Můj nepřítel

Roztomilá sci-fi, která (i přes nízký rozpočet) dopadla přímo úchvatně. Vizuální stránka filmu je ve všech směrech povedená (ať už se jedná o souboj vesmírných stíhaček, vzhled planety, masožravé potvůrky žijící v písku nebo o překrásné masky "Draků"), jednoduchoučký příběh díky příjemným hercům vůbec neuřáží a najde se i pár opravdu vtipných dialogů. Režisér všech žánrů zkrátka opět zabodoval.;-) P.S.: "Dračí" miminko bylo k sežrání...:-)) (10.07.2011)

Hodně netradičně zpracovaný sci-fi, kde se dvě rozdílný rasy střetávaj po ztroskotání na opuštěný planetě. Bohužel je to trikově, až teda na masky, trochu lacině působící a hlavně jelikož je to založený převážně na dialozích, tak to sem tam mírně nudí, protože to občas nemá co říct a scénář tomu taky moc nepomáhá, hlavně trošku rozpačitě vypadá učení angličtiny Drakonem. Ale celkově se jedná o solidní sci-fi, i když bych od Petersena čekal víc po Nekonečným příběhu. 3.5* (02.04.2008)

Nesourodý žánrový odvar ze snad všeho co vás napadne (Peklo z Pacifiku, E.T., druhý Indy, Crusoe), který na sotva pětadvacet let starý snímek stárne (s výjimkou hudby) až nezdravě rychle. A mám-li být zcela upřímný, tak nebýt úcty k tomu jak se mi to v dětství líbilo, tak jdu s hodnocením podstatně níže. (09.08.2010)

Když jsem tenhle film viděla prvně, bylo mi sedm let. Tenkrát běžel na německé televizi PRO 7. Tajně jsme ho sledovali s bráchou pozdě v noci. Vůbec nám nevadilo, že nerozumíme ani slovo. Seděli jsme před obrazovkou jako přikovaní a báli se, že se někdo z našich rodičů probudí. To byly časy. Včera jsem na film po téměř dvaceti letech narazila znovu a úplně náhodou. Taková náhoda to zase nebyla, místo Růžovky jsem brouzdala na internetu. Název mi hned nic neřekl, ale fotka Dennise Quaida a Draka všechno objasnila. Bez přemýšlení jsem si film pustila a nechala se unášet příběhem. Byl to stejný zážitek jako v dětství, jen s tím rozdílem, že jsem nepokukovala po přivřených dveřích a nebála se, že se každou chvílí ve dveřích objeví táta nebo máma. Pokud chcete vidět lehce zapomenuté sci-fi. Zapátrejte po něm a neváhejte si ho pustit, možná, že i vy máte podobné vzpomínky jako já. Zkouknutí filmu rozhodně stojí za to. (23.10.2009)

Čas je nelítostná bestie. Nezdráhá se vzít do prádla filmový nadprůměr své doby a nenechá na něm nitku suchou. Když jsem "Enemy Mine" viděla jako mládě, do podprsenky ještě nedorostlé, vnímala jsem, že to není stejná liga jako "Vetřelci" nebo série "Terminátorů". Ovšem snad od embrya jsem tíhla ke sci-fi a líbil se mi Dennis Quaid, byla jsem tedy s filmem spokojená. Možná mě už tehdy dráždil kreténský dabing, kdy divák vidí 20-letého sopla, ale slyší mluvit padesátníka. Podobně alergická jsem na případy, kdy děti dabují zprzněným hláskem dospělé ženy. Ústřední dvojice, která byla na plátně většinu stopáže, se naštěstí dala většinou poslouchat bez skřípění zubů. Uběhlo nějakých 20 let a já jsem se s "Mým nepřítelem" potkala znovu. Bohužel se za tu dobu cosi pomrvilo v mém mozku: dialogy mi zněly směšně a nepřirozeně, Dennisovy americky drsné hlášky mi přišly trapné a taky jsem si kladla spoustu otázek. Jako třeba: proč spící ještěrku nevzbudí bouře meteorů, kdy šutry vybuchují všude okolo, ale lidský hlas jako budíček funguje? Proč stavět na prostranství "zaručeně meteoritům odolnou" chýši z krunýřů pseudoželv, když je pár desítek kroků vedle jeskyně? Proč vojenského pilota, co ztroskotal na planetě (neobydlené, pusté, s vyhovující atmosférou), nikdo nehledal a pak se najednou ocitne na mateřské lodi po třech letech, náhodou právě se smrtí na jazyku? Podobné blbé otázky přicházely jedna za druhou a zuřivě se dožadovaly pozornosti, jak diskriminovaní spoluobčané na sociálním úřadě. Nějak mi to kazilo zážitek ze sledování této sci-fi pohádky o lidskosti (mimozemskosti?), o dobru vítězícím nad zlem. Nostalgie ke mně tentokrát promlouvá pouze skomírajícím šepotem, přesto ponechám hodnocení v mírném nadprůměru... jakkoliv z "Enemy Mine" zbylo něco jako epizoda "Krajních mezí" (popravdě jsem čekala, kdy se mezi skalami vyloupne plukovník O'Neill, následovaný major Carterovou, Teal'cem a tím brýlatým hňupem). Budu hodná, ten film za to nemůže, že čas běží a děti dospívají. 59% (11.07.2011)