Lesní jahody

Někdo se z depresí vypláče, někdo třeba vymaluje a Bergman se vyfilmuje. Rozumím z čeho se asi Lesními jahodami potřeboval dostat, když jejich scénář vznikl při jeho tříměsíčním pobytu v nemocnici, kam se dostal, když si sáhl na samé dno. Tvrdil, ačkoliv mu bylo necelých 40 let, že se cítí strašně starý.Na začátku jsem se zasmála a na konci si při utírání jedné slzy pořádně vydechla. Možná časem až ještě více zestárnu a více budu bilancovat, dám plný počet hvězd , ale v současnosti je mi bližší jiný Bergman.... (27.11.2008)

"Jaká je ženská nectnost?" "Plakat, rodit děti a pomlouvat bližní."                                                                                     Opět sonda do lidských vztahů. Stařičký ovdovělý profesor žije se svou starou hospodyní. Během let mezi nimi vzniklo pouto púodobné tomu manželskému. On si bez její pmoci nedokáže svůj život představit, ale vždycky si postaví hlavu a udělá věci po svém. Ona sice na oko brblá, ale vždycky ví,co on potřebuje a poskytuje mu bezchybný servis. Je zásadový, snaží se oprpstit od vnějších problémů, ale tím přidělává probémysvým nejbližším. Cesta se snachou na promoci odhaluje jeho nitro, vrací se ve vzpomínkách do minulosti. (06.09.2014)

Další z dlouhé série pozoruhodných Bergmanových děl jakoby předjímalo režisérovo stáří. Čas životní bilance je i dobou hluboké mravní sebekatarze. Chvějivé, jakoby duhové posuny myšlenek, psychična, duševna, onoho opravdu nejvnitřnějšího, dosahují snad až vrcholných momentů možností hraného filmu vůbec. Film natočený v zlomové době vývoje světovcé kinematografie je určitě jedním z určujících milníků tohoto pronikavého vývojového kvalitativního posunu. (25.08.2007)

Tak tento Bergman ma bavil. Pekný čierno-biely vizuál, strašidelné, temné snové sekvencie a potešil ma ja fakt, že hlavnou postavou nieje žena, ale teraz režisér vsadil na mužskú postavu a výber bol vynikajúci, lebo V.Sjöström hral geniálne. Po tých ženských melancholických drámach, príjemná zmena. Film má aj jemnú iróniu, začiatok mi prišiel veľmi zaujímavý a pôsobivý, potom už strácal trocha na poetickosti, ale stále ma bavil a to je hlavné. (26.07.2015)

Můj nejmilejší Bergman, zdánlivě poklidný a mírný film, který ovšem postupně poodhaluje tajmství, skrývající se v minulosti profesora Borga... Muž bilancující svůj život - to je smutné téma, zvláště pak v tomto případě zahořklého, za hranici cynismu a apatie zalezlého starce. A přece, na úplném konci uděluje Bergman Borgovi (kterého hraje starý Bermanův učitel a slavný režisér 20. let V. Sjostrom) vykoupení - vzpomínky na rodinu a štěstí vlastního syna jsou mu nakonec dostatečným naplněním. 90% (06.01.2007)