Konec velkých prázdnin

Zajímavá mozaika lidí, kteří v osmdesátých letech emigrovali ze zaprděného komunismu. Jeden z mála ne-li jediný který se toto tématikou zaobírá. Snad jen to mohlo mít šťastnější pro více našich hrdinů, ale asi to více odpovídalo realitě. Herecky dobře obsazené a dokonce i Dejdar tady exceluje. Méně známé tváře slovenských herců jsou osvěžující. (17.08.2015)

Seriál o emigrantech a jejich osudech, jenž z dramatického žánru, který je nosný pro první epizodu, postupně přechází až do žánru romantického. První díl je napínavý díky strachu, které postavy mají při přechodu čáry. Poté už se jen osudy různě vyvíjejí, proplétají, tvoří se dvojičky... Je jasně řečeno, že kdo byl u nás lehkoživka, ten venku neuspěje, naopak, kdo makat umí a chce, ten má vyhráno. Nejzajímavější jsou osudy rodiny herce Milana Čecha v podání Martina Dejdara a dezertovaného slovenského vojáka Braňo Mišíka. Nesmějí chybět ani krásky - mňamózní Sabina Laurinová, teenka Monika Haasová a milfka Vilma Cibulková, která ke svému nespornému půvabu přidává i velkou dávku hereckého kumštu! Osudy všech tří jsou kořením, nejen díky kterému si už od útlého mládí tento seriál moc rád připomínám! (04.05.2023)

Konec velkých prázdnin zobrazuje jednu důležitou věc, kromě mnoha menších. Konkrétně tu, že ani v demokratickém Rakousku uprchlíci nedostali nic zadarmo. Nejspíš si všichni mysleli, že hned dostanou víza a budou si žít jako v ráji. Nestalo se. Několik hrdinů a několik příběhů názorně maluje fakta z růžové na všechny ostatní barvy. Nikdo na nikoho nečekal s otevřenou náručí. Ani v Rakousku ani v USA. Seriál si vzal za cíl ukázat několik druhů toho, co všechno mohlo emigranty potkat a také mnohdy potkalo. A dělají to výborně. Velmi kvalitní herci, velmi kvalitní herecké výkony i výprava. Velká orchestrální dramatická hudba. Mě se ten seriál vždycky docela líbil. (29.06.2020)

Z tohoto seriálu jsem měl bohužel s každým dílem stále neodbytnější pocit, že se jeho tvůrcům dokonale daří vrazit meč nepochopení mezi emigraci a šedou zónu, takříkajíc ve stylu "a co je nám vlastně po tom, že tihle chudáčci tak strašně trpěli, když si svoji cestu vlastně vybrali docela sami." Obávám se, že takhle to tedy seriáloví tvůrci (a už vůbec ne Mašínová a Kohout) rozhodně nezamýšleli, ovšem věčné nářky a fňukání Dejdara, Cibulkové či Dulavy, šílená skoromilostná linka Zedníčka a Laurinové, blazeovaná nadřazenost Brzbohatého či poněkud pomateně idealistický mladý slovenský pohraničník, to je na mě trochu moc silný koktejl. Nejsem si vůbec jist, jestli se tady podařilo zůstat aspoň na oné obligátní půli cesty. Slaboučkých 50 % - to už mi byl milejší i takový Hotel Herbich. (10.08.2009)

jediné dílo, kde mi nevadil Zedníček, Dejdar a Laurinová ... Pavka Kohout v sobě nezapře dramatika; má smysl pro zápletku i nečekané rozuzlení. seriál orámovaný příběhem spolehlivého pohraničníka, který řeku Naděje neplánovaně přeplave sám ... aby se nakonec za palby nemájového ohňostroje potupně vrátil zpět... excelentní hudba Michala Pavlíčka (08.01.2012)