Nekonečný příběh

V dobách, keď som ešte nemal video, nahral som si zvukovú stopu filmu na kotúčový magnetofón. A potom som ju dookola počúval ako rozhlasovú hru. Ten pôvodný český dabing, hoci má neuveriteľne nepresný preklad (záverečný výkrik "Maminkóóóó!" v originále nie je, takže česká verzia značne mení záver filmu), preto považujem za posvätný. Rovnako ako tento film. Najlepšia detská fantasy, aká bola kedy natočená. Všelijaké Narnie a Zlaté kompasy jej nesiahajú ani po Kamenožroutove palce. (26.02.2009)

Příběh o síle fantazie je podaný skvěle, hluboká myšlenka krásně a jednoduše vykreslená, k tomu všemu navíc moc pěkná hudba se stále chytlavou ústřední peckou Neveredning story (kterou mě trošinku zkazila Leona Machálková svou cover verzí)... Miliónový nápad (a taky hodně vypočítaný ze strany Wolfganga Petersona - rodiný film, natočený v angličtině ho nadobro katapultoval do Hollywoodu) o prolínání světů příběhů. A jeden z nejkrásnějších konců ("Say it, Bastiene! - But I can´t!!!"), při kterém mi tekly slzy po tváři i když už dávno nejsem teenager. Co by mohlo některým méně tolerantním jedincům vadit jsou dnes už trochu papundeklově a neuměle působící triky a masky. 80% (09.07.2007)

Když jsem byl malý, byl tento film i knížka bez nadsázky můj nejoblíbenější příběh. Teď jsem se na něj podíval po více jak dvaceti letech znovu. Efekty už nejsou co bývaly a to velké kouzlo už trochu stačilo vyprchat. Tím hnacím motorem, který však film drží i po té dlouhé době, je silný příběh. Ten nevyprchá nikdy a já se těším, až ho budu jednou znovu prožívat se svými dětmi. (13.03.2011)

Klasika, která si své místo ve sbírce filmů každého malého dítěte zaslouží. Krásný pohádkový příběh a sympatičtí hrdinové jsou nezpochybnitelní. Každé malé dítě si tenhle film musí oblíbit, takže není divu, že jsem mu jako malý propadl i já. S věkem se ale vztah k filmům mění a i Nekonečný příběh se stává jen pohádkou, která moc nezaujme. Ale tak za tu nostalgii... (04.09.2008)

Když jsem film viděl poprvé, tak dávno, naprosto mě uchvátil svou nespoutanou fantazií, která jakoby neměla hranice. A vizuálním vrcholem byla Slonovinová věž.....Střetnutí světla a temnoty, sfingy, Sandonoriko....nádhera! Později jsem přečetl knihu a pochopil, proč se autor - Michael Ende na filmaře tak rozzlobil. Oni celý příběh naprosto překroutili! Hlavní myšlenka zní: dokaž se poprat se životem, dokaž jít za svým cílem. Není důležité, jak člověk vypadá, ale jaké má srdce, jakou má duši. A právě! Literární Bastián je chlapec silný, nepohledný, s brýlemi a patřičně nesebevědomý a nešťastný. Ovšem když se dostane do Fantázie, stane se krásným a udatným princem, který musí překonat spousty překážek. Na samém závěru - a kdo nezná, nechť dále nečte - je postaven před těžký úkol: zůstat krásný princ, nebo se vrátit zpět jako nepohledný, ale sebevědomý chlapec. Co si Bastián zvolí? Správně, to druhé. A jak je to ve filmu? Ta klíčová volba ...chybí! Jinak kniha je o dost strašidelnější. Jedna z opravdu děsivých scén je souboj Átreje s Mnohočetnou Ygramul, která ulovila do své sítě Šťastného draka. Bodla ho svým jedem a on má hodinu života před sebou. Nakonec bodne i Átreje.... A na doplnění - první film představuje jen část knižního příběhu. Nejen z nostalgie však musím dát plný počet! (16.08.2010)