Chlast

Chlast zarývá nehty pod kůži pomalu. Ty žlutý špinavý nehty bagrujou tělem natolik trpělivě a požitkářsky, že si toho člověk často všimne až pozdě s tupým, nepřítomným výrazem a pomatenou myslí při pohledu na vyčuhující pařáty, které prošly skrz na skrz druhou stranou ven, jen aby se jak písečnej had zase zanořily do těla o kus dále. __ Snímek ale není (jen) kritikou alkoholu. Daří se mu držet odstup, tempo a notu cynického pozorovatele a nebojí se ani uznat to dobré a svůdné, co alkohol dává ať už na prchavou chvíli nebo delší dobu. Lakonicky konstatuje, jak se proleptal naší kulturou až se stal její nedílnou součástí. Že se jako vir svou opojností, schopností uvolnit ztuhlé šrouby v mysli a kamufláží brání varování našeho konzervativního racia, jež postupně rozpustí ve svém objetí. __ Snimek také pozvolna zarývá své nehty do diváka, který je pro absenci přepjatých scén přistižen nepřipravený. __ Chlast má potenciál zrát v hlavě. Prokousávat si cestu myšlenkama ještě několik dní po projekci. Protože nestaví vše co chce sdělit hned z první na odiv, protože moralisticky neukazuje prstíčkem. Vnímal jsem v něm spoustu marnosti v radosti a v opakovaných chybách, které trocha (nebo celé řeky) ethanolu na okamžik zaplaví. A přes střídmost, se kterou režisér snímek vypráví, mi bylo zle z té neschopnosti hlavních hrdinů vykročit z kruhu. A ono, proč vlastně? K čemu? Ten, koho chlast chytí, daleko neuteče. A on je beztak nedržel zase až tak pevně. Ne vsechny... Vše se beztak děje zas a znovu, jen aby ostražitost časem polevila, přes oči nám natáhla zaslepující saténový šátek a pod nos vrazila voňavě opojný příslib, že bude zas vše bezstarostné, zábavné, že se strach rozplyne a věk se rozplyne a ostych zmizí a starosti s ním a už zase nebudeme nudně všední a vše bude lepší. A na chvíli to fakt funguje. A pak na další chvíli. A pak je to najednou jedno. (hezký komentář napsal Marigold) (25.12.2020)

Thomas Vinterberg, Mads Mikkelsen a staří známí z Festen (1998). Aneb další generace dánského filmového zázraku 90. let. Už Jagten (2012) byl geniální a bude skvělé, pokud Vinterberg a Mikkelsen najdou další společné téma i v budoucnu. Druk patří mezi ty filmové zážitky, o kterých není problém mluvit jako o diamantech. (10.01.2021)

Téma jak stvořené pro mě. Taky jsem učitel a taky si říkám, jak je to s tím alkoholem, když jsem přeci po něm někdy tak zábavný a uvolněný. No, samozřejmě s chlastem na pracovišti nehazarduju a nejsem vyhořelý jako partička z tohohle filmu, takže jsem se jen rád na tenhle experiment podíval ve filmové podobě. Druk je výborně natočený, a i když je hned jasné, že nejde o film klasického amerického střihu (jako nejspíš bude jeho remake), je dost zábavný. Jsou v něm dlouho spíše pohodové scény, i když vnímavý divák tuší, že to nedopadne dobře. Film se pak zajímavě vyvine a chvíli to vypadá, že má jasně čitelné ponaučení (spoiler: Každý to má u chlastu prostě jinak a někdo si tím může zničit život, někdo to ale ustojí), jenže pak přijde nejednoznačný konec, který mě moc nepotěšil. Jde o to, že nevíme, co se s hlavním hrdinou stane, a docela mi vadí, jak tím mate diváky. Někteří jsou přesvědčení o tom, že je to špatný konec, někdo, že šťastný. Byl tohle záměr filmu, abysme hádali? To snad ani nemuselo být... Taky bysme si měli nalít čistého vína (haha) a přiznat si, že hlavní hrdina je docela blbeček, ale fandíme mu proto, že ho hraje megacharismatický Mads Mikkelsen. Ale nechci znít příliš kriticky. Tohle je velmi dobrý a zajímavý film, který se povedl a něco v divákovi zanechá. (8/10) (01.01.2022)

„Neodvážiť sa znamená stratiť sám seba.“ O dobrých filmoch sa ťažko píše. Recenzent má chuť napísať proste „pozrite si to“ a tým by recenzia končila. Chľast JE dobrý film. Jednak sa zaoberá originálnou myšlienkou (čo ak je istá forma promile v krvi potrebná k tomu, aby človek žil kvalitne?), jednak má skvelý kasting. Najviac pozornosti samozrejme upúta Mads Mikkelsen, ktorý do toho šiel naplno, viď. WTF tanečná scéna, ale o tom, aký je to fakt obrovský profesionál najlepšie vypovedá to, že sa samoúčelne nepredvádza a nestrháva na seba pozornosť, ale nechá žiť a dýchať aj svojich troch parťákov, z nich s dvoma sa mimochodom „náhodou“ stretol v Hone. Žánrovo zvláštny film: občas krutá dráma, občas komédia, inokedy feel good movie. Ale funguje to. Proste - pozrite si to. (14.07.2021)

Opäť raz Vinterberg v plnej paráde. A k tomu priam hypnotizujúci Mads Mikkelsen. No čo si viac priať? Ten jeho záverečný tanček ma totálne prikoval k obrazovke, nedalo sa pozerať inam aj keby človek veľmi chcel. Skrátka geniálne. Na tie najlepšie kúsky od tohto režiséra to síce nemá, ale po dlhšom čase opäť jedna super záležitosť. Dejová linka krásnym spôsobom načrtla divákovi ako to dopadá, keď sa niečo myslí dobre, znie to rozumne, no nedomyslí sa to do dôsledkov. Ukážková psychologická sonda do duše človeka v kríze stredného veku a ubitého dnešnou spoločnosťou a jej nalinajkovaným konzumným spôsobom života. Na hranici 4-5 hviezd.89/100 (10.02.2021)