Člověk proti zkáze

Krásný hold spisovateli, vlastenci a úžasnému člověku Karlu Čapkovi. Lépe než suchopárné výklady ve škole mi tento film předložil jeho osud i náladu u nás před válkou. Sledování tohoto příběhu o "vraždě" našeho velikána je opravdu nevšední zážitek. Velice pěkné mi také přijde že Masaryka hraje Beneš... :-) (04.05.2006)

Výborný film, který stojí nejen na skvělém hereckém výkonu Josefa Abrháma a herců ve vedlejších rolích, ale také na silném a chytlavém příběhu jednoho z největších českých spisovatelů. Je strašná škoda, že nezískal Nobelovu cenu.. Snímek ve mně zpočátku vyvolával mírné obavy, ale jakmile jsem si navykl na styl, kterým je točen, odměnil se mi. Chválím také skvěle vystavěnou atmosféru doby a stahující se smyčku kolem Československa. (24.10.2017)

Poctivé zobrazení části života našeho nejvýznamnějšího spisovatele Karla Čapka, zasazené do končících třicátých let, kdy se již Evropa kvapem blížila k druhému velkému válečnému konfliktu. Do děje jsou dobře dosazeny divadelní hry, které měly národ vzburcovat (Matka či Bílá nemoc) či román Válka s mloky. Bohužel film ukazuje i to, jak jsme se ke Karlu Čapkovi chovali i my, Československý národ. Uvedená protifašistická díla jsem si před puštěním filmu znovu přečetl, čímž se pro mě stal snímek výrazně více vtahujícím a lépe jsem pochopil dané souvislosti. Film i knihy Karla Čapka rád doporučuji. (05.01.2014)

"Tebe nezabila nemoc, ale lidi..." Tento film z konce 80 let mě ani při opětovném vzhlédnutí nepřestává fascinovat. Kromě několika zajímavě nasnímaných scén, v nichž se nemocnému Čapkovi vybavují vzpomínky na jeho dětství a mládí (mj. vztah k Věře Hrůzové - v podání jako vždy krásné Libuše Šafránkové), mě na tomto snímku zaujal zejména způsob, jakým snímek nejprve vykresluje postavu Čapka coby člověka s velkými ideály ("Já věřím na prostého člověka…. na šikovného člověka, šikovný člověk totiž nepotřebuje tolik lhát jako člověk nepoctiví.“), aby pak tyto ideály nechal konfrontovat s otřesnou realitou pomnichovského Československa. Pozoruhodné jsou v tomto směru mj. Čapkovi rozhovory s levicovým spisovatelem a intelektuálen Ladislavem Vančurou, které jsou na dobu vzniku snímku velmi otevřené ("Příslušnost k nějaké třídě to přeci není ani dobro ani zlo, člověk je buď dobrý nebo špatný, chytrý nebo hloupý.") ale i velmi aktuální ("Otázka je, zda dav a lid je to samé. Obávám se, že to je to samé. Je to jen otázka vůdců…"). Pozoruhodný je i způsob, jakým je ve filmu ztvárněna postava T.G. Masaryka (v podání S. Beneše). Některé myšlenky, které zde přitom z úst prvního československého prezidenta zazní, jsou opět velmi aktuální ("Demokracie má své chyb, protože občané mají své chyby. Musíme překonávat ty chyby, ne demokracii“). Film tak ani téměř 30 let od svého vzniku rozhodně nepatří "do starého železa". (03.12.2017)

"Vy taky pořád píšete o válce, pane doktore. To je takový můj recept. Píšu o ní proto, aby nebyla!" Excelentní zobrazení člověka, který svou osobností byl víc než Karel IV., a teď se možná budu rouhat, i víc než sám Masaryk. Pro Abrháma jistě nejdůležitější role ne, co se týče výkonu, ale důležitosti. (23.12.2018)