The Eight Hundred

Mile překvapil námět, v němž nehrají titulní roli vojska čínských soudruhů, ale převážně Čankajškovi vojáci. Odvaha se cení a podle očekávání to vládnoucí garnituře nešlo pod nos. Dalším plusem je absurdnost prostředí, v němž se konflikt odehrával, kdy se bojující strany ocitly v jakési válečné divadelní hře, kterou z bezpečí za řekou pozorovali jak jejich krajané, tak Evropané či Američané pobývající v britské části Šanghaje. A nakonec je tu technická stránka věci a kvalita akčních scén, kde jsou vynaložené peníze prostě vidět. Na druhé straně stojí všudypřítomné gerojství a patos, což jsem se zpočátku snažil přehlížet, ale zkrátka a jednoduše to nešlo. Některé scény, jako to z vlajkou, sice působily efektně, ale člověk se při nich chtě nechtě musí usmát. A nelíbil se mi ani pohled na cynické bělochy sázející se o to, jak dlouho obránci vydrží. Celkově to vidím na mírný nadprůměr. 60% (13.01.2021)

Jakkoliv jsem nakloněn válečným spektálům a nemohu popřít, že tento je skutečně technicky vymazlený, tak ten patos a realismus out of window (použijme nový Grekův koncept vědeckosti, realismu osa Aristotelés-Boll, případně aristotelsko-bollská stupnice) někdy zbytečně maří dosavadní úsilí flimařů. Mluvím o té naprosto nemožné scéně vztyčování vlajky, která stojí desítky mrtvých a raněných. Hudba je někdy působivá a povedená, jindy nemám dobrý pocit z hudební režie (nevhodné motivy pro danou chvíli). Ano je tam heroismus, patos, to vše chápu pro událost obrany šanghajského skladiště roku 1937, kdy oddíl o velikosti brigády odolával celé japonské divizi. Trochu mě však mrzí, že ve všem tom válečném pekle a propagaci semknutí národa, vlasteneckých hodnot se nekonaly žádné postavy a trochu lidský příběh, jsou to jakoby jen omylem útržky a fragmenty. Velkohubá prohlášení z loňska (než film dostala do spárů cenzura), jak to bude epické, a pecka ve stylu Dunkirk jsou mimo. Čína je ještě na sto honů od takového typu filmů, ne vzhledem, ale obsahem. Uvidíme, co letošní filmy na téma 70.výročí korejské války, a Yimou Zhang na to téma chystá svůj film o čínském odstřelovač pro příští rok, bojím, bojím. (07.11.2020)

Vlastenecký historický film v tom nejlepším slova smyslu. Obrana skladiště Sihang je jedním ze klíčových bodů novodobé čínské historie, a tak je pochopitelné, že filmaři tento obrovský úspěch armády (i když to byla tehdy NRA, která pak byla vyhnána) natočili ve velkém a s náležitým patosem. Ovšem taky dost historicky věrně. Ač se nám může ta zápletka okolo vlajky zdát přepálená, Yang Huimin tu vlajku tam opravdu donesla, a obránci ji za úsvitu vyvěsili (s tím následným leteckým útokem to pravda trochu filmaři přehnali, ale patos musí bejt). Objektivně za čtyři, ale přidávám pátou za způsob vyprávění - ty mikropříběhy vesničanů, kteří neumí zabíjet, jsou k tomu brutálně nuceni svými nadřízenými, a nakonec se stávají hrdiny, odráží docela historii. (20.06.2021)

S těmi recenzemi jsem byl dost opatrný, většina lidí film vynášela skoro až do nebes, tak jsem se musel o kvalitě přesvědčit na vlastní kůži. Tak zaprvé, film pojednává o skutečné historické události, kdy posledních osm stovek čínských vojáků bránilo skladiště v Šanghaji před Japonci. Asi je mi jasné, že si něco filmaři stvořili k obrazu svému (na druhou stranu toho patosu tam moc nebylo, takže za mě pale hore), ale to nic nemění na tom, jak nabušený tenhle válečný film je ! Po pohodlném usazení do sedačky na vás snímek vybalí ihned kupu momentů oplývajících dávkou obří dávkou adrenalinu. Ty akční sekvence považuji osobně za to nejzdařilejší, filmaři v tomhle ohledu nabídli podívanou, na kterou se nezapomíná (už chápu ten rozpočet 80 milionů dolarů). Ozvučení perfektní, stejně jako střih, jenž na mě nezapůsobil chaoticky, ale hezky přehledně. Chápu to rozhodnutí, že postavy jsou dost upozaděné, na druhou stranu to vidím jako hlavní aspekt, díky kterému film nemůže pomýšlet na úplný vrchol žánru. Ale audiovizuál špičkový, to se musí nechat. Překvapivých 8/10 (06.04.2021)