Purpurové řeky 2: Andělé apokalypsy

Ono to v podstate možno nie je úplná tragédia, ale oproti perfektnej jednotke je. Scenáristicky je to strašný bordel. Jednotka bola presný opak, až na finále, kde sa to trochu pokazilo. V dvojke je to pokazené od začiatku do konca. Nemám enormné požiadavky na scenár, ale ak má byť iba nesúvislo zlepenou sériou viac a menej navzájom (ne)súvisiacich akčných/hororových scén, tak to fakt nie je dobre. Purpurové rieky 2 sú také sprasené dielo, že ho nedokáže zachrániť ani za bežných okolností skvelý Reno. Toto ale nie sú bežné okolnosti. Producenti môjho obľúbeného ponurého hitu si 4 roky po jeho premiére povedali, že urobia z „purpurových riek“ sériu. Vznikne jeden príbeh dajme tomu každé 3 roky, zakaždým bude samotár Reno vyšetrovať iný mysteriózny prípad a vždy mu bude kryť chrbát nová začínajúca francúzska hviezda, ktorej postava sa bude zaškoľovať u polície a ktorej herecký predstaviteľ sa bude zaškoľovať pre potreby budúcnosti európskej kinematografie. Bohužiaľ, Purpurové rieky 2 sa kvôli strašnému scenáru tak značne nevydarili, že trojka už nevznikla (vznikol síce seriál, ale nikto ho nevidel a nehral v ňom Reno). Neubehne ani 20 minút a už stihnú tvorcovia vyvolať u zbedačeného diváka chaos mixom striedavo hlúpych a striedavo pologeniálnych nápadov (krvácajúci krucifix, mŕtvola zamurovaná v stene, ukrižovanie šéfa letiskovej bezpečnosti). Je to krvavé, je to drsné, je to audiovizuálne prehnané. Ale nie je to dobré. Benoít Magimel (Pianistka) nie je taký živočíšny, ako bol v jednotke výborný Cassel. Miestami je snaha tvorcov „zasiať semeno pre celú sériu“ až úsmevná (násilné rozšírenie univerza o nové postavy z Niemansovej policajnej stanice pripomínajú Kobru 11), Christopher Lee je známy tým, že pre lásku k hororu rád účinkuje vo všetkom, ale najsmutnejšie je, že sa stratila atmosféra originálu, elektrizujúca chémia medzi buddy dvojkou. (30.03.2005)

Jean Reno již není hlavní cíl kamery a jeho osoba není každou vteřinu před kamerou. Kamera je zajímavá, ale osobně mě chyběl takový ten přeled jako byl v jedničce při prvních titulkách (přelet nad lesem). Dost divný a průměrný scénář toto dílko sráží dolů. Akční sekvence v bunkru s kulometem mi přišla zvláštní, hezky natočená, ale nepasující do děje. Jinak hezká atmosféra. (19.10.2004)

Mniši terminátoři, jejich křečovité náboženské motivace, scénář na úrovni nadprůměrné slohovky vesnického idiota (sorry, Lucu) a lehce otrávený komisař Niemans, u kterého mi už jen scházelo, aby na konci utrousil: „To je všechno tvé čarování, neonacistický Sarumane?“ Sice hezky nasvícené, nikoliv však osvícené. Podruhé nevstoupíš do téže řeky i kdyby byla sebepurpurovější.. (30.12.2013)

Film si drží ponurú, tmavú atmosféru, až sa mi miestami zdá, že nad Francúzskom nikdy nevychádza slnko a ustavične tam prší .... Trošku prekombinované, ale tento film dokáže vtiahnuť diváka do deja tak,že sedí strnulo v kresle, respektíve napätý leží na gauči v obývačke .... Avšak toto sa deje len do dvoch tretín filmu. S pribúdajúcim koncom, presne naopak, ako by to malo byť, príbeh skĺzava do priemeru a ba až do podpriemeru. Nebyť môjho obľúbenca Jeana Rena, určite by som to hodnotil o 1/2 * menej ... ( ak by sa to dalo ..) )) (21.11.2004)

Crimson Rivers number zwei. po Alsasku co na to říct – na jedné straně oblíbenci: Luc Besson, Jean Reno na druhé straně scénárista Luc Besson a co s tím? Nic, pouštím to z řepy (to jako z hlavy) a nechám se unášet dějem. Áha, scénaristicky to „skřípe“, jinak oproti jedničce je to tajemnější, drsnější, dynamičtější leč jinačí viz. druhá strana náhledu Ovšem je nutno podotknout, že jsem Frankofil a i při troše dobré vůle je scénáristická Bessonovina koukatelná a vstřebatelná Aspoň já to tak chci vidět (28.06.2005)