameru a herečku v podpornej úlohe – Estelle Parsons). Režisér Arthur Penn, ktorý o tri roky neskôr nakrútil rozkošne zábavný (anti)western s Dustinom Hoffmanom MALÝ VEĽKÝ MUŽ, režíruje výborne, herci (Dunaway, Hackman, Wilder a Beatty, ktorý snímku zároveň produkoval) výborne hrajú, akcia je ostrá, tempo skvelé a humor prítomný. Provokatívne, dráždivé, vzrušujúce. (29.08.2008)