Chlast

Výborná polemika na téma alkohol a jeho klady a zápory. V přiměřených dávkách život obohacuje, v nepřiměřených má šanci ho zničit. Smála jsem se, až jsem brečela. A nakonec brečela doopravdy. Téma Dánům a v podstatě i Čechům blízké. Každý známe nějakého alkoholika, pokud to nejsme my sami. Finále bylo absolutně dokonalé. Tragičnost a komedie v jednom. Prostě život. Tenhle rok je pohřbem filmu a kultury a tento film mi dal naději, že ještě všechno není ztraceno. Děkuju za potřebný úsměv, který mi Mads Mikkelsen a spol. vykouzlili. (11.10.2020)

Bavilo mě to do chvíle, než se ten tlustej pochcal v posteli. Nedivím se, že to ženskou nepotěšilo, ale tam se z toho dělala vyložená krize. Chápu, že to mělo sloužit jako demonstrativní moment. Horší je, že film od té chvíle ztratil dech. Děj mě přestal zajímat a vlastně jsem jen útrpně čekal na konec. Finální drunken dancing byl ale dobrej. (19.02.2021)

Dánský provokatér Thomas Vinterberg tu a tam šlápnul vedle, především nám ale dal skvosty jako Rodinná oslava, Submarino nebo Hon. Nejen oslavy narozenin, páteční posezení s kamarády nebo Silvestr jsou plné alkoholu. Jistá podivná vědecká teze tvrdí, že člověk může žít mnohem kreativněji a sebevědoměji, pokud si bude udržovat stálou hladinku půl promile alkoholu v krvi. Do šíleného experimentu se pustí životem ošlehaná čtveřice kamarádů – středoškolských učitelů. A najednou to jde za katedrou i v rodinném zázemí tak nějak líp. Jenže zápletka tomu chtěla, aby si pánové tu a tam navýšili (samozřejmě v rámci experimentu 😊) denní dávku. Tvůrci se nicméně od alkoholického tématu opakovaně odvracejí, respektive se o téma, že chlast je zlý pán, jen tak otírají. Ten spíš bourá hranice a společenská pravidla a kamsi posouvá minipříběhy čtyř vyhořelých kamarádů. Výteční jsou všichni čtyři, Vinterberg se nicméně zaměřuje hlavně na Madse Mikkelsena (vyhledávám ho od dob působivého dramatu Po svatbě) v roli nejvýraznějšího ze čtyř kantorů s pocitem méněcennosti. Jeho otrávený učitel dějepisu prožívá krizi středního věku, doma to neklape, děti jsou v tom nejhorším možném věku a s manželkou se prakticky jen míjí. I pro něj je tak alkohol vítaným zpestřením. Zadarmo to ovšem nebude. Dynamický Chlast nikdy vyloženě nestrhne, těží ale z dobře uchopeného příběhu, sebevědomé režie, nezapomíná na černý humor, a tak nějak mimochodem připomíná, že alkohol je prostě naší součástí, jen se to s ním místy nebezpečně zvrtne. (31.12.2020)

"Piju já, piju rád." Dánové jsou tedy rození chlastometři. Tady je potřeba smeknout. Mads Mikkelsen pro mě představuje v dánské tvorbě sázku na jistotu. Jeho postavu i kamarády nenapadne nic lepšího než se alkoholu podívat trošku na zoubek. A to včetně během pracovní doby, což by nemuselo být zase tak těžké, pokud by to nebyli učitelé. Škoda nutné závěrečné katarze. 80% (03.05.2021)

No nádherně a velmi interně rozebraná naše inklinace k alkoholu. Jsem toho filmu krátce po jeho skočení fakt plnej, to se rozhodně každýmu bijáku nepodaří. Já tady tu Thomasovu režii vysloveně obdivuji, dát vyprázdněnosti emotivní obsah, to je teda velemistrovství. Když už jsme u velemistroství, je třeba zmínit Madse, který už je dlouhé roky absolutně elitní světový herec a jeho závěrečnou scénu budu mít v paměti na věčnost. (20.03.2021)