Člověk proti zkáze

Znamenitý obraz posledních několika let jednoho z největších českých demokratů Karla Čapka. Myslím, že zajímavá je i obecná sonda do duší typizovaného českého člověka (typizovaného říkám záměrně, protože je mi jasné že se to nedá paušalizovat všeobecně - ať už na větší či menší část) člověka remcajícího a věčně nespokojeného. (19.09.2012)

Perfektní film o perfektním spisovateli - Karla Čapka mám moc rád (především jeho Válku s mloky), teprve nyní jsem se dozvěděl, že byl o tomto velikánovi natočený film a to na sklonku komunistického režimu (v kinech se však objevil až po sametové revoluci). Je velká škoda, že je tento snímek tak neznámý, měl by se povinně pouštět na základních školách. V jakém jiném filmu je možno uvidět tolik person českého kulturního a politického světa? T.G.M., bratři Čapkové, Olga Scheinpflugová, Vančura, Poláček, Bass a další patří mezi naše persony, které si zaslouží naší úctu - tento film ji alespoň částečně přináší. Samozřejmě, z této látky se dalo vytěžit ještě více - protože Čapek a první (nebo spíše druhá) republika jsou vděčné filmové téma, ale v rámci možností, které nabízel rok 1989 je to milé filmové dílko, na vysoké úrovni. Abrhám a Maciuchová se dle mého názoru blýskli ve své vrcholné roli na filmovém plátně (nepočítám TV, jelikož oba jsou především televizní herci) a potřebovali by opět podobnou roli, aby se dostali znovu do kurzu. (20.07.2012)

Herecký koncert všech, ale největší pozornost získává pochopitelně Abrhám coby představitel hlavní role - a zaslouženě. Film natáčen ještě za komunistů v roce 1989 (ač měl premiéru v únoru 1990), můžeme proto ocenit splacení dluhu skvělému českému spisovateli, jehož knihy se v padesátých letech ničili. (17.07.2003)

Film jsem viděla poprvé někdy v roce 1990, kdy měl premiéru v našich kinech. Nejen Čapkem ve strhujícím podání Josefa Abrháma, ale i Olgou Scheinpflugovou Hany Maciuchové jsem doslova žila. Zachycení doby první republiky, ale i dusných dní roku 1938 bylo hodně sugestivní. Vím, že by se snímku dalo vyčítat, že byl až příliš čítankový, že nezobrazil i rozporuplnější stránky Čapkova života (vztah se Scheinpflugovou, ale i se sourozenci). Jak už ale z názvu vypovídá, tenhle film se spíš chtěl zabývat jeho bojem proti zlu, v tomto případě nacismu. (22.10.2007)

Přes všechny výhrady k socialistické kinematografii nutno přiznat, že v té době u nás vznikla řada různých životopisných filmů, byť s různými kvalitami. Tenhle portrét Karla Čapka je jedním z těch posledních záslužných počinů a pokud mě paměť neklame, řekl bych, že od té doby se u nás v životopisném žánru nic pořádného nenatočilo. Přesto si myslím, že jako film pro velké plátno to bylo zbytečné, klidně by si to vystačilo s televizním formátem. Což ale nic neubírá na kvalitách, sympatické filozofické mudrování má své kouzlo a Abrhám s Maciuchovou jsou výborní. (15.02.2012)