Sanitka

Schematismem vonící, prorežimní, odporný, bolševický výplod, plný propagandy, ostuda Jiřího Hubače. Pročítat zdejší názory a často bezprizorní a stylisticky impotentní komentáře je nanejvýš zarážející a skutečně mě překvapuje tak vyhrocená nenávist, hraničící až s maniakálním honem na čarodějnice. Scénárista a dramatik Jiří Hubač se rozhodně nemá za co stydět, ba naopak. Podařilo se mu vytvořit dějově i obsahově zajímavý příběh ze současného života, jehož hrdiny jsou obyčejní lidé z prostředí záchranné stanice, které už samo o sobě poskytuje dostatek inspirace. Téměř dumasovsky jsou vypointované nejen postavy, ale i zásadní okamžiky seriálu: odchod hlavního hrdiny z prestižní kliniky k záchranné službě, srážka městských autobusů, letecké neštěstí v Suchdole, reakce starého Jandery na smrt milované družky a samozřejmě skon doktora Skalky. Linie kolem politicky nevyhovujícího doktora Mádra má zcela nepochybně svůj propagandistický účel, ale pozornému divákovi nemůže uniknout, s jakou nadsázkou a ironií je celá problematika prezentována. Hovořit v souvislosti se SANITKOU o komunistické propagandě a schematismu je naprosto zcestné a prozrazuje se tím pouze absolutní neznalost většiny zdejších respondentů, kteří se zde s oblibou pasují do rolí samozvaných soudců. Herecké obsazení nabízí sestavu špičkových představitelů tuzemské divadelní, filmové a televizní Thálie (Adamovská, Kostka, Řehoř, Brousek, Nárožný, Zedníček, Dlouhý, Andrlová, Němec, Heřmánek, Pešek a řada dalších). Vedle Hanzlíka a Bartošky bych osobně vyzvedl skvělé uchopení postavy ředitele záchranné služby Josefem Vinklářem; doslova herecký koncert zde odehrává mistrovský Josef Karlík, jemuž patří čtvrtá epizoda s nezapomenutelným znovusmířením se synem. Je-li dnes na režiséra Adamce pohlíženo skrz prsty, je to do jisté míry zaviněno neseriózním přístupem médií k jeho osobě, protože k nováckým estrádám jej dovedla nesmyslná polistopadová štvanice. SANITKA představuje jeden z nejzdařilejších a dramaticky bezchybných seriálů osmdesátých let a jsou-li v něm spatřovány nedostatky, pak se jen stěží lze ubránit (ne)chtěnému srovnávání se současnou fabrikovou produkcí, chrlící takřka bez pardonu zmetky typu Ordinace v růžové zahradě, bezmocně se topící v kaluži podprůměru a kde nezavadíte ani o kvalitně napsaný děj, ani o zajímavé postavy a ani o dobré herce. Tím vším naštěstí disponuje právě Hubačův a Adamcův seriál. (12.06.2010)

Podle mě nejlepší československý seriál vysílaný za totality. Sanitka rozhodně není nějaký socialistický výmysl, jak mnozí tvrdí, ale je to velice silný a nesmírně kvalitní příběh z dílny mistra české scenáristiky Jiřího Hubače. Ano, poplatnost době zde je. Ale vadí to? A přívlastek "socialistická Ordinace?" Ani náhodou! Jaromír Hanzlík jako doktor Jandera je jednou z mých nejoblíbenějších seriálových postav vůbec. Absolutní legendou je pro mě pak postava doktora Skalky v podání Jiřího Bartošky. Moc se mi líbil i hrdina Petra Kostky, doktor Mádr, jenž se v sedmém díle rozhodne emigrovat (scéna jeho emigrace je jednou z mých nejoblíbenějších). Navíc je tu parta výjimečných herců i v malých rolích: Josef Vinklář (ředitel), Pavel Zedníček, Petr Nárožný (pudil). Sanitka je legendární seriál a vždycky se na ní rád podívám. Moje nejoblíbenější díly jsou 3. 7. a 10. (05.03.2017)

Na svoji dobu převratné dílo. Pro mě osobně už zůstane asi tenhle seriál nepřekonatelným v rámci domácí tvorby a to nejenom svojí syrovostí, beznadějí a těžkou životní realitou podpořenou mimořádnými hereckými výkony, ale vidím v něm i velkou nadčasovost a odvážnou kritiku tehdejší doby. Chápu, že se to muselo soudruhům lehce obsahově zajídat. Na rozdíl od korektní a politicky nestranné Nemocnici na kraji města se tady opravdu v několika dílech ťalo do živého a nic se tu nepřikrášluje. Takže jo je to kult nemám námitek.95% (04.04.2015)

Nebýt Jandery mladšího v podání Tomáše Juřičky a určité nevyhnutelné poplatnosti době (která ale byla charakteristická pro většinu tehdejších seriálů, včetně tolik opěvované Nemocnice na kraji města) dal bych bez váhání plný počet. Obzvlášť díly s Mádrovým nebo Skalkovým loučením patří k těm, na které koukám moc rád. Byť je to loučení rozdílné, z obojího přímo sálá smutek a nostalgie. Prostě něco, o co v dnešní seriálové tvorbě ani nezavadíte. Seriál má jedinečnou atmosféru a vyznívá nesmírně depresivně, mohou za to kromě nemilosrdné lékařské tematiky také režie a hudba. Plus samozřejmě scénář z ruky Jiřího Hubače, který odvedl skvělou práci a dokázal postavám vtisknout zajímavé a především lidské charaktery. V roli ředitele záchranné služby exceluje Josef Vinklář. Pokračování nikdy nemělo vzniknout… (31.08.2013)

11/11 Slavný ambiciózní seriál Hubače a Adamce. Skutečně není špatný ani po letech, jen je příliš intenzivní ve své snaze pokrýt tolik zásadních témat. Náročná je každodennost jednotlivých pracovníků rychlé záchranné služby, náročné jsou jejich případy. Ono nestačí se denně střetávat se stářím, kolapsy v mezilidských vztazích, kolapsy v socialistickém nedostatku personálu a materiálu, seriál popisuje v pouhých jedenácti epizodách rozsáhlý korpus let a osudů. Rozhodně tedy Sanitka nepatří mezi relaxační, ale mezi náročné projekty jak pro výrobu, tak pro diváky. Stojí za pozornost, jen už tehdy mohla dramaturgie probrat ty zajímavější příběhy mezi těmi bývalými letci z Anglie, bývalými manželi, dávnými láskami, alkoholiky a pracanty. (16.12.2016)