Vivárium

Nevšední mysteriózní mindfuck, který má fajn nápad i myšlenku, ale dopadá na pomalejší tempo. Jesse Eisenberg a Imogen Poots si po The Art of Self-Defense střihli další společnou roli a opět jsou výborně sehraní a velmi sympatičtí. Hlavní hrdinové se ocitnou v labyrintovém bytovém komplexu, ze kterého se nedá utéct a ještě zde vychovávají podivné dítě. Film plyne jak jsem už zmínil pomalejším tempem, ale párkrát dokáže hezky znepokojit ba až zamrazit a samotné finále pokládám za velmi vydařené s dobrou pointou. Celkově vzato slušné, ale znova to vidět nemusím. Příběh****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost***, Hudba***, Vizuál***, Atmosféra***, Napětí***. 6/10. (30.03.2020)

Tak uboze jednoduchá krávovina, kterou nechcete vidět 2x, až je to vlastně geniální počin. Nejlepší ta scéna pod chodníkem. Jak novodobý Beetlejuice. Některé béčka prostě nevymyslíš. Dlouho jsem něčemu tak blbému nedala tak vysoké hodnocení. Blbý, a zároveň skvělý nápad v jednom - neskutečný chaos mysli. (14.01.2021)

Zajímavý film, který je hodně velký mindfuck. Není to jednoduchá podívaná a místy ani zvláště příjemná. A je mi jasné, že to spoustě lidem nesedne. Tohle je artová podívaná jak vyšitá. Má to pomalejší tempo, nepříjemné scény ze kterých mrazí. Myšlenka (zvláště době karantény) a pointa není vůbec hezká. Po herecké stránce je to bezchybné a Imogen Poots a Jesse Eisenberg jsou výborně sehraní. Je to jiné a celkově dost originální, a oproti klasickým mainstreamovým filmům je to dost velká změna. (02.04.2020)

"What am I? What is this? What am I in this?" Vivarium je fakt divný film. To je jisté. Ovšem je to dobrý nebo špatný film? Nevím. Pořád. A to nad tím už nějakou chvíli přemítám. Na jednu stranu bylo jeho sledování opravdu intenzivním zážitkem, který bych snad i trochu svatokrádežně přirovnal ke svým pocitům při Nicholsově Take Shelter, tísnivá a nepříjemná atmosféra na mne také působila velmi silně, našly se tu skutečně děsivé okamžiky i scéna, při níž jsem se neubránil dojetí... jenže pak přišlo finále, rozuzlení/"rozuzlení" a já se neubránil jistému pocitu zklamání, neuspokojení. I když ne hned, spíš až po chvíli, kdy už síla prožitku byla oslabená a já jsem začal pročítat tuto recenzi (a hlavně diskusi k ní). A najednou jsem zjistil, že snímek asi opravdu bude tím, čím se celou dobu zdál – "artovou alegorií koloběhu konzumní společnosti" (jak to zdejší obsah pěkně pojmenoval – škoda, že jsem si ho nepřečetl dříve), což pak potvrdilo i Finneganovo vysvětlení. Ani nevím, v co jsem vlastně doufal – v něco "méně banálního"? V němž metafory neznamenají, co znamenají, co nekončí tak, jak to vzhledem k logice scénáře skončit muselo? Eisenberg a Imogen Poots jsou dobrá ústřední dvojice (ač Imogen je herecky výraznější), "creepy little mutant" je skutečně děsivá, nepříjemná postava, tak jako realitní agent Jonathana Arise, kterého jsem snad ještě nikdy neviděl hrát "nedivné" postavy... Ohledně chování a vývoje charakterů Gemmy a Toma se domnívám, že je také něco pravdy na postřehu, který se objevil ve výše zmíněné diskusi – že se chovají více jako metafory než skuteční lidé v dané situaci. Což sice pravděpodobně odpovídá autorskému záměru, zdůrazňuje jej, ale stejně je to trochu rušivé. Podobně jako ta příliš malá hromádka hlíny... Na závěr chci ještě jednou poděkovat houdkovi442, neboť kdyby nebylo jeho, tak se na tento snímek asi nikdy nepodívám. Protože ačkoliv Vivarium bylo pro mne poměrně očekávaným filmem, jeho nepříliš nadšené ohlasy nakonec způsobily, že jsem o něj ztratil zájem. Což byla chyba... (♪♫) (♪♫) (19.10.2020)

Nadějně rozjetý začátek okořeněný bizarním humorem a svižným úvodem do zápletky mě navnadil - jen jsem si říkal, aby to brzy nezabředlo v jedné a té samé poloze. A to se bohužel stalo. Scénář a jeho pointa by vydaly na půlhodinový krátkometrážní film, ale v 97 minutové verzi se vše velmi rychle začne opakovat a ke konci už mírně protivit. Ústřední mystérium je nahozené tak, aby se dalo jednoduchým způsobem cyklicky zakončit, ale nenechává divákům mnoho prostoru k přemýšlení a ani nenabízí silnější dějový moment, díky kterému by stálo za to si Vivarium pamatovat. [Sitges 2019] (09.10.2019)