Člověk proti zkáze

Ako zahraničný návštevník festivalu, neznalého českej kultúry, by mi tento film pripadal ako priemerný, televízne vyzerajúci životopis nejakého známeho spisovateľa. Možno preto budem dávať v budúcnosti viac pozor pri zahraničných filmoch o cudzích velikánoch. Ako domáci ale v ňom vidím všetko to, čo v ňom vidieť mám a videl som toho v Človeku proti skáze veľa. Každú chvíľu sú nám predkladané nejaké životné múdra, ktoré ale pôsobia absolútne netuctovo a máme pocit, že na ne postavy práve prišli a prednášajú ich spontánne. Tento aspekt scenára považujem za jeden z jeho najväčších kladov. Za ten najmenší naopak Čapkove spomienky a ich rozprávková vizuálna štylizácia. Proste keď spomínate na stretnutie s Masarykom, alebo svojou dávnou láskou, musí to vyzerať gýčovo. Záverečný záber je geniálny, až nezabudnuteľný. Samozrejme ho budú chápať iba našinci. (23.08.2016)

Československý životopisný film zabývající se dramatickými posledními roky života světoznámého spisovatele K. Čapka. Snímek začíná svůj příběh někdy po nástupu nacistů v Německu k moci a čím více je ohrožena bezpečnost a suverenita československého státu, tím více se Čapek snaží zmírnit napětí svými protiválečnými díly Bílá nemoc a Matka, varuje veřejnost před nebezpečím ohrožení demokracie a dokonce díky své světové proslulosti hledá spojence v zahraničí. Historické události však šly svou cestou a Čapek, poté co odmítl emigrovat, se po mnichovské zradě ocitl jako humanista intelektuál osamocen v okleštěném českém území. Čapek těžce zasažen nevděkem a skutečnou tváří oněch prostých lidí, k nimž upíral svou naději, umírá před Vánocemi 1938 na zápal plic. Do role slavného spisovatele byl obsazen vynikající J. Abrhám, což byla samozřejmě nejlepší možná volba, neboť se mistrovi vizuálně dosti podobá a navíc měl možnost dostatečně předvést své mimořádné herecké umění v nekomediální dramatické roli o českém velikánovi. V roli energické Čapkovy partnerky O. Scheinpflugové se představila a H. Maciuchová a S. Beneš nehrál nikoho jiného nežli Čapkova přítele a prezidenta T. G. Masaryka. Ve snímku se objevily i další historicky známé osoby zejména ze spisovatelských kruhů, z nichž mnoho bylo později zavražděno nacisty, např. malíř bratr J. Čapek (F. Řehák), V. Vančura (L. Lakomý), K. Poláček, E. Bass, F. Langer (O. Brousek). Skalského dílo hodnotím jako velmi zdařilé, skvěle zachytilo atmosféru vzrůstajícího německého nebezpečí a Čapkovu úlohu a situaci v této nemilé době. Při závěrečném seznamu Čapkových literárních děl jsem se zastyděl, že znám z autorovy tvorby tak málo. (24.05.2016)

Poněkud nedějový film skvěle zachytil atmosféru neblahých třicátých let, kdy se moci v Československu zmocnili Němci. Herecké obsazení je perfektní a navíc ty masky! Oba Čapkové, Poláček a zejména Masaryk... Je vidět, že do tohohle filmu jeho tvůrci dali opravdu maximum. Mmch opravdu byla Olga Scheinflugová taková, jak byla zachycena v tomhle snímku? Už se těším, až si o tom přečtu něco víc. (28.04.2014)

Kloudný komentář nesesmolím, ani kdybych se rozkrájela. Ač pár malinkých výhrad mám, směle hodnotím do plných, neb Karel Čapek, neb Josef Abrhám a pak už vlastně není o čem uvažovat. Trochu je mi smutno z toho, jak jsme pořád stejní, my lidé. Ono je tak nějak úplně jedno, jestli je rok 1938 nebo 2018. Nadčasovost snímku nelze upřít a hodnocení nejvyšší si zaslouží. (31.10.2018)

Abrhám jako Čapek je naprosto dokonalý, je to herecký výkon, jakých je jen málo, ale ani ostatní zúčastnění (Maciuchová! - pro mne její nejlepší výkon ve filmu) za ním nezaostávají. Když v závěru běží seznam Čapkových děl, mrazí mě i hřeje zároveň. Přestože scénář má pár trhlin a místy je dost schematický, považuji tento film za zásadní pro kinematografii 80.let a dávám 100%. (29.06.2011)