Nekonečný příběh

Pocas Vianocnych sviatkov v roku 1988 som si vsimol v tv programe Nekonecny pribeh. Pomyslel som si, ze to bude asi nejaka nemecka somarina:-) Mal som 10 rokov a netusil som, ked ma volali pozerat televizor, co ten film so mnou urobi. V kazdom pripade to bol prelomovy film zo sveta fantazie, ktory nemal obdobie ani v Ceskoslovenskej televizii, pretoze vdaka tomuto filmu som zacal zboznovat fantasticke filmy a velmi dlho som po tom krajsi fantasticky film, ako tento nevidel. Nekonecny pribeh mi splnil presne to, po com som v detstve tuzil. Nadherny pribeh, nadpozemsky krasnu hudbu a este väcsiu radost som mal po filme, ked som zistil, ze film na druhy den v televizii opakovali. Nedopustim ani na kvalitny cesky dabing. (24.09.2006)

Když jsem film viděl poprvé, tak dávno, naprosto mě uchvátil svou nespoutanou fantazií, která jakoby neměla hranice. A vizuálním vrcholem byla Slonovinová věž.....Střetnutí světla a temnoty, sfingy, Sandonoriko....nádhera! Později jsem přečetl knihu a pochopil, proč se autor - Michael Ende na filmaře tak rozzlobil. Oni celý příběh naprosto překroutili! Hlavní myšlenka zní: dokaž se poprat se životem, dokaž jít za svým cílem. Není důležité, jak člověk vypadá, ale jaké má srdce, jakou má duši. A právě! Literární Bastián je chlapec silný, nepohledný, s brýlemi a patřičně nesebevědomý a nešťastný. Ovšem když se dostane do Fantázie, stane se krásným a udatným princem, který musí překonat spousty překážek. Na samém závěru - a kdo nezná, nechť dále nečte - je postaven před těžký úkol: zůstat krásný princ, nebo se vrátit zpět jako nepohledný, ale sebevědomý chlapec. Co si Bastián zvolí? Správně, to druhé. A jak je to ve filmu? Ta klíčová volba ...chybí! Jinak kniha je o dost strašidelnější. Jedna z opravdu děsivých scén je souboj Átreje s Mnohočetnou Ygramul, která ulovila do své sítě Šťastného draka. Bodla ho svým jedem a on má hodinu života před sebou. Nakonec bodne i Átreje.... A na doplnění - první film představuje jen část knižního příběhu. Nejen z nostalgie však musím dát plný počet! (16.08.2010)

První fantasy z dob, kdy děti a mládež toto slovo ještě neznaly a na kterou musel každý v devadesátkách koukat s otevřenou hubou. Jemný happy song, který uvádí a končí tento film, je také určitě jedna z těžko vymazatelných vzpomínek a hlavně, kdo v raném mládí neoplakal Artexe, přišel o kus dětství. Životní filozofie prastarého Morlora či postava Gmoka mi také v paměti uvízla dosti hluboko. I po letech je to stále silný filmový zážitek a jeden z mála filmů, jenž mám raději s dabingem "Jmenuji se Engelbuk...eeeh to je bába" . (13.09.2011)

Notoricky neúspěšný právník Lionel Hutz sice oprávněně podal na Nekonečný příběh žalobu za podvodnou reklamu, ale překvapivá konečnost filmu je také jeho jedinou slabinou. Neznám jiné rodinné fantasy, které by zvládlo se stejnou bravurou bavit, dojímat i nefalšovaně napínat, a to vše v nezapomenutelných kulisách a pod sebejistým režijním vedením, které činí každou scénu inscenačně špičkovou. Moc se povedla i Doldingerova hudba, masky nemají chybu a dodnes jde o možná nejlepší případ čistého propojení dvou fikčních světů, které se vzájemně doplňují. Petersen se po skvělé Ponorce zase neuvěřitelně vytáhl a podruhé ukázal v 80. letech většině Hollywoodu záda. (02.01.2021)

Toto je vlastne film o čítaní kníh. O tom úžastnom pocite, ktorý môžete žažiť jedine, keď sa začítate do románu, ktorý vás proste pohltí. Tak by som vyjadril hlavnú ideu "Neverending Story". Je to tu dobre podané vo forme fantasy príbehu. Celkové spracovanie je mimoriadne podarené. Nemecko-americkej koprodukcii sa podarilo natočiť nadčasovú fantasy i mimo Hollywoodu. **** (29.01.2008)