Režie:
Steven SpielbergScénář:
Tony KushnerKamera:
Janusz KamińskiHrají:
Ansel Elgort, Rachel Zegler, David Alvarez, Ariana DeBose, Rita Moreno, Corey Stoll, Brian d'Arcy James, Maddie Ziegler, Mike Faist, Ana Isabelle (více)VOD (3)
Obsahy(2)
West Side Story vypráví klasický příběh o vášnivé rivalitě dvou pouličních gangů a romantické lásce dvou mladých lidí v prostředí New York City roku 1957. (Falcon)
Videa (3)
Recenze (187)
Spielberg hodil svoju udičku na Oscary a nominácia na najlepší film a réžiu mu asi aj vyjde, takéto filmy sa proste akadémii páčia. Mužskí herci nedostanú samozrejme nič, zo žien sa Rachel Zegler možno nejako pretlačí zo známych dôvodov a vysoké šance na sošku za vedľajšou rolu má Rita Moreno, veď ju získala pred 50 rokmi za ten istý film a v tej istej kategórii, takže sa to pravdepodobne zopakuje. Inak nič výnimočné. Znovu natočíme originál, trocha prispôsobíme dobe a očakávame za to ceny. Nijaký iný zámer v tomto Spielberg nemal. ()
Spielberg mě ani na stará kolena nepřestává překvapovat...... Je úplně jedno, že teďka si vzal na paškál remake kultovního muzikálu 'West Side Story', protože jde o fenomenální modernizaci původní melodramatické látky, jež je hudební variací na Romea a Julii. Tahle verze je však oproti originálu z '61 mnohem inovativnější, zábavnější, realističtější, mistrovsky zrežírovaná a nasnímaná (kudos pro Janusze Kamińskiho) a je dokonalá snad ve všech svých složkách – ta choreografie, kamera anebo old-schoolová stylizace jsou topový! – díky čemuž je i mnohonásobně kvalitnější. No a okouzlující Rachel Zegler v roli Marie (vzhledem k tomu že jde o její herecký debut) předvádí famózní výkon, za nějž si zaslouží nejednu cenu. Jednotlivý bangery mi navíc budou znít v hlavě ještě dlouho. Přitom jde o klasickej romantickej příběh nešťastný lásky dvou mladých milenců – jenže protentokrát jsem z toho byl fakt naměkko, že i ten kýčovitej patos mi byl naprosto ukradenej.... Neskutečně nápaditej muzikál. Dík Špilbergu! ()
Pravdaže bol by som radšej, keby Steven Spielberg točil niečo pôvodné a nie niečo, čo už bolo dostatočne dobre nakrútené pred 50timi rokmi (s výnimkou blackface Portorikáncov, pravdaže). Ale ak sa spojí jeden z najlepších muzikálov všetkých čias a geniálny tvorca ako Steven Spielberg, nemôže to dopadnúť zle. Hoc je to len ďalšia Spielbergova nostalgia. ()
Je dokonalý remake dokonalého originálu vo výsledku dokonalým filmom? Nie. Ale má k tomu veľmi blízko. Úžasná filmárčina od najlepšieho režiséra všetkých čias. Aj keď možno až príliš starosvetská. Ale užil som si to strašne veľmi a jediné, čo by som vytkol je to drevo Elgort v hlavnej úlohe (aj keď rozhodne podáva najlepší výkon svojej kariéry). Zvyšok osadenstva bomba. O piesňach alebo Kaminskeho kamere snáď netreba ani nič písať. Krásny zážitok. 9/10 ()
Galerie (67)
Photo © 20th Century Studios / Amblin Entertainment
Zajímavosti (13)
- John Williams, dvorní skladatel Stevena Spielberga, pracoval na snímku jako hudební konzultant. (D.Moore)
- Rita Moreno (Valentina) hrála v původním filmu postavu Anity. (D.Moore)
Na muzikálové novince Stevena Spielberga West Side Story mě po první (a pravděpodobně ne poslední) návštěvě kina zaujala spousta věcí. Překvapivě ani ne z hlediska vyprávění, kdy Steven víceméně střídá perspektivy několika klíčových postav a subsvětů v jednoduché variaci na Romea a Julii. Napoprvé jsem si užíval spíše to, jakým způsobem je nakládáno s muzikálovou formou a jak se dociluje toho, aby hudební čísla jen neprotahovala stopáž a sloužila plynulému odvíjení příběhu. Značná část filmu užívá žánr muzikálu spíše jako zpestření a ozvláštnění nežli hlavní rámec, což poznáme hned v úžasné úvodní sekvenci, představující nehostinné newyorské ghetto a dvě znepřátelené party / subsvěty. Jen nenápadné bubnování a hvízdání vyvolává chytlavý rytmus, jemuž se přizpůsobuje i pohyb kamery a taneční choreografie. Ty nejsou opulentní a sebestředné, nýbrž promyšleně duplikují nějakou činnost či pohyb postav za nějakým cílem. V úvodu například aktéři skáčou na plot, sbíhají se ze všech stran a pouští se do pouliční potyčky, což se děje formou pečlivě inscenovaného tanečního čísla. V tomto ohledu je zajímavá také deklamovaná nestálost fikčního světa, kdy okolní prostředí evidentně neakceptuje, že se nachází uprostřed muzikálového příběhu s jeho vlastními pravidly. Herci tedy často blokují dopravu nebo se motají v cestě kolemjdoucím - Spielberg záměrně inscenuje více akcí v jednom záběru, aby ochránil od nudy a zívání ty diváky, kteří tanečním číslům a prozpěvování úplně neholdují. To se mění v prostřední romantické a melodramatické části, kdy se naopak hodně pozornosti soustředí na zpěv, prohlubující emoce a empatie. I tehdy nás ale scénář nenechává usnout a tvůrci si hlídají, aby texty písní nějak rozvíjely pocity postav, myšlenky o společenské disharmonii či další osobní motivace. Závěr pak od hudby zcela upouští a vše soustřeďuje na vyvrcholení příběhu tří romanticky propletených postav, které nenechá jedno oko suché… Pravda, třetí akt se zdlouhavým duetem titulních ženských hrdinek skřípe více, než bývám u Spielberga ochoten akceptovat, a odzbrojující vypravěčská kreativita pramení spíše v jednotlivých sekvencích nežli v lehce zdlouhavějším celku. Jenže těch obdivuhodných pozitiv, svádějících k další návštěvě kina, je přeci jen dostatek. Ony nejkreativnější pasáže jsou opět geniální - úvodní dlouhý záběr stoprocentně vtahující, setkání Tonyho a Marii kouzelné, jak to jen jde, a králem filmu je zhuštěné paralelní sbíhání k očekávané bitce dvou gangů. Tehdy Spielberg naplno ukazuje svou velikost a křížový střih mezi několika aktéry, jejichž rozdílné nálady a očekávání lehce splývají, je ukázkou filmařského mistrovství. A to se pochopitelně týká celé audiovizuální stránky, s níž si tvůrci nesmírně vyhráli - Kaminskiho kamera, střídající hladký pohyb při tanci a v interiérech s roztřeseností ve vypjatých scénách, úchvatné nasvícení a hra se stíny a také důraz na barevné spektrum, zřetelně oddělující oba znepřátelené subsvěty. Tolik líbivých a zajímavých podnětů nabízí každý rok stále méně filmů, a byť jsem letos některé velké hráče dosud neviděl (popřípadě nás čekají v případě Matrixu a novinky Paula Thomase Andersona), tak zde sebevědomě přivolávám minimálně čtyři Oscary (nejlepší film a režie velmi pravděpodobně, za kameru a kostýmy bych se vůbec nedivil a možná i za tu perfektní retro výpravu). Pokud můžete, jděte do kina - minimálně na intimnější randíčko snad neexistuje vhodnější a emocionálně všestrannější biják (i když to jako tradičně nemohu posoudit). 90 % () (méně) (více)