Jak se točí Rozmarýny

Veselý snímek pro děti o tom, jak se natáčí film. A právě s orientací na dětského diváka je příběh značně jednoduchý, dětsky ukřičený a celkově zkrátka hravý. Plejáda dětských herců své doby dnes už u starších diváků vyvolává vzpomínky na svá dětská léta a to spolu s dodnes populárními herci, kteří zde účinkují. Filmu není co vytknout. Dětský svět děje je zachycen dětskýma očima, takže zaměření snímku je zcela na místě. Dnes, v době smartphonů, tabletů a videoher, je již pro současnou mladou generaci těžko uchopitelný, ale to už tak z novou generací prostě bývá. (22.10.2016)

Neskutecne debilni film. Jedinej klad je asi v tom, ze se tu vyskytuje spousta znamejch ceskejch hercu coby deti, coz ovsem neznamena, ze by nejak uzasne hrali. Navic sem misty nestihal co je film a co skutecnost, pisnicky mi po chvily lezly na nervy a je tu spousta naprosto nelogickejch situaci, ze sem si rikal o co zrovna de. Navic, i kdyz to je dost kratky, mel sem co delat, abych film dokoukal. Nevim jak detem, ale me se to nelibilo. 2* za herce a zhruba 5 dobrejch foru. (11.09.2006)

Ve snímku můžeme vidět spoustu odkazů na ostatní filmy režisérky Plívové. Kdo tuto tvorbu nezná, může v některých scénách tápat. Líbili se mi uvolněné a vynikající výkony nejen dětských představitelů, především hlavní dětská role a živelná Pavlína Mourková a u dospělých neméně divoká Dagmar Veškrnová. Mám rád tento typ filmů, kde se ukazuje zákulisí a kouzlo filmové tvorby, zde ještě v netradiční formě, kdy je divák nepřipraven vržen přímo do horečných příprav natáčení. Takto hezky to vymyslet a chtít ukázat dětem pohled za kulisy dokazuje opravdovou lásku k filmu. (02.05.2014)

„Zase slunce pálí, dlouho jsme si přáli máj. Aby jsme si hráli láska, nebe, peklo, ráj.“ Tento dětský film o vzniku dětského filmu zaujme obsazením nejen některých dětských rolí (vedle hlavní představitelky Renaty Maškové i Dana Vávrová či Magdaléna Reifová), ale i hlavních dospěláckých figur (zde zejména výborná Iva Janžurová coby paní režisérka). Opět výborná hudba Petra Hapky a kamera Emila Sirotka, ale na rozdíl od Mrkáčka Čika výrazně zábavnější (a srozumitelnější) příběh o tom, jak je náročné se vyrovnat s jinakostí. V situaci, kdy je hlavní dětská hrdinka nucena v souvislosti s rolí podstoupit ostříhání do hola, jsem s dotyčnou poměrně soucítil a obdivoval jsem ji, jak se s tím vším nakonec vypořádala. Děti umí být zlí, různě se pošklebovat apod. V tomto směru mi přijde, že tento film může oslovit i dnešní dětskou generaci. (11.10.2022)

Z dětství jsem si pamatoval víceméně několik scének a taky fakt, že se mi tenhle film nelíbil. A v tom se po těch letech, bohužel, nic nezměnilo. Děj to skoro žádný nemá, Iva Janžurová je ve své roli (netypicky) hodně nesympatická a ty oholené hlavy mě jako špunta děsily. A to by se u veselého dětského filmu stávat prostě nemělo. 35%. (19.09.2010)