West Side Story

Po zhlédnutí West Side Story se pro mě letošní rok stává rokem skvělých muzikálů. Oproti Annette, kde se perou různé poetiky, je tohle v základních obrysech čistokrevné muzikálové melodrama o lásce nerozlišující mezi dobrem a zlem, jemuž k dokonalosti chybí už jen předehra a přestávka. Spielberg s Kushnerem nadčasový příběh několika postav, kterým v naplnění jejich snů, v tom, aby na troskách, na nichž žijí, postavili něco hodnotného, brání násilí, chudoba a rasismus, radikálně neupravovali. Akorát rozvedli Tonyho minulost, připsali jednu důležitou postavu (kterou stylově hraje Rita Moreno), ženské postavy učinili silnějšími a aktivnějšími, změnili pořadí některých songů a nechali víc vyniknout motivy zvlášť relevantní pro přítomnost (rasové násilí, přistěhovalci vs. white trash, tradice vs. cizí kulturní vlivy). Ve srovnání s adaptací z roku 1961 je pestřejší obsazení (žádní běloši hrající Portorikánce plus mnoho záměrně nepřekládaných španělských replik) i skladba postav (které zahrnují i jednoho trans kluka). Herci, hlavně Ariana DeBose jako Anita, jsou fantastičtí, způsob, jakým Spielberg (resp. Kaminski) využívá barev k odlišení postav a zpřehlednění scén, v nichž je oněch postav více, je obdivuhodný. Barvy pak spolu se specifickým svícením, volbou lokací a pohyby kamery zároveň pomáhají s vymezením celých znesvářených subsvětů, jejichž střetávání (ať fyzicky, když se Tryskáči a Žraloci jdou o půlnoci zrubat, nebo paralelním střihem) představuje emocionální vrcholy filmu. A emocí je ve West Side Story bohatě. Verze ze šedesátých let, kterou jsem si před pár dny připomněl, je pěkná omalovánka a koukal jsem na ni převážně s nezaujatým uznáním. Spielbergovo zpracování, obratně tancující mezi realitou špinavých newyorských ulic a stylizací à la klasické hollywoodské muzikály, mě od mambo tancovačky ve školní tělocvičně (která je stejně jako pozdější America velkou pestrobarevnou oslavou života) naprosto pohltilo a dál jsem se jím jen nechával unášet, napínat a dojímat. O přehlednosti tanečních scén, hladkých změnách tempa a bravurní vnitrozáběrové rytmizaci, která nepřekvapí u režiséra natáčejícího i akční nebo komediální scény jako muzikálová čísla, ani nemluvě. 90% (09.12.2021)

Krásný film, který měl být o velkých emocích, ale nějakým záhadným způsobem ke mně jednotlivé momenty nepromlouvaly. Nulové naladění se. Kontrast gangů bojujících o svoje místo v rozvalinách New Yorku zajímavý. Prach a špína jen podtrhují zbytečnost konfliktu. Jakmile ale dojde na vypulírované pocity ústřední dvojice. Nebylo to tam. Ariana DeBose však nejkouzelnější. (03.04.2022)

Na úvod se přiznám, že jsem West Side nikdy neviděla na divadle a film ze 60. let jsem si pustila až těsně před zhlédnutím nového zpracování. Na dobu svého vzniku má rozhodně super výpravu a choreografii, uznávám taky kvalitní hudební stránku (minimálně jednu dvě písničky určitě znáte i v případě, že jste muzikál neviděli). Bohužel mě ale vůbec neoslovily herecké výkony a postavy na mě působily velmi nevýrazně, neživě. Až na jednu vedlejší, kterou ztvárnila jistá Rita Moreno. Právě Ritu obsadil Spielberg do své verze, kde pro ni vytvořil zbrusu novou postavu - Ritě je už 90 let, ale úplně mě uchvátila! Stejně jako talentovaní mladí herci v hlavních i vedlejších rolích. Nová verze pro mě měla úplně jiný náboj, v závěru filmu mě přemohly i emoce a doma jsem si šla hned pouštět soundtrack. Spielberg si natočením muzikálu splnil sen a já mu budu na Oscarech (7 nominací) moc držet palce. (17.02.2022)

Hele, ještě než začnu, tak musíte brát v úvahu, že jsem neviděl oslavovaný originál z roku '61, takže moje recenze a názory v ní budou vypadat podle toho. A hned začnu! Můj největší problém s tímhle filmem je prostý. Rozhodně nepopřu, že je to mistrovsky natočený kousek, od posledního detailu po první to filmařsky šlape jak hodinky a asi dobová atmosféra je zde promakaná do posledního dílku. Výprava, kamera, choreografie, herci, všechno je zde dovedeno téměř k dokonalosti. Především pak ta kamera Kaminského. Můj největší problém není ani to, že je to muzikál (což prostě není můj milovaný žánr), to ne. Písničky jsou zde velice fajn, jsou dobře nazpívány a slavné melodie rozhodně dokáží bavit (jakože zabavit v dobrém slova smyslu) i dnes. Můj největší problém není ani s délkou, která mě sice občas trochu vysírala, ale jinak to docela šlapalo. Můj největší problém pramení z toho, že to vzniklo v této době. Proč? Protože to působí jako další nucený film o menšinách! Nepochybuji o tom, že originál je o tom samým, však když se na to podíváte, kdy to vyšlo, tak to je něčím vyjímečné. Víte, nejsem rasista, ale když je něčeho moc, je toho moc. Téma rovnoprávnost se nyní objevuje (ať už samotným obsazením) v každém druhém, né-li hned prvním filmu a když se zaplete i do něčeho takového, nebo-li dalšího, tak je toho moc a už to nepůsobí tak mile jak má, ale jako extrémně zbytečná připomínka toho, že tu nejsou jen bílý (což už ví K*RVA KAŽDEJ!). Tvůrci asi měli dobré úmysly, ale takhle to na mne působilo. Stejně jako za mne zbytečná postava transgendera/transgenderky, která je pro příběh extrémně, ale opravdu extrémně nepotřebná! jediný co tam dělá je to, že se snaží tvářit kladně. Ale mě tam strašně štvala a každá její scéna, každá její přítomnost na place mi kazila ten zážitek. Ale co já vím, jestli byla i v originále, tak to asi respektuju. Ale bohužel ten film kvůli tomuhle a kvůli této době prostě nezapůsobil tak, jak by měl. A to je škoda, těšil jsem se na to. Jinak to je ale až nadprůměrné natočené a to přeci je o trochu vyšší hodnocení si to zaslouží. 7/10 (18.01.2023)