Nekonečný příběh

Nejslavnější film z pokladnice pohádek Michaela Endeho. Slavná produkce Bernda Eichingera a základ franšízy, která vytěžila z původního námětu maximum (včetně zábavního parku v Babelsbergu). Pohled na samotný film se mění s vědomím toho, že z Endeho je tu použita sotva polovina. V druhé polovině knihy Ende více filozofuje a pracuje s motivem Fantazie podobně jako C. S. Lewis v Narnii. (12.12.2021)

Když jsem byl malý, byl tento film i knížka bez nadsázky můj nejoblíbenější příběh. Teď jsem se na něj podíval po více jak dvaceti letech znovu. Efekty už nejsou co bývaly a to velké kouzlo už trochu stačilo vyprchat. Tím hnacím motorem, který však film drží i po té dlouhé době, je silný příběh. Ten nevyprchá nikdy a já se těším, až ho budu jednou znovu prožívat se svými dětmi. (13.03.2011)

Když jsem film viděl poprvé, tak dávno, naprosto mě uchvátil svou nespoutanou fantazií, která jakoby neměla hranice. A vizuálním vrcholem byla Slonovinová věž.....Střetnutí světla a temnoty, sfingy, Sandonoriko....nádhera! Později jsem přečetl knihu a pochopil, proč se autor - Michael Ende na filmaře tak rozzlobil. Oni celý příběh naprosto překroutili! Hlavní myšlenka zní: dokaž se poprat se životem, dokaž jít za svým cílem. Není důležité, jak člověk vypadá, ale jaké má srdce, jakou má duši. A právě! Literární Bastián je chlapec silný, nepohledný, s brýlemi a patřičně nesebevědomý a nešťastný. Ovšem když se dostane do Fantázie, stane se krásným a udatným princem, který musí překonat spousty překážek. Na samém závěru - a kdo nezná, nechť dále nečte - je postaven před těžký úkol: zůstat krásný princ, nebo se vrátit zpět jako nepohledný, ale sebevědomý chlapec. Co si Bastián zvolí? Správně, to druhé. A jak je to ve filmu? Ta klíčová volba ...chybí! Jinak kniha je o dost strašidelnější. Jedna z opravdu děsivých scén je souboj Átreje s Mnohočetnou Ygramul, která ulovila do své sítě Šťastného draka. Bodla ho svým jedem a on má hodinu života před sebou. Nakonec bodne i Átreje.... A na doplnění - první film představuje jen část knižního příběhu. Nejen z nostalgie však musím dát plný počet! (16.08.2010)

Jsou pouze dva světy - svět, který je světem skutečným a ostatní světy, světy fantazie. To jsou světy lidské představivosti - jejich skutečnost nebo neskutečnost není důležitá. Důležité je, že jsou. Skýtají alternativu. Skýtají únik. Skýtají hrozbu. Skýtají sen a moc, skýtají útočiště a bolest. Dávají našemu světu význam. Neexistují - a proto jsou všechno, na čem skutečně záleží. Neil Gaiman (požičané z Tylerovho profilu). Za seba len dodám : to, čo robíme a akí sme v “realite” zďaleka nevyjadruje naše reálne “ja”. To pozostáva našich jedinečných vnútorných stavov, prežívania, pocitov, myšlienok a fantázií. Vo svojich predstavách môžte byť archanjel, masový vrah, spasiteľ vesmíru či pornohviezda a nikto vás za to neodsúdi. Predstavy a fantázie sú tým čo nás robí jedinečnými a nenapodobiteľnými a v tomto ohľade dokonalými. Pretože nik nebude nikdy lepší v tom byť vami. A preto je fantázia dôležitejšia než to čomu hovoríme “realita”; kto so mnou nesúhlasí, toho nech si vezme Ničota, lebo nič iné si nezaslúži. 10/10 Ad najlepšie fantasy – J.R.R. kto ? (09.10.2007)

Z části jsem Neverending Story jako kluk miloval a z části nenáviděl. Nenáviděl proto, že zabili koně (navíc historka o tom, že se to stalo i ve skutečnosti při natáčení tomu moc nepřidala), no a miloval kvůli stylizaci, jelikož jsem už jako malej vnímal její naprostou odlišnost od všeho, co jsem viděl. I z dnešního pohledu se jedná o až překvapivě velice koukatelnou záležitost. Ostatní díly jsem snad nikdy neviděl a v nebližší době na tom nehodlám nic měnit. A soundtrack z hlavy snad už nikdy nedostanu...8o% (01.06.2014)