Princezna a půl království

Zpočátku mi to skoro nepřišlo jako pohádka, spíš jako taková bizarní - a asi už tak miliontá - variace na Shawův Pygmalion, jen moderně genderově otočený, kdy tím buranem je muž, nikoli žena. Teprve v momentě, kdy Egon zavře princeznu u sebe a začne ji nutit k svatbě, mi to konečně začalo připomínat pohádku, a můj zájem na sledovaném ději vzrostl, ale stejně jsem se na konci neubránil pocitu, že kdybych to neviděl, o nic bych nepřišel. Ruml mi pro roli Honzy přišel poněkud starý, Prachař je zde coby Egon pozoruhodně ošklivý, (z nich nejmladší) Josefíková se mi zde snad poprvé moc nelíbila (herecky ani vzhledově), a ten Eben je asi fajn, ale spíš tam hrál sám sebe, a je otázka, nakolik se to dá považovat za dobrý herecký výkon. Největší výhradu bych ale asi měl k těm kostýmům, které mě tam dost zarazily - ne že bych byl nějaký odborník na dějiny módy v českých zemích, jen mi přijde, že minimálně od časů S čerty nejsou žerty se šlechta v českých filmových pohádkách obléká jak na dvoře Ludvíka XIV., a mně to přijde jednak už jako strašné filmové klišé, a jednak sorry, ale Bouzov fakt není Versailles a silně pochybuju, že se kdy v Čechách nosily takové šaty, jaké mají herci v tomto filmu (rád se ovšem nechám vyvést z případného omylu). Takže sice třeba ten Ebenův plášť je skutečně nádherný, ale v českých podmínkách mi přijde silně nepatřičný - jen můj dojem, možná špatný, netuším. (20.12.2021)

Po dlouhé době česká televizní pohádka, která není nudná a otravná. Premisa, že ono „žili spolu šťastně“ není tak jednoduché jak se zdá, a že to zajímavé začíná až tam, kde většina pohádek končí, je výborná. V první polovině, kdy Honza přichází na zámek a těší se na svatbu, je navíc pohádka nečekaně zábavná a vtipná. Škoda, že se laťku nepodařilo udržet i v té druhé, která se ztrácející lehkost, šmrnc a vtip snaží nahradit občas poněkud křečovitými gagy a trapnými stále opakovanými vtípky. Nicméně z českých televizních pohádek posledních let rozhodně jedna z nejlepších. (10.02.2020)

Možná jsem až příliš shovívavý, ale mě tahle pohádka v podstatě mile potěšila. Rozehrává totiž témata, která se v pohádkách většinou příliš neřeší. K tomu dodejme, že vtipy jsou většinou poměrně podařené, kamera podmanivá, herecké výkony slušné, konfrontace světa prostých venkovanů na jedné straně a vybrané aristokratické společnosti na straně druhé rozhodně zajímavá a dobře uchopená. Mezi současnými tuzemskými pohádkovými pokusy, téměř vždy nezdařenými, je to téměř skvost. Všechno v něm funguje jak má, nadsázka je snesitelná, příběh relativně uvěřitelný a přitom dostatečně pohádkový... Trošku na hraně je Egonovo královské velikášství. Například kratičká scéna ze školy je sympaticky osvěžující a upomíná na absurdní kouzlo Třech veteránů či Lotranda a Zubejdy, jinde se ovšem nebezpečně přibližuje prosté trapnosti, byť tuto hranici nikdy vysloveně nepřekročí. Také můžeme velmi snadno především Marku Ebenovi vyčítat jistou prkennost, stačí srovnat například s plnokrevným preceptorem Jana Libíčka v Třech oříšcích pro Popelku, aby to vyniklo v celé nahotě, ovšem Markovo neherectví, v němž silně připomíná svou vlastní roli v soutěži "O poklad Anežky České", může potěšit alespoň osobním šarmem a kultivovaností. Marek Eben zde zkrátka "hraje sám sebe" a to mu jde vlastně výborně... Celkový dojem: 65% (27.12.2019)

Oceňuji originalitu scénáře i humorné scény. Prachař se do své role hodil. Ebenova etiketa byla fajn, později se mi už trochu okoukala. S trochou nadhledu Egonovo království svým způsobem humorně připomínalo politickou agitaci, ale nikterak vtíravě či úmyslně. Není to pohádka, kterou bych si jen tak znovu pustil, ale za nový nápad a příjemné pobavení a především lepší průměr mezi pohádkovou tvorbou posledních let: 70% (...jinak by to byly jen tři hvězdy) (26.12.2019)

Je to sice vykradený Shrek 2 (Honza = Shrek, princezna = Fiona, Egon = princ Krasoň, a dokonce nechybí ani přepadení dostavníku a okradení tlustého a dlouhého pasažéra o šaty a vůz) od Thora si to bere kladivo, ale scénář docela šlape, repliky a některé situace jsou vtipné, líbí se mi, jak scénář pracuje s některými drobnostmi a udělá k nim postupem času pointu (práskání dveří, nosítka - ta mne pobavila asi nejvíc, služebné láska), postavy se chovají přiměřeně, žádné troškovské chichotání a pitvoření (třeba Honzovi rodiče jsou výborně uvěřitelní), takže za mne pohodová pohádka, zasmál jsem se a pobavil a buddy vsuvka patřila k tomu nejlepšímu z filmu, Eben s Rumlem si skvěle nahrávali, včetně výuky etikety. (24.12.2019)