Vlak

Do posledního šroubu kolejového pražce poctivé filmařské řemeslo, které dobře ví, že kolomaz, pot i pára nejlépe vyniknou v černobílé.. Těžko říct, jak by to vypadalo, kdyby po třech dnech ve Francii nechytl průvodčí Lancaster Arthura Penna za flígr, nevyhodil ho z vlaku a na post mašinfíry nenastoupil Frankenheimer. Bylo by tam ještě více odboček k otázkám kontroverzního směnného obchodu (kolik lidských životů za jednoho Cézanna)? Dostaly by tolik prostoru autenticky působící akce a naolejovaná železniční pornografie? Někdo může namítat, že plán odbojářů příliš spoléhal na naivitu ustupujících nacistů, nicméně ten dotyčný asi neví, že v lásce (k umění) a válce je dovoleno vše.. (14.12.2022)

Peckovní film. Zatím nejlepší Frankenheimer jakého jsem doposud viděl. Mandžuský Kandidát je zapomenut. Na tomhle snímku jsem si užil hned několik věcí. Především parádní technickou stránku a precizní filmařský um který jde ruku v ruce spolu s perfektním budováním atmosféry které takřka neomylně udrží diváka po celý film v napětí a očekávání věcí příštích. Navíc jsou tu parádně promakané charaktery postav které nejsou pouze jednostranně vykreslené ve stylu hrdinní partyzáni versus odporní nacisti a to určitě potěší. Lhal bych sice, kdybych tvrdil, že film nemá žádná hluchá místa a po pravdě asi by mu víc slušela lepší čtyřka, ale zaokrouhlím výš, kvůli své slabosti pro vlaky. Ukázka starého mistrovství kterému se ty dnešní vocasárny ani nepřiblíží.95% (10.12.2016)

Vlak je důstojnou poctou francouzskému odboji a hlavně francouzským železničářům bojujícícm proti německým okupantům. Mimochodem i naši železničáři se za války v tomto ohledu velmi vyznamenali ač se o nich až tak moc nemluví. Připomínají je spíše pomníčky na nádražích po celé naší zemi... Já jsem věděl, že Vlak je černo-bílý, ale když jsem jednoho dne získal DVD s barevným coverem a posléze se na TV objevilo i barevné DVD menu, měl jsem radost, že jsem se dostal k nějaké kolorované verzi... Nu, nedostal. Samozřejmě to bylo černo-bílé. Po tomto malém zklamání jsem se ponořil do děje a hned od počátku film slušně chytne. Absence barvy nijak nevadí, ba naopak dodalo to filmu správnou atmošku. Opět jsem skřípěl zuby, když v německé ,,obrněné'' koloně na nádraží se objevily americké M3A Halftracky dokonce s padesátkami na korbě.... Kdyby tam dali emgéčko, chápal bych snahu, ale tohle prostě neodpouštím. Stejný šok byl v závěru, kdy v prchající německé koloně jely vesele Greyhoundy a ten poslední se tvůrci ani nesnažili maskovat větvemi... No a poslední tečkou byl sám obrněný vlak, kde na vagonech jely M24 Chaffee. Asi kořist :-) !!! Náladu mi spravil dělový pancéřový vagón a obrněná lokomotiva. Tohle není žádná komedie jak jsme u Frantíků zvyklí, Němci jsou ve filmu chytří a krutí. Ty seš odbojář? Ne? Tak co tu děláš? Tak ke zdi - ta ta ta ta...S nikým se nemažou a hlavně naprosto bezdůvodná poprava rukojmích v závěru mi věru vyrazila dech. Obzvláště major od ženistů byl opravdu dokonalý německý důstojník. Výkoný válečný zabiják, který navíc rozuměl lokomotivám a všemu co patřilo ke kolejím. Sám von Waldheim už tak na mne nepůsobil. Ve filmu zažijeme několik opravdu perných chvilek, kdy hlavně skovávačka se Spitem byla skvělá. Trochu mi to připomnělo našeho Železného dědka a Von Rynův expres. Celkově film velmi mile překvapil, je to solidní válečný kousek bez zbytečného patosu a bez příkras. Hluboká úcta před všemi, kdo se tenkrát v létě roku 1944 podíleli na zastavení vlaku s nakradeným uměním ! Dávám za 4 rozbušky. * * * * (15.06.2017)

Rok 1944. Paříž těsně před příchodem spojenců: Němci se ještě na poslední chvíli pokoušejí odvézt cenné obrazy. To si však nenechají francouzští vlastenci líbit a pod vedením Burta Lancestera se jim v tom pokusí zabránit... Vynikající černobílý válečný snímek, který těží především z výtečně vykresleného železničního prostředí a precizně budovaného scénáře. (24.02.2005)

,,NEPÁČI SA MI TO." ,,KOMU ÁNO?" ,,MYSLÍM TIE OBRAZY." __ Iste, je to dobrý predstaviteľ tých ,,chlapských" filmov, no nejde tu len o čo najväčšiu akciu a Scofieldovov (intelektuál a estét, ktorého okolnosti nútia ísť cez mŕtvoly) záverečný prejav (možno niekde tu tkvie nominácia na Oscara za scenár) s prestrihmi na debny s obrazmi a postrielaných francúzskych odbojárov ponúka nezabudnuteľnú filozofickú otázku: Koľko životov vyváži záchrana umenia? Avšak najmrazivejšie je, s akou chladnosťou Frankenheimer ukazuje popravy tých, čo neváhajú pre úspech tejto akcie položiť aj vlastný život. Obaja hlavní predstavitelia sa svojich úloh zhostili naozaj dobre, len Lancaster mi ako Francúz skrátka nikdy sedieť nebude. (478. hodnotenie, 53. komentár k filmu) (11.05.2011)