Reklama

Reklama

Prověrka osudem

  • Sovětský svaz Prověrka na dorogach (více)

Obsahy(1)

Svůj debut natočil Alexej German podle povídky Operace Šťastný nový rok (Operacija S novym godom, 1971), do kin se však dostal s patnáctiletým zpožděním pod názvem Prověrka osudem, a to kvůli údajně svérázně podanému tématu viny a trestu ve složitých podmínkách partyzánské války. Na vztahu k provinilému zajatci, který se ale mezi partyzány ocitl ze své vůle, jsou postaveny odlišné životní principy dvou zkušených válečníků: Lokotkovova otevřenost a chápavost pro lidská selhání a Petuškova nedůvěra a vybičovaný smysl pro povinnost. Film i dnes upoutá jak nekonvenčním podáním tématu, tak moderním režijním rukopisem, jež German, malíř černobílého filmového plátna, rozvinul ve svých dalších dílech věnovaných válečnému období. Na kritice i cenzuře se režisérovi podařilo za 30 let vyvzdorovat jen čtyři filmy. Pro zajímavost - v Prověrce osudem se objevují všichni hlavní představitelé z Andreje Rubleva Andreje Tarkovského. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

Radko 

všechny recenze uživatele

Našroubovávať poetiku blízku ruským umeleckým, pomalým a ťaživým filmom do partizánskeho príbehu je úplne mimo misu. Českí distribútori primerane tomu dali dielu názov Previerka osudom, hoci pôvodný názov oveľa lepšie prekladovo uchopili angloamerickí filmoví súdruhovia. Проверка на дорогах (Pravérka na darógach) je niečo ako Overenie na tratiach. Príbeh samotný nie je márny, no jeho formálne spracovanie k partizánčine vôbec nesedelo. Poznámka: Ale možno som len niečo nepochopil a možno si Germanov debut overím na pravidelnej ceste vlakom na trati Bratislava-Brezno. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Spíš než válečný film mě zajímala cesta, kterou ušel Alexej German k Chrustaljovovi. Tedy jakási     Проверка на дорогах. Za fakt, že jsem z bojů Druhé světové války dost vyčerpaný, vděčím převážně ČT, která nás jí překrmuje; ne že bych se na každodenní válečné dokumenty fyzicky díval, stačí si jen pravidelně číst programy jednotlivých kanálů. Abych se v současném světě zorientoval, nepotřebují "zprávy", stačí mně "programy". ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Sovětský ´trezorový´ snímek z období 2. světové války ukazuje nelichotivý osud vojáka, který se vzdal Němcům a začal s nimi spolupracovat, aby si později zase uvědomil své vlastenectví a vrátil se k partyzánům, kteří k němu samozřejmě vzhlíželi podezřívavě. Prokázat svoji loajalitu není zrovna procházka růžovým sadem. Náročné filmové dílo nepatří mezi klasické válečné snímky. Na svou dobu se velmi odvážně vyvarovává veškeré propagandy a oslavě vládnoucí třídy a nepoukazuje na hrdinské válečné činy, což byl zřejmě hlavní důsledek jeho zapsání na černou listinu. Jedná se o inteligentní realistické drama bortící hranice stalinských myšlenek a veškeré aspekty své doby. Vyjímečný, takřka artový, film, u kterého se musí přemýšlet, jinak nebude pochopen. ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Film, který ukazuje partyzánskou válku v době, kdy Sověti ustupovali před německou armádou a kdy v Bělorusku probíhala vyhlazovací válka proti celému území mnohdy i s jeho obyvateli. Do této doby přichází na scénu německý voják, který je vlastně bývalý desátník Rudé Armády a který zběhl k Němcům. (Film neřeší a nevysvětluje, proč to udělal). Hnán svědomím se nechá dobrovolně zajmout mladým partyzánem a doufá, že jej partyzáni mezi sebe přijmou a že mu bude odpuštěno. Film řeší otázku, zda má člověk, který udělá chybu, dostat ještě druhou šanci, aby vše odčinil. Závěr filmu je strhující a já jsem pochopila, že osud v podobě infarktu, dostihl viníka v nepravou chvíli. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Hodně netradiční pohled na ruskou partyzánskou válku, na hony vzdálený oficiálnímu sovětskému podání historie. Film si klade především otázku, zda i člověk který se provinil na sobě i na druhých má nárok dostat druhou šanci. Civilní herecké výkony a černobílá kamera snímající zpustošenou zimní krajinu, vytvářejí působivou, syrovou atmosféru. V mých očích snímku neuškodil ani dost násilně naroubovaný, v podstatě zbytečný a rádoby optimistický závěr, zamýšlený patrně jako povinná úlitba sovětské cenzuře, která ovšem "Prověrku osudem" na dlouhá léta stejně poslala k ledu. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (1)

  • Snímek byl poslán do trezoru. K sovětskému publiku se dostal až po patnácti letech (tj. rok po nástupu Gorbačova k moci) od jeho natočení. (cinema_cz)

Reklama

Reklama