Hvězdná brána

1. série - 55% - Dlouhotrvající seriály z konce devadesátých let mívají slabší rozjezd a mytologické pozadí či hrátky s hloubkou charakteru hlavních postav většinou přicházejí až v pozdějších dobách. Stargate SG-1 není výjimkou. Vesmírné výlety jsou hlavně v prvních dílech jednotvárnými misemi s náplní objevování dávných kultur, ale už tam se najde tu a tam díl, který zaleze nebezpečně hluboko pod kůži (Cold Lazarus) nebo naznačí mytologické možnosti (The Nox, Enigma). Hlavní dějová linie je viditelně určená pro mnohem více sérií, takže v tuhle chvíli je mě asi možné zastihnout na nějaké další výpravě. 2. série - 65% - Tok'rové, první náznaky zcela oddechových dílů a dokonalé scénáristické kousky Message in a Bottle a The Fifth Race. K tomu stále se vyvíjející mytologie, atmosféra a soundtrack. Bohužel občas přijdou natolik slabé díly, že nestačím kroutit hlavou nad tím, že je to všechno stále ten samý seriál. Cesta pokračuje.. 3. série - 75% - Poctivé žánrovky (Shades of Grey), romantika alternativních vesmírů (moje srdcová záležitost Point of View) nebo jako bonus nefalšovaný jaffský vtip. A kdo by čekal, že se finále bude odehrávat ve znamení dopointování zápletky s Hersesisem, ten utrpí při souboji s doposud nejstylovějším nepřítelem asi pořádný šok. Stargate definitivně potvrzuje, že tenhle běh na dlouhou trať se vyplatí. 4. série - 90% - Zlatá doba, umlčení všech zlých jazyků a důkaz, že seriály nevystřílí své nejlepší náboje hned na úvod. Scénáristé se drží přesně toho, co nejlépe fungovalo až doposud a díky pevnému fanouškovskému zázemí si dovolují čím dál překvapivější žánrové odskoky. O'Neill s Teal'cem hláškují jako nikdy předtím, mytologické zákruty jsou na jedinečné špičkové úrovni a jako třešnička na dortu se objevují nezapomenutelné perly Upgrades nebo Window of Opportunity. Dobrodružství už dlouho nechutnalo takhle sladce. 5. série - 85% - Další posunutí hranic světa kolem Cheyenne Mountain. Tentokrát je na pořadu dne dopointování zápletky s Ascheny, stále komplikovanější vztah s ruskou protistranou nebo překvapivý a originální nápad v podobě seriálu na motivy Hvězdné brány. Největší předností je ale fakt, že i v SGC někdy nastanou nenapravitelné ztráty, díky čemuž je atmosféra celého seriálu zase o něco osobnější. A záporák, jehož příchod na scénu je připravován téměř polovinu sezony, slibuje velké věci. 6. série - 85% - Pozměněná základní sestava pomáhá brojit proti Anubisovi, pravidělně očišťuje své jméno a dokonce se vrací do míst, kde to všechno před lety začalo. Ze seriálu se tak díky tomu definitivně stává dobrodružná klasika, která nejvíc překvapuje tím, že dokáže příběhů na podobné téma přinést dost, ale zároveň se vyhnout byť jen náznaku dlouhodobé repetetivnosti. A z Teal'ca je nadobro neodolatelný hláškující pohodář. 7. série - 85% - Sezóna maximálních protikladů. Zatímco po výborném rozjezdu přišel tvrdý pád a někdy kolem překvapivě špatné epizody Space Race i pocit nastavované kaše, druhá polovina sedmého roku ukázala směr na vrchol i způsob, jak na něj dojít. Už bez nicneříkajích odboček, ale naopak s neskutečným tahem na bránu, kde je svatá trojice epizod Grace, Heroes (part 2) a finální Lost City tím nejlepším, co jsem mohl s O'Neillem a spol. zažít. 8. série - 90% - Něco končí a něco začíná. To neplatí jen při úvodním střídání stráží na velitelském můstku, ale i pro úplný finiš uzavírající jednu krásnou a dlouhou éru. Ale nejen finální sprint, ve kterém snad šest dílů v kuse není čas na vydechnutí, stojí za to. Tím, co dělá z osmé série fantastickou jízdu, je totiž i nová výzva pro O'Neilla, další pohled do soukromí Samanthy Carterové nebo nenápadné uzavírání dlouhodobých vedlejších linií (Kinsey, Maybourne,..) jako varování pro budoucí velké změny. Éra klasických sérii právě tady definitivně končí, zlatý věk ale pokračuje. 9. série - 85% - Bez velkých průtahů a loučení skok do neznámých vod. Přichází mladá krev v podobě Camerona Mitchella a s ním i zcela nový nepřítel přinášející i nový pohled cestování skrze bránu a boje s nepřítelem. Hvězdná brána se totiž na stará kolena odklání od klasického sci-fi a přináší to, co už několikrát v samostatných epizodách lehce nakousla - fantasy. A nepřekvapivě i tenhle experiment tvůrcům vychází. Neznamená totiž jen Ori nebo Merlina, ale i atmosféru občasného rytířského souboje či změnu klasických epizodních "vesnických" dílů na epizody stěžejní pro další vývoj. 10. série - 90% - Už už to vypadalo, že na samém konci došly hrdinům síly, ale po nevyrovnané první polovině přichází dvojdíl The Quest jako do té doby nevídaná fantasy jízda a po něm už velkolepý finálový dojezd. Poslední série má v sobě ale dva obrovské klady - prvním je Adria. Úžasná, fascinující a přenádherná Morena Baccarin se pro její roli snad narodila a kterýkoli díl se zabývá nejvyšší představitelkou Ori, jedná se automaticky o prvotřídní herecký koncert. Druhým kladem je závěrečný díl Unending. Neuzavírá Ori, neuzavírá seriál, ale je to snad nejemotivnější díl celého seriálu, víc o postavách než jakákoli libovolná série. Kdo miluje jednotku SG-1, uronil u tohoto dílu slzu. Za něj díky a hlavně díky i za deset sérií plných dobrodružství. Nebyla to vždycky snadná cesta, ale stálo to za to. (11.01.2008) (méně) (více)