48 hodin v Paříži

S cizí ženou v cizí Francii.. Může se to stát i vám a nepomůže hotelový detektiv, ambasáda ani komisař Moulin. Záměnou kufrů na letišti je zoufalý Ford po hlavě vržen do nebezpečné hry plné absurdního humoru (vystřihování z rodinného fota na policejní stanici, střecha), typického pařížského feelingu a bohužel i postupně uvadajícího tempa. Při pohledu na manželku Harrisona jsem si vzpomněl na vtip, jak přijde chlap, na policii nahlásit zmizení vlastní ženy. Policista ho požádá, ať uvede její popis. A muž říká: „Je těsně před důchodem, vysoká asi tak metr padesát, má plnoštíhlou postavu, řídké vlasy, dioptrické brýle, pod nosem ji raší knír, kulhá na pravou nohu a má problémy s alkoholem. Jak tak nad tím přemýšlím, strážníku, víte co..? Ani ji nehledejte…“ (09.09.2008)

Odnáším si z tohoto filmu ponaučení - nikdy, opravdu nikdy si z letiště neodnesu cizí kufr, vždycky budu kontrolovat štítek se svým jménem, záměna kufrů může být totiž životu nebezpečná... Harrison Ford je ohromný sympaťák a v roli lékaře se mi moc líbil, unesli mu manželku a zjevně mu nikdo nepomůže, musí začít pátrat na vlastní pěst, problém je ovšem jazyková bariéra... U mě spokojenost a drobné výtky si nechám od cesty... (20.08.2023)

Učebnice pro začínající spisovatele (scénáristy, režiséry), str. 9, poznámka pod čarou: Často se stane, že jsme vázáni smlouvou s vydavatelem, ale napadají nás jen velmi slabé a už tisíckrát vytěžené zápletky. V takových případech se někdy osvědčuje příběh rozvíjet zvolna a prvních sto až dvě stě stránek zaměstnat čtenáře líčením různých odboček a drobných příhod, o nichž čtenář v tu chvíli nemůže vědět, že jejich účelem je pouze napínat a zdržovat před trapným odhalením. Tento postup je začátečníkům zapovězen, mohou ho použít jen slavní lidé. (Ti to někdy dělají i dobrovolně, pokud chtějí něco říct, ale nemají co.) Důrazně doporučujeme sjednat výši honoráře pevnou částkou nezávislou na prodaném nákladu. K reedicím takových děl dochází méně často než k sebevraždám čtenářů, v právním smyslu však nejde o trestný čin. Vyhrožuje-li Vám někdo za takové dílo smrtí, nedoporučujeme žádat o ochranu policii, protože přinejmenším někteří policisté Vaši knihu pravděpodobně četli. Někdy je jedinou pomocí útěk do zahraničí. --- Že, Polanski? (24.02.2011)

Chtěl jsem se držet "gaudalinova" teorému, že by se Polanskému nemělo dávat méně než tři hvězdy, ale svědomí je svědomí. Polanskému zde chybí především invence, "polanskost" (stejně jako třeba u Rosemary's baby), zato je mistr koláže. Dokáže poskládat thrillerové prvky do obrazu, který může vypadat famózně, ale nakonec se přece jen rozpadá na známé a obehrané:  teď uklouzne na střeše. Jsem prostě na tento typ filmů příliš starý; nebo také příliš mladý! (10.06.2023)

Temný krimi thriller z pera tvůrců Čínské čtvrti. Mé vůbec první setkání s Romanem Polanskim a také můj první film Harrisona Forda mimo sérii s Indiana Jonesem. Ford je skvělý, Emmanuelle Seigner nebezpečně svůdná, zápletka mrazivá, atmosféra dostatečně pochmurná, hudba Ennia Morriconeho jako vždy fantastická. Kdo říká, že jde o průměrný thriller, mýlí se. 48 hodin v Paříži je dle mě klasika žánru. Polanského režie je excelentní! A tanec Walkera (Ford) s Michelle (Seigner)... to už je pro mě jen závěrečné stvrzení toho, abych dal Frantic plný počet. Chytrý, osobitý, geniální film. (27.04.2017)