Režie:
Štěpán SkalskýKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Josef Abrhám, Hana Maciuchová, František Řehák, Věra Galatíková, Libuše Šafránková, Ladislav Lakomý, Jan Kačer, Otakar Brousek st., Ota Sklenčka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (160)
Přiznám se, že jsem pět hvězd dal jenom z obdivu ke Karlovi Čapkovi. K filmu bych určité výhrady měl, není vyloženě špatný, jen místy lehce uspávající. Zasloužil by si tak o hvězdu méně. Nicméně osobnost Karla Čapka je obdivuhodná. Jeho inteligence a hlavně životní moudrost je neuvěřitelná. Jeho myšlenky jsou i po více než sedmdesáti letech stále živé. Jestli je pro mě někdo největším Čechem, tak jedině on. Žít v pravdě až do konce, před ničím neustoupit a hlavně věřit v dobro, které v lidech je... možná je to lehce naivní, ale obdiv si to rozhodně zaslouží. ()
Skvělý film o mém bezkonkurenčně nejoblíbenějším českém spisovateli. Možná vůbec naposledy v české historii, si zde člověk může prohlédnout opravdové vlastence a lidi, kteří byli ochotni klidně i zemřít za uchování demokratických principů naší země. Ze všeho nejvíce mě bavily filosofické dialogy, ať už s Masarykem, či s kolegy spisovateli. Škoda, že už takové spisovatele nemáme. Nesmírně aktuální téma. Když to člověk vidí, tak nestačí žasnout nad tím, jaké útrapy a škody nám a celé Evropě Německo napáchalo. Přesto se u nás najdou hovada typu Fiala či Pekarová, kteří nevědí, kterou stranou mají Německu vlézt do prdele nejdřív. Nemusel bych v tomto filmu nutně mít snad jen snové a jiné prostřihy na Čapkovu ženu snů. Jinak jsem si celý film náramně užil. Má filosofickou hloubku a potěšil i krátký náhled na nejbližší okruh Čapkovým přátel. Josef Abrhám byl vynikající a nebál bych se mluvit o životní roli. [84 %] ()
Člověk proti zkáze je především one man show Josefa Abrháma. Jeho podání Karla Čapka od uznávaného spisovatele debatujícího s dalšími velikány první republiky na zahrádce až k zničenému a zrazenému člověku je naprosto precizní. Film je jinak především ponuré konverzační drana, které je i v ostatních rolích skvěle obsazeno. Amtmoféra konce první republiky je navozena také přesvědčivě, až na člověka ta ponurost dopadá. Docela mě pobavila rolička Davida Matáska, který si zahrál nanáckovitělého studenta v době kdy se pilně angažoval v Orlíku... ()
Poněkud nedějový film skvěle zachytil atmosféru neblahých třicátých let, kdy se moci v Československu zmocnili Němci. Herecké obsazení je perfektní a navíc ty masky! Oba Čapkové, Poláček a zejména Masaryk... Je vidět, že do tohohle filmu jeho tvůrci dali opravdu maximum. Mmch opravdu byla Olga Scheinflugová taková, jak byla zachycena v tomhle snímku? Už se těším, až si o tom přečtu něco víc. ()
Geniální Karel Čapek štvaný příslušníky vlastního národa, jemuž celý život obětavě sloužil a ve světě mu dělal to nejlepší jméno. A nemyslím to nijak nadneseně, takhle to skutečně bylo. Přesto si myslím, že tady neplatí “čiň člověku dobře, peklem se ti odmění”, ale spíš snad “není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem”. Možná bych ocenil, kdyby z filmu zřetelněji vyplynulo, z jakých kruhů se rekrutovali Čapkovi nejhlasitější kritici. Jinak jsem jím ale velice mile překvapen a věřím, že Karel Čapek by se za něj na tvůrce taky nezlobil. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (16)
- Věta "...a naproti tomu je umění, nečisté a zlořečené", kterou Čapek dopisuje, je poslední dochovanou větou Čapkova posledního, nedokončeného románu Život a dílo skladatele Foltýna. (gjjm)
- Osamocená stopa ve sněhu v závěru filmu je narážkou na Čapkovu slavnou povídku Šlépěj ze sbírky Boží muka. (gjjm)
- Erikou, která Čapka vyzývá k odjezdu do Švýcarska, je pravděpodobně míněna herečka Erika Mannová, dcera spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna (Smrt v Benátkách, Buddenbrockovi), kterému Čapek v roce 1933 zařídil československé občanství. (gjjm)
Reklama