Nekonečný příběh

Kdyz se mne nekdo zepta na nejlepsi filmovou pohadku vsech dob neni co resit tenhle film mi ma co rict i v dnesni dobe fantazie opravdu nema hranice a ja nastesti nejsem prazdny clovek a mam ji porad dost ta myslenka propojeni realneho sveta se svetem fantazie prostrednictvim hlavniho hrdiny je skvela a titulni pisen ktera patri k mym nejoblibenejsim filmovym songum vubec a kupa nezapomenutelnych triku a hlasek to jen potvrzuje naprosto jednoznacne plnej pocet na poli pohadek a fantasy zanru uz to v mych ocich sotva neco prekona (02.11.2012)

Jo jo, na tomhle ujížděla nejedna generace diváků, kteří ani zdaleka nemuseli vyrůstat na fantasy literatuře. Magické okouzlení, toho času napínavé dobrodružství vtěsnané do několika zajímavých lokací. Zároveň ale také značně pochmurné a lehce depresivní – moment, kdy hlavní hrdina ztrácí v bažinách svého koně, jsem kdysi snad i ořval. Wolfgang Petersen nicméně v plné síle, dnes samozřejmě ohlodané nelítostným zubem času. (29.01.2013)

První fantasy z dob, kdy děti a mládež toto slovo ještě neznaly a na kterou musel každý v devadesátkách koukat s otevřenou hubou. Jemný happy song, který uvádí a končí tento film, je také určitě jedna z těžko vymazatelných vzpomínek a hlavně, kdo v raném mládí neoplakal Artexe, přišel o kus dětství. Životní filozofie prastarého Morlora či postava Gmoka mi také v paměti uvízla dosti hluboko. I po letech je to stále silný filmový zážitek a jeden z mála filmů, jenž mám raději s dabingem "Jmenuji se Engelbuk...eeeh to je bába" . (13.09.2011)

Když jsem se teď po velice dlouhé době znovu díval na Nekonečný příběh, uvědomil jsem si, že ho nemám v paměti zarytý z dětství jen kvůli tomu, žo to bylo široko daleko jediné fanatsy k shlédnutí, ale také prostě proto, že je to dobrý film. Na rozdíl od ostatních dnešních fantasy chrlící na nás komplikované geografické, politické a národnostní uspořádání smyšlenýchsvětů, a které jsou ve stejném duchu, je Nekonečný příběh nekomplikovaný, jednoduchý a přitom krásný. (08.06.2009)

Po toľkých rokoch mi pripadal rozhovor Falca a Atreja ako rozhovor milého pána (pedofila) s deckom v parku! Inak, ked' som bol malý a videl som Nekonečný príbeh prvý krát, tak malému Bastianovi som závidel tú tašku na plece a botasky + ešte to, že sa mohol počas vyučovania zašiť niekde na povale a čítať si v kľude takú parádnu knihu, no a tomu druhému som bohovične závidel ten prívesok! Je to prča pozerať to po takej dobe... (12.01.2013)