Bídníci

"Pamatujte si toto, mí přátelé: neexistují špatné rostliny, nebo špatní lidé. Existuje pouze špatná kultivace."– Victor Hugo ________ Režisér Ladj Ly, francouzský filmař s kořeny v africkém Mali, shodou okolností vyrůstal v pařížské čtvrti Montfermeil, kde se částečně odehrával děj Hugových ikonických Bídníků. A přesně identicky jako román 'Bídníci' i stejnojmenný francouzský snímek 'Les Misérables' akcentuje palčivé téma sociálního stavu francouzské společnosti – Ly ovšem Jeana Valjeana nahradil pořádkovou patrolou, a diváka skrze její prizma vezme na turistickou prohlídku na periferii současné Paříže, kde na denním pořádku probíhají multikulturní války, které přilévají olej do ohně komplexního konfliktu složité sociální situace, zahrnující množství subkultur a minorit, jež na tamějším předměstí vedle sebe žijí – snímek tak velmi autenticky vyobrazuje etnické rozdíly mezi jednotlivými menšinami, a sugestivně pojednává o společenské revoltě a despektu vůči právu a pořádku. Intenzivní finální inferno divákům posléze podsouvá neméně podnětnou myšlenku, kterou si je radno vzít k srdci a mít na paměti: xenofobie a předsudky jsou leckde možná důležité pro přežití a orientaci v labyrintu jménem život, dlouhodobě však potvrzují floskuli, že násilí plodí další násilí.... (07.09.2021)

Když nejde žabožrout k islámu, musí islám k žabožroutovi! Galský imamát je už totálně v zevním genitálu a stává se spolu se Spolkovou republikou Syrskoněmeckou a Skandinávským chalifátem akutní hrozbou pro celou Evropu. A kdo za to může? Zkurvení levičáčtí sluníčkáři s pomatenými vizemi korektního multikulti světa, spočívajícími v asimilaci (čti „dobrovolnému vyživování“) a kulturní integraci (čti „hahahahahaha“) každého prokazatelně a priori nepřizpůsobivého či patologickým náboženstvím vypláchlého parazita s geneticky zažitým kriminálním potenciálem. A to, co se v posledních deseti letech ještě dalo deportovat zpátky do pohádek tisíce a jedné noci či subsaharské Afriky, tu vysemenilo degeneraci středověkou demagogií gumovaných a civilizačně nevychovávaných malých zmrdů, už satanžel Francouzů jako poleno, s nimiž již tak lehce zatočit nepůjde, jakmile rozhořčeným obyvatelů Spojených evropských emirátů konečně dojde trpělivost a pošlou toho impotentního, mocichtivého zkurvence Makrona, potažmo křesťansko - demagogickou zrůdu Andělku Mrdkovou na permanentní stáž do Sýrie. Jsou to teď samo sebou jen ubohé děti, schopné kdykoliv bez vštěpených civilizačních skrupulí téměř nepostižitelně krást, rabovat i vraždit. A ač lze prstem jednoznačně ukázat na viníky, jde samozřejmě jen o „selhávání systému“, tak o tom pojďme žvanit a moudře korektně pokyvovat. Francouzskými ghetty protřelým a odsouzeným kriminálníkem z Mali natočené děsivé memento o tom, co za svinstvo se může volně pohybovat v Šengenu a případně se i rozpínat. Ovšem je to také děsivě nudná čalamáda vypatlaných animálních neasimilovatelných negrožabožroutů na straně jedné a vypatlaných animálních žabožroutských orgánů na straně druhé, úplně o ničem, která se na první pohled alibisticky nepřiklání na žádnou stranu, ovšem na ten druhý je to tendenční sociální lkaní nad fuj fuj státem, který ty přimigrovalé tasemnice nevykrmuje tak, jak by si představovaly, a ještě je „strašlivě šikanuje“, končící velemoudrým poselstvím, že si ty zislamizované negry prostě musíme lépe pěstovat. Poselstvím, jehož zneužití kdyby viděl Viki Ygo, protestně by se umlátil vázaným výtiskem Velikého Jargala. Nabubřelé hovno, dobré akorát tak k angažovanému mlácení prázdné slámy na sluníčkářsky korektních multikulti festivalech. (22.04.2020)

Tak z tohoto mě dobře nebylo, viděl jsem drsný realistický kruh lidí a je jedno zda svoloč na sídlišti nebo svoloč u policie ze který není cesta ven. Musím se smát, když prezident země jehož hlavní město má uzemí kde naprosto neplatí žádný zákony poučuje celou evropu co a jak. Nicméně zpátky, tohle je hodně nekompromisní náhled do stavu současné francie, doku styl jede na plný koule, nečekej příběh, jen jeden den v životě jedně pařížské čtvrti přes policejní postavy s výborně vygradovaným koncem. Líbí se mě, že film nemá názor, má jen sdělení ani já nemám názor, mám jen pocit a ten není směrem k budoucnosti Evropy vůbec dobrý. (07.10.2019)

francouzská variace na libovolný hollywoodský film o černoších (aneb policajti jsou svině a my chudí černoši/arabové/kdokoliv nikdy za nic nemůžeme - ačkoliv je tu dost jasné,že to není tak úplně pravda),který je skoro celou dobu sakra nepříjemný a postupem času se mu daří skvěle gradovat.Osobně mě trochu mrzí,že mi tvůrci nedopřáli uspokojující závěr,protože jakkoliv nemám nijak extra vyhraněné názory a celý tenhle kousek je morálně hodně těžko uchopitelný,v tomhle případě jsem si názor udělal a byl jsem na straně policie (jakkoliv i ona tady má minimálně kilo másla na hlavě).Nicméně jestli se tohle děje alespoň z malé části v reálu - a věřím tomu že se to opravdu děje - je jen otázkou času,kdy se situace vyhrotí natolik,že už nebude cesty zpět...80% (26.04.2020)

Název trochu klame, protože s Bídníky nemá kromě místa děje a závěrečného citátu nic společného. Samotný děj vlastně ani nejde popsat. Snad jen, že se jedná o všední den z francouzského ghetta, který vyústí v nečekaný závěr a v průběhu filmu šokuje jednou scénou za druhou. Trojka zakomplexovaných policistů hrajících si v černošských, cikánských a gangových ghettech na bohy, hromada vedlejších postav představujících ten největší odpad zdejších ulic a parta dětí, které se zapletou do špatné situace. Emočně nabité, realisticky podané, perfektně zahrané i obsazené a jako celek je Les Misérables famózní a dechberoucí film, který nakonec zanechá jen husí kůži a nepřijemný pocit. Dlouho jsem neviděl tak úderný a zároveň reálný, uvěřitelný kousek. Scénaristický i kameramanský masterpiece, který diváka nemilosrdně vtáhne, jakoby byl jedna z hlavních postav. (30.07.2020)