Ďábel

„May you be in heaven a full half-hour before the devil knows youˈre dead.“ Na tom irském přísloví něco bude, obzvláště když si uvědomíte, že neexistuje něco jako ruka vedena bohem či jeho promlouvání k vám. Za vším stojí jen člověk sám, a bůh a ďábel jsou strany jedné mince, co se často staví na hranu.. Mohlo to být silné, ale ne s Camposem. Voiceover zbytečný, první půli to vůbec nedrží pohromadě a ač k tomu bylo mnoho příležitostí, z ani jedné scény nebyla vydolována ta nejtemnější esence. Pattinson si tady hraje na Marlona Branda včetně barvy hlasu, ale moc mu to nejde.. (24.03.2021)

Fanatizmus a šialenstvo. V podstate základné premisy filmu, náboženstvo samozrejme zas ukázané v tej temnej polohe. Film mi svojou atmosférou pripomenul Brimstone, ale ten bol ešte temnejší a surovejší. Herecky ale chválim v podstate všetkých a keď niekto povie, že len ten Holland tam vyčnieva, ja nesúhlasím, v tomto filme je súlad mimoriadnych hereckých výkonov, ešte aj Patizón má ten typický vidlácky výraz, ktorý od neho potrebujeme. Hodinku a pol vlastne ani neviete o čo presne ide, ale sledujete lebo je to tak dobre natočené. Výborné postavy, ich správanie, reakcie a následné zvraty. Ako Trevor správne poznamenal, má to miestami až tarantinovské črty. (18.09.2020)

Peter Parker a řada nešťastných příhod. Divák uvidí všemožné šílenosti na americkém venkově, většinou dost násilného rázu. The Devill All the Time je taky pěkně antikřesťanský film, protože snad každý věřící je aspoň hloupý naivka, ale mnohem častěji slušnej magor. Je to vymyšlené tak, aby se poměrně dost dějových linek efektivně spojilo, i když k tomu poslouží trochu přhenané množství náhod. Dobře se na to kouká, máme tu motiv pomsty, který málokdy zklame, a taky velmi slušné herce. Tom Holland a Robert Pattison si očividně svoje divňousy užívají, každý tam rozjíždí i svou zábavnou verzi jižanského/středozápadního přízvuku. Fajn věc, ale na můj vkus příliš vykonstruované a hrané na efekt. (6/10) (16.01.2021)

Čtivý, explicitní až zvrácený román audiovizualizovaný do rádobyumělecky vatěné prudy s přístupností a narací pro náctileté retardy, která na ně v tom hnoji jednobuněčných braků Netflusu samozřejmě působí, jako by po přeslabikování homixových omalovánek sáhli po graficky znovelizovaném Cuntovi, a vyvolává tak hysterické nadhodnocování, bo seryjozni a s fylozofyckím přesahem, ať už to znamená cokoliv. Na mě tedy to, proti knize těžce zbuznělé, panoptikum vidláckých incestních mentálů, animálních vypatlanců, fanatických kudlanek a pošahaných zmrdů všeho druhu působilo, jako by Alois Mrštík v želvovišti unyle vyprcal Karolínu Světlou za cenzorského dohledu šosáckých Koniášů z RRTV, a globálně jsem se dost nudil. Nicméně je to vcelku atmosférické, solidně obsazené i zahrané, tedy až na ochrnutého Patyzóna, který v jakékoliv roli s jediným konstantním xichtem a lopatí dickcí prostě předstírá těžce nehrajícího slizkého homopýra, a dokonce i Spájdrgej přeqapivě ukázal, že má na víc, než jen cákat pavučinky po hárajících třináctkách. (21.09.2020)

8,5/10. Nepříjemný až na půdu. Herecký ansámbl je vskutku skvostný (Skarsgård vynikající!) a jednotlivé linky se napříč celou stopáží postupně proplétají do organické pavučiny, ze které vede jen jediná cesta. Pěkně násilná cesta. Já tyhle ponurý, extrémně táhlý a symbolikou prosáklý projekty prostě žeru. Obzvlášť... pokud se odehrávají v polozapomenutém vidlákově. Aneb VÍRA je tou nejmocnější zbraní, jakou člověk kdy poznal. Paráda. Další počiny od Campose budu nyní vyhlížet s velkým očekáváním! (03.10.2020)