Sanitka

Nebylo to poplatné době, a je to pořád mnohem lepší, než dnešní české seriály s nemocniční tematikou. Hanzlík a spol. jsou kvalitní herci a Jiří Adamec tehdy hýřil poměrně nápaditou režií a jeho zvolený styl byl chytlavý. Smysl pro rytmus, cit a gradaci scén mu rozhodně nechyběl. Měl tehdy talent, ale postupem času ho rozmělnil v prasárnách na Nově. 60% (19.03.2009)

Sanitka je dílem své doby, nezbytná propaganda socialismu a idealizace charakterů je zcela zřejmá, ale není zde, až na protiemigrantský díl s Petrem Kostkou nic natolik demagogického a překrucujícího fakta jako např. v majoru Zemanovi, aby Sanitka měla skončit v normalizačním bahně tehdejší televizní tvorby, vždy se raději podívám na Sanitku než bych koukal na přiblblé seriály typu On je žena apod. (25.02.2005)

Hubač sice není Dietl, ale povedlo se mu představit jak tehdejší problémy záchranné služby (otec s nimi jezdil a hodně těch situací, problémů i aut poznává), tak svým způsobem zajímavé lidské osudy (i když je nemá tak dobře zpracované jako Dietl). Vrcholy seriálu je smrt Bartoškovy postavy (ano, podobnost s Nemocnici, vždycky někdo musí umřít) a díl o havárii letadla v Suchdole. Život jde dál. (08.09.2013)

Jiří Hubač mě jako tvůrce seriálu baví víc než Jaroslav Dietel. Hubač je akční a dává větší prostor hercům, Dietlovy hrdinové deklamují sáhodlouhé monology... (Dobrý večer, tady Sova. Chtěl jsem vám říct takovou možná maličkost... [o 5 minut později]... nashledanou). Doktor Jandera nekecá, doktor Jandera koná. A od kecání (ale jak úžasně podaného) je tady občas zcela zoufalý ředitel záchranky, který se často musí snažit (útlocitní prominou) uplést z hovna bič... (04.04.2011)

Jen mě tak napadá - úlitby komunistickému režimu nebyly zločiny proti divákově inteligenci? Jinak, chca nechca, musím hodnocení Sanitky lehce poupravit. Stále platí, že píseň je osmdeátkově hnusná, vyprávění plné patosu a zvláštností, na Hubače dost. Sanitka nemá žádný historický dějový oblouk, nastane v něm vývoj co se týče postav i modernizace samotné záchranné služby, jenže bez zasazení do konkrétních let je to k ničemu. Eva Hudečková a Josef Karlík dost přehrávají, nejhorší je asi pořád zápletka kolem doktora Mádra a to už jsme zpět u úliteb a inteligence. Po těch letech mě ale velmi potěšilo, jak je postava Jandery nejednoznačná - drzý i k tehdejším autoritám, dovolí si vyslovit myšlenku, že nikdo není jen černý, nebo bílý, divák si není jist, jestli je jeho vztah k bývalé milence pouhým přátelstvím a podobně. Na nervy vám jde možná jen jeho připitomělý úsměv, když z něj všichni lámají, proč vlastně k té záchrance chce, přitom i největšímu blbečkovi musí být jasné, že chce zkrátka být u první starosti o pacienta. Otázkou do diskuze je, jestli by se tehdy s touto povahou skutečně dostal tam, kam se dostal jako postava v seriálu. Jinak Režisér Jiří Adamec natočil dříve pár vynikajících věcí i spoustu blbostí (Dlouhá míle, Zkoušky z dospělosti), ale se současnými Cestami domů ze to opravdu nedá srovnat. (09.10.2017)