Sanitka

11/11 Slavný ambiciózní seriál Hubače a Adamce. Skutečně není špatný ani po letech, jen je příliš intenzivní ve své snaze pokrýt tolik zásadních témat. Náročná je každodennost jednotlivých pracovníků rychlé záchranné služby, náročné jsou jejich případy. Ono nestačí se denně střetávat se stářím, kolapsy v mezilidských vztazích, kolapsy v socialistickém nedostatku personálu a materiálu, seriál popisuje v pouhých jedenácti epizodách rozsáhlý korpus let a osudů. Rozhodně tedy Sanitka nepatří mezi relaxační, ale mezi náročné projekty jak pro výrobu, tak pro diváky. Stojí za pozornost, jen už tehdy mohla dramaturgie probrat ty zajímavější příběhy mezi těmi bývalými letci z Anglie, bývalými manželi, dávnými láskami, alkoholiky a pracanty. (16.12.2016)

Komunistické, prorežijní seriály trpělivě líčící to, jak jednotlivé profese přispívají k budování socialismu, mě naštěstí nezasáhly nijak nepříjemně, a proto si jimi občas celkem rád připomenu to, jak to vypadalo, když ne ve skutečnosti, tak alespoň v televizi, v době, kdy režimu pomalu, ale jistě docházel dech. (08.04.2005)

Hubač sice není Dietl, ale povedlo se mu představit jak tehdejší problémy záchranné služby (otec s nimi jezdil a hodně těch situací, problémů i aut poznává), tak svým způsobem zajímavé lidské osudy (i když je nemá tak dobře zpracované jako Dietl). Vrcholy seriálu je smrt Bartoškovy postavy (ano, podobnost s Nemocnici, vždycky někdo musí umřít) a díl o havárii letadla v Suchdole. Život jde dál. (08.09.2013)

Po letech jsem se opět podíval na tento pro některé rozporuplný seriál. Musím konstatovat, že se mi moc líbí. Jak už postava Jaromíra Hanzlíka a jeho profesních-lékařských peripetií, tak vlastně také jeho lidský osud. Rozhodně bych se, být na jeho místě, Zdeňku Srstkovi nepostavil :-) Hezky jsou v tomto seriálu rozpracovány osudy i ostatních postav, kde vyniká nadmíru Zdeněk Řehoř a Josef Karlík. Překvapuje mě, jak se seriál postavil k otázkám emigrace...škoda politiky v jinak výborném seriálu. Ale bohužel, které dílo není poplatné době svého vzniku. Jen je mi maličko líto Josefa Vinkláře, který hrál takovou loutku, kterou jsem mu nevěřil. (18.01.2012)

Jako celek depresívní a pesimistické. Jako televizní podívaná dobré. Nemám nic proti Jaromíru Hanzlíkovi, ovšem v celkem jedenácti hodinách tady dostává až moc velký prostor, v němž se nezřídka potácí jako příšerně unavený a ospalý (páč ho furt někdo budí ve službě, po službě, před službou atd.). Má to spoustu zdlouhavých scén a nudných dialogů, což ovšem vyvažují výborné dramatické momenty. Mezi ty nejsilnější patří letecká katastrofa v posledním díle a úmrtí doktora Skalky (Jiří Bartoška) v předposledním. Ostatně, Skalkovy glosy a citáty klasiků dávají najevo, že scénárista je vzdělanec. Krásnou konfrontaci mezi životem ve městě a na venkově představuje zemitý otec v podání Josefa Karlíka, jednu z prvních větších příležitostí tu dostala i Zlata Adamovská, po celý seriál zoufale svádící boj o svého druhého muže a se svým prvním mužem (tím prvním je nakopnutíhodný Karel Heřmánek). Bitvu o druhého muže svádí s Evou Hudečkovou, kterou jsem tady kdysi viděl poprvé a od té doby ji nemám rád. Výborně zahraná role, postava ovšem napřesdržku. A dodneška nechápu, jak se sem mohla propašovat postava emigranta doktora Mádra (Petr Kostka), která přitom nevyznívá nijak negativně. Povedenou kreaci rozšafného šoféra Fandy tady podal Pavel Zedníček, stejně tak Petr Nárožný jako garážmistr Pudil nebo dispečerka Simona Stašová. A závěrem, píseň Můj čas se vážně povedla. (08.07.2012)