Výjimeční

Kdyby tento příběh byl ještě o kapánek slumečnější, tak bych se spálila i přes monitor. Je sice pravdou, že se film zaobírá tématem, kterému nelze nefandit, ale nereálnost chování některých zúčastněných je tristní (a tím nemyslím všechny ty postižené), Tempo příběhu je líné a mdlé a film trpí až velkou doslovností s mírným tahem na uspání. Tudíž pominu li fakt, že scénáristická a režijní dvojice Olivier Nakache, Eric Toledano se pokusila o reálné vykreslení nereálného spojení lidí, kterí by se za normálních okolností nejspíše nesešli, což se jimrelativně povedlo a zaměřím se na komediální stránku, tak kde nic, tu nic. Jako klad bych vyzdvihla upozornění na to, že by bylo na místě,kdyby úředníci začali používat zdravý rozum a kdyby se konečně už zákony nemíjely s realitou. Jako film mne to ovšem nebavilo. Za mne max dvě hvězdy. (04.05.2020)

Francuzski reziseri Nakache a Toledano prichadzaju po preslavenom filme Nedotknutelni s dalsou dramedy,ktora ale mierne sklamala,humor bol slaby,ani neviem,ci som sa vobec zasmial,herecky to bolo fajn,hlavne Vincent Cassel zaujal,pribeh bol v celku pekny,ale ako keby tomu chybalo srdce,neuronil som ani slzu,takze priemer,nic viac,nic menej...:-) (15.06.2020)

Na taký film sa ťažko pozerá, chápem, že ten autizmus to nie je prechádzka ružovou záhradou, ale pozerať sa na ujačené osoby v stave akoby epilepsie či posadnutia, to nie je ponuka pre mňa. Navyše zas to je mega politicky korektné, vo Francúzsku si nemôžu nič iné asi už ani dovoliť. Židia, černosi, moslimovia, bieli, šikomokí, no proste všetci tam sú a spoločne pomáhajú bez predsudkov. To je námet na rozprávku. (26.04.2020)

Tak teraz som z toho blbec. To takto (ne)funguje/(ne)fungoval/(ne)bude fungovať systém starostlivosti o autistické a inak duševne postihnuté) deti (a dospelých) vo Francúzsku? Našťastie nemám páru ako to funguje u nás a v bývalom východnom bloku a asi po tom ani pátrať nebudem. Vincent Cassel sa mi v žiadnej jeho doterajšej úlohe nepáčil viac, v niektorých úlohách mi dokonca poriadne pil krv, ale tu je skutočne za hypersympaťáka, ktorému ale kuká z očí, že to myslí skutočne vážne. Čo znie v spojitosti s Casselovým kukučom ako oxymorón, ale je to tak. Film je trochu dejovo zmätočný, ale je pravdepodobné, že to bol aj tvorivý zámer, pretože život Malika a Bruna takým aj je. Záverečné zábery so skutočnými osobami sú tentokrát skutočne pôsobivé. (05.12.2019)

Kokakolou a sdruženými barvami Benettonu poháněná sluníčkářská sci-fi báchorka o tom, jak altruistický žid s ještě altruističtějším islamistou Korán v Tóře dokonale integrují a asimilují nepřizpůsobivé čokopřistěhovalce a kriminální bílé socky v péči o importované i tuzemské mentály. Tolik ke komediálnímu podtextu. Jinak hovno lidský příběh! Jen laciné a tendenční podprahové zneužívání chudáků retardérů k vytváření iluze velké šťastné rodiny ve vzkvétajícím Senegalském chalifátu, jehož pravdoláskařští obyvatelé svou nezištnou filantropií svorně přetvoří i ten fuj fuj zkostnatělý systém, bránící jim v harmonickém multikulti soužití a přemotivované péči o slabé, postižené, vdovy a sirotky, ať už o to stojí, nebo ne. Na analogických pičovinách si naposledy nabili držky Marx s Englsem a skončilo to Severní Koreou. A přitom se to klidně dalo natočit jen jako opravdu lidské a dojemné sociální lkaní, a ne jako globalizační demagogické svinstvo. Stačilo jen co 10 minut nepodtrhávat „já jsem žid“, „já jsem mohamedán“, „já jsem civilizačně neasimilovatelný Kunta Kinte“ a všichni jsme náhle ukrutně uvědomělí nejlepší kámoši, co tahají za všech okolností za jeden provaz, když přijde na autisty a downy a vůbec na cokoliv. Takhle to vypadá jako například děsně seriózní film na objednávku Chasidsko – hizballahské unie o sjednocení Izraele a Saudské Arábie v jeden stát za ryze altruistickým účelem bezprecedentní péče o bílo hnědé kvadruplegiky, asijské vozíčkáře a cigánské děti s leukémií. Nicméně i tak u toho armáda kvocienrně omezených maloměstských hospodyněk a přecitlivěných bukanýrů zase zjevně úspěšně napařila žehličky. (03.05.2020)