Hořký měsíc

Přiznám se bez mučení. Ten největší pejsek byl asi zakopán v tom, že jsem nic srovnatelného nikdy nezažil, a tak to na mě všechno dýchalo nepravděpodobným až nesmyslným dojmem, tudíž jsem se monstrózně nudil a zkrátka mě to absolutně za srdíčko nechytilo. Živočišný vztah, téměř až posedlost, která panovala mezi Oscárkem a Mimi měl zřejmě kontrastovat se vztahem dvou Anglánků, jestli jsem režisérovy záměry správně vstřebal. Bohužel, celé jsem to přijal tak nějak chladně a bez emocí. Ani moc nevím, co bych vlastně pochválil. Snad pouze luxusní hudbu, kterou zkrátka Vangelis tvořit umí. Když si tak pročítám, kolik zdejších hodnotitelů u tohoto snímku dosáhlo vyvrcholení, tak mi nezbude nic jiného, než se vymluvit na to, že zkrátka netvořím cílovou skupinu diváků. Z nudy mě nevytrhly ani občasné sexuální radovánky. Třeba scénka s nezbedným prasátkem byla docela vtipná. Kdyby to bylo o nějaké ty dvě hodinky kratší, tak bych si možná snímek užil. Takhle to dost bolelo. Ačkoli tak činím velice nerad, budu se muset, v rámci zachování hodnotitelské cti, uchýlit k hodnocení nejnižšímu. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatelky harfuska. (29.12.2015)

Memento mori každého vztahu muže a ženy. Pečlivě prokleslený portrét l´amour fou, šílená láska Oscara a Mimi je vygradovaná, extrémní, dramaticky tragická (či literární chceme-li), přesto jsou popisovaná úskalí nebezpečná pro každý vztah. Neznatelná (a neuvědomitelná) hranice mezi láskou a nenávistí, vášní a nudou, milováním a ubližováním, měnící se křivka poníženosti ve vztahu („jeden vždycky miluje víc“), marná snaha znovu postavit bortící se domeček z karet – to vše jsou hrůzné okamžiky kdy láska odvrací svou tvář, to vše velmi precizně Hořký měsíc popisuje. Navíc je to jeden z nejerotičtějších filmů, plný rafinovaně vzrušivých scén (mléko k snídani…) a, alespoň ve svém úvodu, bezbřehé vášně. Zhmotněné vyprávění spěje stále blíže přítomnému okamžiku vyprávěcího aktu, nad Černým mořem se zatahují mračna a schyluje se k bouři… (21.03.2007)

Už od prvního záběru. Ďábelsky sofistikované klamání tělem a grandiózně vyobrazená čistokrevná dehonestace vztahu mezi dvěma lidmi. To celé v depresivních kulisách lodi, či potemnělých uličkách Paříže. Typické neo-noir Polanskiho na přelomu osm/devadesátých let. Fascinující jak emocionálně komplexní freska to je a přitom plyne s lehkostí a mrštností dravého erotického thrilleru. Jeden z nejlepších filmů režiséra, kterému se přichází na chuť postupně, časem, přes tvrdou slupku. (18.11.2016)

Se stejnojmenným románem Pascala Brucknera jsem ještě nepřišla do styku, ale s filmem, jakým je Hořký měsíc si komparaci určitě zaslouží. Neb hlubiny a zákoutí patologických mileneckých vztahů jsou vždycky výzvou ke zpracování a k dialogu se čtenářem či divákem. Teprve až nyní si uvědomuju jak přepestrá je Polanského tvorba a někdy v klidnějších časech se k ní spokojeně budu vracet. Je věčná škoda, že jeho jméno je více kauzou nežli synonymem pro jeho tvorbu. Ostatně zde jako jediná pochybení vnímám obsazení Hugh Granta a Kristin Scott Thomas, což už v té době byly příliš výrazné hvězdy na to, aby hrály jen vedlejší role. Dobrý je rámec oné silvestrovské noci, sevřené prostředí lodi i vykreslení celé té zničující romance jako zpovědi adresované nové oběti. A jako pouto mezi starým a novým světem ideálně funguje onen glosující Ind, což je velmi moudré rozhodnutí. (08.06.2017)

Je to síce veľmi extrémne vyhrotené, ale pritom skvelo zachycujúce vzťahové vývoje. Od prvotného pobláznenia, cez živočíšnu príťažlivosť až posadnutosť, k pocitom absolútneho šťastia, ktoré vystrieda dojem nasýtenosti pretekajúci do podráždenosti z maličkostí. V tom všetkom sa vo vlnách mení kapitán u kormidla a tým pádom sa upravujú aj pravidlá "hry". Príbeh o dvojici, ktorá mala svoj dátum spotreby, mala vymedzený priestor pre šťastie, ale skrz rôzne okolnosti, motivácie spolu vydržali a navzájom sa nenávratne poznačili. Hořký měsíc je ako chutné ale nedravé jedlo. Viete, že by ste nemali, ale neviete odolať. A to presne zažíva ústredná štvorica, v rámci ktorej dominuje predovšetkým Peter Coyote. (12.12.2021)