Přijela k nám pouť

Nemůžu si pomoct, ale tohle by se mi asi nelíbilo, ani kdybych to viděl jako dítě, natož dnes, kdy mi to přijde protivně uřvané, dějově zoufale nudné, a hlavně beznadějně zaseklé v době svého vzniku. Už ta výchozí situace, že na vesnici po roce dorazí pouť a celá vesnice se svátečně obleče (Šafránková!) a vyrazí na kolotoče a houpačky a vyhrávají tam písně Petra Spáleného, na mě dnes působí tak strašně moc jako ozvěna dávných časů, které jako by byly od nás skoro už tak vzdáleny jako třeba husitské války - působí to dojmem, že to je tak dávno, jako by to skoro už nebyla pravda (na tom má velký podíl ona pozoruhodná skutečnost, že to je film s pravděpodobně největší koncentrací budoucích hereckých hvězd, které zde byly zachyceny v jejich dětské podobě, zatímco dnes jsou z nich lidi na hranici důchodového věku - Kornová, Bydžovská, Vašut, Vladyka... - a konkrétně tohle je na celém filmu asi to nejzajímavější). Člověku je samozřejmě tak nějak žinantní navážet se do filmu staré režisérky, která už tady asi dlouho nebude a které nelze upřít spoustu zásluh, ale beru to prostě jako typ filmařiny, která mě neoslovuje a která mohla dávat smysl ve své době, ale s odstupem 50 let už to podle mě dnes neobstojí. (30.05.2023)

Nemám rád jakékoliv muzikály, tím spíš, když účinkujícími jsou jedenáctileté děcka, které se u zpívání tváří tak hrozně vážně, aby hned po skončení písničky začaly řvát na lesy a poskakovat jako nadopovaní kýblem Red Bullu s vodkou. Neustálé pěvecké výstupy navíc znemožnují jakýkoliv rozvoj už tak chabého příběhu. Určitě jeden z těch slabších českých dětských filmů. (18.09.2011)

Nejlepsi, nejoblibenejsi a nejvicekrat skouknuty detsky film meho detstvi i dospelosti. Dodneska si ho poustim velice casto. Znam kazde slovo dopredu a pisnicky si zpivam ve vane.Uzasni detsti herci jako jsou Renata Maskova, Zuzana Bydzovska, Roman Cada a Marek Vasut dodavaji obrovskou tresni na dortu uz tak krasnemu scenari. Ve sve kategorii filmu je tento kralem. (12.10.2012)

Když jsem film v TV pustil, nečekal jsem zázraky a ani jsem nečekal, že ho shlédnu celý. Nakonec mě děj dokázal do sebe v táhnout a dětské osudy v něm probíhající, mě zajímali. Nenáročná dějová linka, všudepřítomný dětský smích a všechny jejich radosti a starosti, mě dali vzpomenout na své vlastní dětství a to je klad, který si u dospělého diváka, může film určený pro dětskou populaci jen připsat na vrub úspěchu. Ale budu více objektivní. Smysl příběhu nabízí pro dusi malého človíčka spousty zážitků, ale nemyslím, že to platí i pro současné dítko jednadvacátého století. Zpracování je klasicky odpovídající tehdejší televizní době. Nejvíce úsměvných okamžiků tak ve finále přináší pohledy na dnešní známé aktéry, které ve snímku prožívají svá dětská léta a první herecké zkušenosti. (25.12.2010)

Bože můj, co já bych provedla těm klukům...to by si za klobouk nedali. A že by mi snad chtěli zakázat jít na pout? Odpověd: "Naser si". A že by mě snad chtěli poslat po klouzačce? Odpověd: Pár kopanců do koulí, ran pěstí. A kdyby mě poslali? Odpověd: Svezla bych se i podruhé a pak bych se pořádně otřepala jako pes, aby z toho bahna měli radost taky. A že by mi snad chtěli ustřihat vlasy? Odpověd: Kdyby se jim to podařilo, udělala bych takovou scénu doma, že by ti kluci měli doživotní průser... No nechala jsem se trochu unést.. Tento film je docela pěkný, až na ty příšerný písničky a vcelku nelogickou zápletku, kdy kluci prohrajou díky svojí vlastní demenci a pak to svádí na jiné (25.12.2010)