Purpurové řeky 2: Andělé apokalypsy

Bessonov scenár je pomerne (zbytočne?) komplikovaný, času je málo a tak nám to na konci radšej zhrnie hlavný záporák. Pre mňa veľké plus, že už to nevykráda SEDEM. Je tam však guľomet, premety, naháňačky, prestrelky, kuše, kung-fu a to nieje pre každého. O dosť popcornovejšie pokračovanie, ktoré sa však rúti ako expres a akcie sú prosto farancúzske... (04.11.2005)

Ono to v podstate možno nie je úplná tragédia, ale oproti perfektnej jednotke je. Scenáristicky je to strašný bordel. Jednotka bola presný opak, až na finále, kde sa to trochu pokazilo. V dvojke je to pokazené od začiatku do konca. Nemám enormné požiadavky na scenár, ale ak má byť iba nesúvislo zlepenou sériou viac a menej navzájom (ne)súvisiacich akčných/hororových scén, tak to fakt nie je dobre. Purpurové rieky 2 sú také sprasené dielo, že ho nedokáže zachrániť ani za bežných okolností skvelý Reno. Toto ale nie sú bežné okolnosti. Producenti môjho obľúbeného ponurého hitu si 4 roky po jeho premiére povedali, že urobia z „purpurových riek“ sériu. Vznikne jeden príbeh dajme tomu každé 3 roky, zakaždým bude samotár Reno vyšetrovať iný mysteriózny prípad a vždy mu bude kryť chrbát nová začínajúca francúzska hviezda, ktorej postava sa bude zaškoľovať u polície a ktorej herecký predstaviteľ sa bude zaškoľovať pre potreby budúcnosti európskej kinematografie. Bohužiaľ, Purpurové rieky 2 sa kvôli strašnému scenáru tak značne nevydarili, že trojka už nevznikla (vznikol síce seriál, ale nikto ho nevidel a nehral v ňom Reno). Neubehne ani 20 minút a už stihnú tvorcovia vyvolať u zbedačeného diváka chaos mixom striedavo hlúpych a striedavo pologeniálnych nápadov (krvácajúci krucifix, mŕtvola zamurovaná v stene, ukrižovanie šéfa letiskovej bezpečnosti). Je to krvavé, je to drsné, je to audiovizuálne prehnané. Ale nie je to dobré. Benoít Magimel (Pianistka) nie je taký živočíšny, ako bol v jednotke výborný Cassel. Miestami je snaha tvorcov „zasiať semeno pre celú sériu“ až úsmevná (násilné rozšírenie univerza o nové postavy z Niemansovej policajnej stanice pripomínajú Kobru 11), Christopher Lee je známy tým, že pre lásku k hororu rád účinkuje vo všetkom, ale najsmutnejšie je, že sa stratila atmosféra originálu, elektrizujúca chémia medzi buddy dvojkou. (30.03.2005)

Mniši terminátoři, jejich křečovité náboženské motivace, scénář na úrovni nadprůměrné slohovky vesnického idiota (sorry, Lucu) a lehce otrávený komisař Niemans, u kterého mi už jen scházelo, aby na konci utrousil: „To je všechno tvé čarování, neonacistický Sarumane?“ Sice hezky nasvícené, nikoliv však osvícené. Podruhé nevstoupíš do téže řeky i kdyby byla sebepurpurovější.. (30.12.2013)

Je to hodně Bessonovské a myslím si, že ne úplně nejšťastnější sestříhané. Evidentně totiž nejsem jediný divák, který měl každou chvíli pocit, že mu něco uniká. Mystická atmosféra a podmanivý vizuál zde skvěle fungují. Bohužel se neubráním pocitu, že obal na plné čáře převálcoval obsah. Z počátku je to celkem epicky roztočené divadlo se spoustou vražd s biblickým nádechem a vy tedy očekáváte stejně epický finiš a ono to celé sklouzne k vysvětlení, které nedává z žádné části pořádný smysl. Od nadlidské síly a nesmrtelnosti mnichů po metamfetaminu, který v tomto filmu účinkuje mimochodem po vypití, a to okamžitě a k tomu je v krvi nevystopovatelný . A bohužel to není jediný logický nesmysl, na který v průběhu narazíte. Snímek si ohýbá pravidla a hledá zkratky na každém kroku, aby mohl na oko působit co nejvíc cool dojmem, bohužel je to zcela na úkor uvěřitelnosti, takže ve finále nemáte pocit nějakého výjimečného zážitku, ale spíše jej berete jako příjemnou jednohubku, na kterou za chvíli zapomenete. [70 %] (21.02.2021)

je tu zaděláno na mysticky ponurý příběh (mniši,biblická znamení), kde hlavním kořením mají být vražedné náboženské rituály. kamera se snaží navodit atmosféru, že konec světa příjde každou chvilku. to je vše, co by mohlo upoutat. standartní výkony protagonistů nás provázejí kriminálkou, jakou v televizi často neuvidíte, ale..... . občasný závan čerstvého scénáristického větříku nepřekročí průměr a strach o hlavní hrdiny nevybočí z vyjetých kolejí, protože J. Reno neprohrává. (06.03.2006)