Ďábel

Perfektný krimi thriller s gotickým nádychom, ktorý sa nebojí brutálnych vrážd, navyše je výborne napísaný. The Devil All the Time je adaptáciou knižného bestselleru Donalda Raya Pollocka, ale Campos, ktorý pracoval na scenári spolu so svojim bratom Paulom, dokázal jednotlivé kapitoly príbehu prebiehajúce v horizonte zhruba 15 rokov výborne na preskáčku poskladať tak, aby to príliš nemátlo a hlavná dejová linka sa udržala v chode a divák v napätí. Na snímku sa tak dá pozerať ako na zlepenec premietajúci o paradoxoch a pokrytectve ľudstva, ale aj ako na osobný príbeh jedného mladíka, ktorému do osudu podozrivo často zasahujú prekážky vo forme viacmenej náhodných okoloidúcich. (11.12.2021) (02.09.2022)

Mám rád filmy z vidlákova typu Fargo, v ktorých zlí ľudia robia kruté činy, ale toto sa neskutočne tiahlo. Už prvá hodina ma totálne zmorila a druhú polovicu som musel pretáčať. Postavy boli neznesiteľné vidlácke pošahané alebo náboženské archetypy obsadené hercami, ktorých nemusím, takže ma dvojnásobne srali a čím ďalej tým viac mi bolo jedno kto koho zabije a koniec som úplne odzýval. Pre mňa to je veľké sklamanie a totálna nuda. Má to atmosféru a tempo jak divné európske arty. 4/10. (26.09.2020)

Na film jsem se chtěla podívat hned, jak vyšel, ale potom jsem omylem viděla konec, když se na film doma díval někdo jiný, tak jsem čekala, až ho zapomenu, abych se mohla podívat sama. Inu, nakonec jsem na film zapomněla úplně a teprve při nedávném zájmu o oprášení filmografie Roberta Pattinsona se mi připomněl, a stejně rychle jsem si vzpomněla na ten zatrachtilý konec, když jsem si ho konečně pustila. Pozitivní na tom bylo to, že z rozestavění příběhu pro mě bylo velkou záhadou, jak může film skončit zrovna s těmi dvěma postavami dělajícími zrovna to ono, takže mi ten spoiler vlastně zase tolik zážitek nezkazil a dokonce ve mně podnítil zvědavost. Nicméně jsem během sledování bojovala s jinou věcí, a to s mou vlastní představivostí. Ta je totiž bujná a divoká a v day-dreaming módu prakticky neustále, často pracující na variacích filmů, které jsem zrovna viděla. To mi často umožňuje užít si i "horší" nebo "prázdnější" filmy, pokud v nich najdu alespoň jednu věc, která mě zaujme, někdy k tomu stačí i jeden herecký výkon nebo jedno autentické gesto mezi postavami. V případě The Devil All The Time mi ale moje představivost byla spíš protivníkem, protože mi bránila v tom film přijmout tak, jak si ho bratři Camposové vymysleli, napsali a natočili. Nefilmová "roztahaná" dramaturgie převzatá z knižní předlohy je zřejmá. Samostatné epizody (jako ukřižovaný mariňák nebo šerifův hon za "neposkvrněnou" reputací) vložené do příběhu, který i bez toho zahrnuje desítky let a spousty jiných tragédií, převádění hlavní postavy z generace na generaci a s tím spojené skoky v čase, velmi detailní odbočky od ústředního děje k vedlejším postavám a vykreslení "jejich příběhu" bez konkrétní akční souvislosti k těm "hlavním" událostem, to všechno jsou věci, které by čtenáři přišly naprosto přirozené při čtení knihy, ale divákovi při sledování filmu budou připadat nekonvenční až neobratné, i kdyby jenom podvědomě, pokud se ve filmové dramaturgii aktivně nevyzná. Já sama jsem s tím trochu bojovala, protože mi film nepřišel tak suverénní jako režisérův celovečerní debut Po škole, abych přijala všechny jeho dramaturgické volby bez jediné výhrady. A tak, i když jsem si film "užila" (rozuměj byla z jeho obsahu znechucená/smutná tak, jak jsem měla být), jsem byla po skončení vlastně trochu zklamaná, protože mi přišlo, že to nebyl takový film, jaký by si moje vlastní představivost na místě takového filmu vymyslela. Muselo se mi to v hlavě trochu rozležet a teď už jsem myslím sama sebe aktivně a trochu násilím přesvědčila, že není nic špatného na tom, když se filmař zamiluje do knihy natolik, že se její výsostné vlastnosti rozhodne při adaptaci v maximální možné míře respektovat, a dokonce najme autora knihy jako vypravěče pro voice-over, aby jeho ústy původní text doslova ožil a rámoval a obohacoval tak filmovou "skutečnost". (06.04.2022)

Další film podle knižní předlohy, který se v některých pasážích snaží být až moc cool a dramatický. Děj se odehrává v 60. letech 20. století v malém městečku, kde je každý posedlý bohem a chozením do kostela. Režisérovi se nějak podařilo do snímku dostat spoustu známých tváří, ačkoliv mi byl sympatický pouze jediný herec, a to říkám s nadsázkou. Jason Clarke je mi totiž krajně nesympatický, ale jeho postava podivného úchyláka, který si libuje ve fotografování aktů s jeho ženou a neznámými muži, které následně zabíjí, mu sedla na sto procent. Při pohledu na něj se mi vždy obracel žaludek. Kdyby se film věnoval více téhle podivuhodné linii, hodnotil bych výše. Protože se tak ale nestalo, zcela určitě na film zítra zapomenu a už si ho nikdy nepustím. Každopádně těchhle těžkých negativních filmů začínám mít po krk. (19.09.2021)

Netflix tentokrát trefil Jackpot a společně s Extraction a Dírou je Ďábel třetí nejlepší netflix počin letošního roku. Ďábel je solidním Southern Gothic dobovým thrillerem ze Středozápadní Ameriky z městečka plné násilí a korupce. Film je vyprávěn více dějovými liniemi a některé z nich jsou retrospektivní, ale neruší a je to podáno velmi přehledně a bavil mě i poutavý vypravěč. Herecký cásting je snad nejzajímavější jaký se letos u filmu urodil a zajímavé jsou ani né tak zvučná jména jako spíš výběr postav ( Spiderman, Batman, Pennywise a Winter Soldier) samozřejmě v pořadí kdo podal nejlepší výkon. Ve filmu není pořádně kladná postava, všichni zde páchají zlo a hrůzné činy a většinou jsou i náležitě potrestáni. Film sice plyne pomalejším tempem, ale režisér film dávkuje intenzivními scénami, které upoutají pozornost ( Scéna v kostele a v autě je highlight) a finální 40 minutovka je doslova zúčtovací a velmi satisfakční. Podařená podívaná se syrovou atmosférou, skvělými herci a solidním příběhem. Příběh****, Akce***, Humor>Ne, Násilí***, Zábavnost***, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí****. 8/10. (17.09.2020)