Ponorka

***Věděli jste, že: Německou válečnou ponorku, která se v několika záběrech objeví v závěru filmu Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy, si filmaři vypújčili právě ze souběžně vznikajícího filmu "Ponorka". Scény ze Spielbergova filmu Petersenův štáb natolik přesvědčily, že jejich model ponorky snese cokoliv, že jej vystavili drsným vlnám. Ponorka šla ale okamžitě ke dnu.*** (15.03.2007)

Ačkoliv má Ponorka značně obsáhlou stopáž, já měla po celou dobu sledování pocit, že film běží teprve chvíli. Nedal mi ani na chvíli vydechnout a já si přála, na rozdíl od jiných filmů podobně dlouhé i mnohem kratší stopáže, kde jsem se často dívala na hodiny a byla ráda, kdy se blížil ke konci, aby neskončil. Chtěla jsem vědět, jak skončí, ale zároveň jsem se to bála vědět. Atmosféra v ponorce byla opravdu zničující a klaustrofobická, všechny scény nadmíru působivé a velmi autentické. Představte si, že byste měli být, byť jen na chvíli v jejich kůži, tam dole, kde je tma a ticho, kde si nemůžete být jisti ničím, nic nevidíte, můžete jen tušit a doufat. Nevím proč, ale několikrát jsem si během filmu vzpomněla na ponorku Kursk... (22.03.2009)

O tom, ze je Petersen skvely reziser, niet pochyb. Do hlbin mora sa reziser vybral este 2 krat, a to v DOKONALEJ BURKE (2000) s Georgeom Clooneym a v POSEIDONE v roku 2006, ale mal som pocit, akokeby mu na tom druhom menovanom filme az tak nezalezalo v porovnani s Ponorkou. Mozno pre niekoho je prilis zdlhave tak dlho sa divat na trpiacich ludi v ponorke, ale reziserovi sa podarila ta hrozostrasna atmosfera tak skvostne natocit, ze som ani chvilu nedychal. Ved komu by sa chcelo ist bojovat do naruci smrti, ked kazdy jeden z tych muzov ma doma priatelku, zenu alebo rodinu a je jedno, ci to boli Nemci alebo Anglicania, pretoze oni iba plnili rozkazy nadriadenych. Tie neustale utoky a hlavne neprijemne ponaranie sa do hlbky, kde by ta ponorka nemusela vydrzat tlak mora, boli natocene skutocne bravurne a velmi napinavo. Hudba bola opät skvela, ved prave Klaus Doldinger stvoril hudbu aj pre NEKONECNY PRIBEH (1984), ktory Petersen natocil o 3 roky neskor po Ponorke. Kto by to dnes povedal, ze si tu istu ponorku pozical aj Spielberg pre natacanie DOBYVATELOV STRATENEJ ARCHY (1981) :-) ... 28.05.2009 _____ Jürgen Prochnow - (Kapitán Henrich Lehmann-Willenbrock) +++ Herbert Grönemeyer - (Werner) +++ Klaus Wennemann - (Fritz Grade) +++ Uwe Ochsenknecht - (Bosun) +++ Erwin Leder - (Johann) +++ Heinz Hoenig - (Hinrich) +++ Hudba: Klaus Doldinger +++ (25.09.2008)

Světe div se, ale jedna z nejlepších protiválečných demonstrací vznikla v Německu, odehrála se výhradně pod mořskou hladinou a velel jí charismatický ďábel Jurgen Prochnow, který postupně prošedivěl a nechal se zlákat nabídkami i od führera Uwe Bolla. Wolfgang Petersen kormidluje svou životní pouť jako velezkušený mazák a odporným zápachem války a utrpení dáví diváka možná s trochu kolísající, ale po celých 200 minut znatelnou a obdivuhodnou intenzitou. V prvních dvou třetinách jsme podrobně obeznámeni s charaktery hlavních hrdinů a s jejich nicotným, víceménně nechtěným válečným podílem, abychom si v závěru mohli ohryzávat nehty a držet těm zoufalým náckům palce takovým způsobem, že se nám na nich udělají modřiny. Nezbývá než hluboce smeknout před výtečnou klaustrofobickou výpravou, chytrým scénářem s jasným poselstvím a heroickým projevem všech herců, jejichž zarostlé a vyděšené obličeje mluví v podstatě za vše. "Vraťte mi mou svobodu". 90% (13.10.2013)

Mám za sebou další snímek z kategorie těch, které je nutné zhlédnout z povinnosti, představují totiž žánrový fundament, od kterého se odvíjí orientace v dané oblasti kinematografie. Rozumím tomu, o co se Petersen pokoušel, i tomu, co na snímku oceňuje většina diváků. Život námořníků na ponorce rámují služební povinnosti, stres, stereotyp, strach a klaustrofobie. Jestliže se ale v řadě komentářů dočítám, že dlouhá stopáž vůbec není na překážku, na základě osobní zkušenosti to potvrdit nemohu. Ať se ta podívaná tvářila, jak chce velkolepě, pro mě byla únavná a byl bych za pokrytce, kdybych se přidal ke sboru pějícímu oslavné ódy. K postavám posádky jsem si nenašel cestu, žádný charakter mě doopravdy nezaujal a nepřijal jsem ho za svůj. A do třetice, jeden se musí divit, kolik odpůrců nacismu se v Německu v období války našlo a jak si na válečném plavidle bezstarostně pouštěli pusu na špacír. Tři hvězdičky jsou formálním uznáním řemeslných kvalit Petersenova velkofilmu, ale srdcovou záležitostí se pro mě Ponorka nestala a ani se k ní v budoucnu nebudu vracet. Celkový dojem: 55 %. (07.08.2019)