Reklama

Reklama

William Eugene Smith (Johnny Depp) se proslavil jako jeden z nejuznávanějších fotoreportérů druhé světové války. Na začátku sedmdesátých let ale žije samotářsky, odloučený od společnosti a rezignující na svou kariéru. Změna nastane, když jej redaktor slavného časopisu Life Robert Hayes (Bill Nighy) tajně vyšle do japonského rybářského města Minamata. Zdraví a život jeho obyvatel a především dětí je zde totiž po desetiletí ohrožováno jedovatou rtutí, kterou do moře bezohledně vypouští chemická továrna Chisso Corporation. Smith se ponořuje do místní komunity, dokumentuje svými fotoaparáty jejich úsilí žít a přežít, jejich vášnivé tažení za uznání viny a odškodnění ze strany Chisso Corporation. Smith vyzbrojen pouze svým fotoaparátem a silou obrazu dává svým snímkům z toxické vesnice srdcervoucí lidský rozměr a jeho počáteční úkol se mění v životní poslání. Film Minamata, který vychází ze strhujícího skutečného příběhu, je vykupitelským a emotivním příběhem o vítězství nad nepřízní osudu a o tom, že každý z nás má v sobě sílu něco změnit. (Cinemart)

(více)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (63)

castor 

všechny recenze uživatele

Bojovali už jiní, určitě budou i další, ale teď se pere kdesi v Japonsku jistý fotograf za oběti chemického znečištění vod vlivem vysoce toxických látek v těle mořských živočichů a ryb. Po jejich konzumaci se u místních obyvatel rozvinula otrava rtutí a značné neurologické potíže. Není právník, není zavalený bednami dokumentů, ale fotoreportážně zachycuje následky chemického koktejlu, který prokazatelně zabíjí, a logicky čelí útokům mocných zástupců chemického průmyslu. Kauza ho probere z životní mizérie, jeho práce zase dostává smysl. Ač podle skutečné události, problém je v tom, že jsme zhruba v polovině, karty jsou jasně vyložené a očekávání malá. Tvůrci se nedokáží divákům zavrtat pod kůži, emočně to nefunguje. Johnny Depp je možná na nějakém černém seznamu (celá ta záležitost je úsměvná), podává ovšem skvělý výkon, který tenhle malý film tlačí alespoň do průměrných čísel. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Komorním způsobem natočený velký příběh, kterému to podání ale vůbec neškodí. Film vlastně působí skoro jako reportáž ne o tom případu, ale o jeho dokumentaci, a Johnny Depp je v něm naprosto skvělý. Rád bych, aby už dostával jen takové role, ve kterých uplatní širokou škálu herectví, ale zároveň na sebe nestrne pozornost. ()

Reklama

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Johnny Depp svého času patřil mezi největší hvězdy Hollywoodu, tyto časy jsou ovšem nejspíš nevyhnutelně nenávratně pryč. Žádný verdikt soudu na tom nejspíš nic nezmění, zlaté časy, kdy bral Depp desítky milionů dolarů za roli jsou nenávratně pryč. I proto, že ještě před oficiálním odviněním ex-manželky Amber Heard z domácího násilí měl Depp na kontě několik propadáků, kdy už při natáčení svých posledních filmů ohrožoval chod štábu díky své závislosti na alkoholu a drogách. Jeden z jeho doposud posledních dosavadních filmů ovšem zabila právě spíše ona nemilá kauza. Minamata by nejspíš ani při standardním uvedením nebyla kdovíjak velkým úspěchem, právě kvůli tehdejší Deppově publicitě byl ovšem film po premiéře na Filmovém festivalu v Berlíně víceméně pohřben, kdy se mu ovšem podařilo již před delší dobou uniknout na internet (a k vidění byl na loňském Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech). Je ovšem vlastně opodstatněné, aby film sledoval kdokoliv z jakéhokoliv jiného důvodu mimo obdivování Deppa?   Kariéra Johnnyho Deppa byla z dnešního pohledu většinu času postavena na hereckých přeměnách, podivuhodných kreacích a pravděpodobně nejpopulárnější Deppova role Johnnyho Deppa ho tak trochu krapet proklela v tom, že různé další postavy sázeli na podobné pitvoření či výrazné vystupování. Minamata je ovšem postavena na skutečném příběhu fotožurnalisty W. Eugena Smitha, kdy se sice Depp opět stal nevyhnutelnou obětí maskérů, pod režijním uchopením Andrewa Levitase tu ovšem tentokrát přeci jen byl čas na tak trochu charakternější herectví, kterého v Deppově kariéře bylo ještě pár let nazpátek po čertech málo. Přístup k filmu tak do jisté míry sází na tom, jak moc je divák prahnoucí po novém filmu s Johnny Deppem pravým fanouškem Johnnyho Deppa. Kdo totiž čeká další postavičku z ranku Jacka Sparrowa nebo Willyho Wonky, nemůže tenhle zápas vyhrát.   S filmem byla spojená ještě jedna nemilá kauza, kdy město Minamata vyvrátilo pochybnosti nad tím, jak moc vlastně výsledný film přesně zobrazuje historické události spojené s chorobou Minamata. Ano, filmy na motivy skutečných událostí se vždy mohou někoho dotknout a zpochybnit tak věrohodnost audiovizuálního díla, to ovšem není problém, který by výslednému filmu udělal čáru přes rozpočet. Sebelepší výkon Johnnyho Deppa totiž nesmaže fakt, že Minamata nemá žádné jiné trumfy a časem se vlastně tak trochu jeví jako film, na kterém není zas tak lehké vystavět celovečerní film. Minamata tak v zásadě trpí handicapem filmů, které jsou sice natočené na motivy skutečných událostí, mnohem ideálnější by se ovšem rázem jevila forma dokumentu.   Neznamená to, že by příběh o městě Minamata nebyl v něčím ohromující a možná i krapet inspirativní. Konfrontace komunit s chamtivými korporátními společnostmi, očividná odvaha ústředního hrdiny a krapet i komentář k přístupu k životnímu prostředí. V tomto ohledu palec nahoru, který může divák s klidným srdcem držet při vnímání slušné audiovizuální stránky s pár velmi krásnými moneyshoty v rukávu. Jenomže všechno to audiovizuální naleštění a Depp v parádní herecké formě nezalepí pocit, že se vlastně celou dobu dvakrát o nic nehraje a k vtahujícímu filmovému zážitku vlastně chybí jakýkoliv důvod pro ponoření se do něj.   Je to přitom škoda, protože to celé působí dojmem, že se Depp chopil role, která k němu v jeho tehdejší psychické i fyzické formě naprosto seděla. Tak trochu zlomený fotograf, kterého sužuje závislost na alkoholu i pocitová krize. Deppovi tak byl do jisté míry autentický výkon nakloněn, rozhodně to ovšem nesnižuje sílu jeho výkonu. Dost naopak je to dost možná role, kterou Depp v tom jistém období potřeboval, aby se sám mohl po vzoru Williama Eugena Smitha vydat na novou cestu, kdy jen nyní stačí čekat, jak moc druhá šance Deppovi pomůže. Minimálně Minimata ovšem skutečně dokazuje, že by byla škoda o Deppa přijít jako o herce.   Minamata by nejspíš prošumělo i za normálních okolností, za zhlédnutí ovšem stojí minimálně v případě, kdy si někdo chce připomenout, že je Johnny Depp skutečně dobrý herec. Případu Minamata vs. Chisso Corporation by stejně spíše slušelo dokumentární pojetí, po audiovizuální stránce si je ovšem těžké na cokoliv stěžovat. Škoda, že tomu tak není i pod povrchem.... () (méně) (více)

sedm.1 

všechny recenze uživatele

V případě Minamata by bylo asi dost naivní si na jednu stranu nepřiznat, že jde o tak trochu víc emočně vyděračský film, na stranu druhou je ovšem nutné si zároveň i položit otázku, proč se tomu nepoddat? Ano, tvůrci zde sice od začátku nekompromisně a především otevřeně útočí na lidský soucit a empatii s druhými, a když se pak ve valné většině navíc jedná o děti, je to složité asi pro každého, ovšem zároveň je zde důležité i podotknout, že to zde tvůrci dělají poměrně chytrým a pro diváka vděčným způsobem a nejedná se tak jen o nějaké plytké tlačení na emocionální notu, ale podávají to prostřednictvím poctivého a silného příběhu, poukazujícího na jeden z mnoha globálních problémů, kdy je úplně jedno jestli se to odehrávalo v roce 1971, jelikož podobné sračky se dějí po celém světě stále a pořád, takže proč ne? Sem s tím. A že to někdo bude označovat za propagandu je úplně jedno, tady jde přeci v první řadě o filmový zážitek, a ten je silný, působivý, dojemný a ano, klidně i jako propaganda funkční, ostatně tak jako celý film. Navíc tu v hlavní roli předvádí další ze svých výrazných výkonů Johnny Depp, kterého je radost pozorovat, jelikož i přes silné namaskování je jeho herecká mimika opět na té nejvyšší možné úrovni, za skvělou se dá pak považovat ale i poměrně nevlídná atmosféra a samozřejmě se musím vrátit k emocím, které působí skutečně silným dojmem. Abych ale zas jenom nechválil, tak je určitě i pravda, že tomuto snímku chybí jakákoliv dramatičnost, nějaké vyhrocenější momenty a v neposlední řadě i spád celého filmu je převážně nudnějšího rázu než toho záživnějšího. Minamata je zkrátka filmem, který určitě neosloví masy, jelikož se jedná spíš o intimněji a komorněji laděnou podívanou, nesoucí ovšem rozhodně silné poselství, a je prakticky jen na každém jednotlivci, zdali se tímto snímkem emočně vydírat nechá, či ne, za mě osobně to tu každopádně tvůrci zvládli určitě důstojným způsobem, který není ani křečovitý, ani zbytečně násilně kýčovitý, takže po této stránce to funguje, nicméně je i pravdou, že to není ani nějaká velká zábava, či strhující zážitek. ()

vyfuk 

všechny recenze uživatele

[KVIFF 2021] Cíl je jasný. Ten příběh taky. Film si ale rád zahrává s takovými zbytečnostmi a v počátku dialogy a příběh tak trochu drhne. Postupně se dostáváme dál a má to konečně nějaký spád. Hlavní postava je ale spíše taková s potížemi jen aby se neřeklo a bez nějakého většího kontextu a činy sami o sobě působí dost plytce a neuvěřitelně. Film popularizuje takové zapomenuté a důležité téma a to se mi líbí. Jenže to provedený je na téma vlastně dost nevypovídající. Takže velká škoda. Plus ani nejhorší výkon Nigha, jaký si dokážeme představit. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (7)

  • Fotoreportér, publicista a cestovatel Zdeněk Thoma se s W. E. Smithem v r. 1973 v Minamatě seznámil: „S ‚Genem‘ jsem se setkal přes jeho manželku, na kterou mi dal kontakt jeden můj tokijský přítel, že prý v Minamatě žije s nějakým americkým fotografem a zabývají se tamější tragédií. Přivítali mě velmi srdečně a když zjistili, že nemám nocleh, nabídli mi, abych zůstal u nich. Cítil jsem se jako doma. Běžné jméno Smith mi nejdřív nic neříkalo, až potom jsem zjistil, že mám tu čest s jedním z největších tehdejších fotoreportérů.“ (prkalil)
  • Minamatská choroba, někdy zmiňována jako nemoc Chisso-Minamata, je neurologické onemocnění zapříčiněné otravou rtutí. Mezi příznaky náleží ataxie, hypestezie rukou a nohou, generalizovaná myastenie, ztráta periferního vidění, poškození sluchu a vady řeči. V krajních případech propuká šílenství, dochází k ochrnutí, postižený upadá do kómatu a smrt nastává po týdnech od nástupu choroby. Vrozená forma nemoci může také zapříčinit poškození plodu. Na přelomu roku 1960/61 provedly úřady prefektur Kumamoto a Kagošima společný výzkum výskytu rtuti ve vlasech lidí žijících kolem Jacuširského moře. Výsledky potvrdily, že organická rtuť se rozšířila po celém vnitrozemském moři a že lidé byli stále otravování kontaminovanými rybami. Bylo zjištěno, že stovky lidí mají ve vlasech hladiny rtuti vyšší než 50 ppm, což je úroveň, při které pravděpodobně utrpí poškození nervů. Nejvyšší zaznamenaný výsledek byl u ženy z ostrova Gošoura, v jejím vzorku bylo naměřeno 920 ppm. (Maulincio)
  • W. Eugene Smith (Johnny Depp) ve filmu pracuje se zvětšovacím přístrojem české výroby Ompemus 5 značky MEOPTA. Rovněž maskovací rám a časovač NOVEX je české výroby. (Jirka85)

Související novinky

Johnny Depp bude král Ludvík XV.

Johnny Depp bude král Ludvík XV.

21.01.2022

Herec Johnny Depp za sebou má nelehké období. Po nařčeních z domácího násilí z úst bývalé manželky Amber Heard a prohraném soudním sporu s britským bulvárním plátkem The Sun, který ho otevřeně… (více)

Karlovarský festival startuje se Zátopkem

Karlovarský festival startuje se Zátopkem

19.08.2021

55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začíná již zítra. Odstartuje světovou premiérou nového českého filmu režiséra Davida Ondříčka Zátopek, který je věnován legendárnímu atletovi… (více)

Reklama

Reklama