Pianista

Pianista je pro mě těžký film na hodnocení. Takže tohle berte jako takové shrnutí, proč tomu dát plný počet anebo "jen" nadprůměrné hodnocení. Především výkon Adriena Brodyho byl bezchybný, tady není o čem - Oscara si zasloužil a celý film stojí jen na něm. Dále zde je spousta scén, kdy se s tím Polanski nemazlí a ukazuje nám válečnou realitu tak, jak zřejmě byla (mrtvoly na ulicích, hladovění) a to je taky na místě. Jenže někdy se to trochu táhlo a já právě kvůli tomu uvažuju, jak tento film vlastně ohodnotím. Navíc jsem film viděl s dabingem, takže to mi taky občas vadilo… Jsem rozhodnutý. Prozatím zde dávám čtyři velmi silné hvězdy s tím, že si tento film určitě seženu v originále a pak uvidím. (17.07.2010)

Film pro mě není jediným médiem, u kterého se dokážu zamyslet a prožít tuhle obrovskou tragédii. Stejně silně na mě dokáže zapůsobit třeba kniha, fotografie nebo rozhovory s pamětníky. Proto i u takovéhleho tématu je to především film, který na mě působí. Měl jsem myslím štěstí, že jsem tenhle film viděl před "Schindlerovým seznamem" (když vidím ty roky, tak se za to skoro stydím), takže jsem byl ušetřen nevyhnutelnému srovnání. To přišlo až později a já musím konstatovat, že Polansky je možná syrovější, má spoustu působivých míst, sám oceňuji i fakt, že ve filmu nechali zaznít celého Lizsta, ale po filmové stránce vítězí jednoznačně Spielberg. Alespoň pro mě. (14.09.2005)

Polanski by měl všem hercům, kteří v Pianistovi hráli líbat nohy. Protože jsou to právě oni, v čele s FAMÓZNÍM Adrianem Brody, kteří vždy zachránili jinak kolísající kvalitu snímku. Scénář je příliš natažený a obsahuje mnoho zbytečné vaty, režie zase začíná být ke konci snímku příliš málo důsledná. Nejvíc mi však vadil způsob jakým Polanksi cpe do diváků (negativní) emoce. až na jistou výjimku (zasvěcení ví) se neobjeví jediný Němec be z toho, aniž by někoho zastřelil, zmlátil, nebo mu alespoň krutě nevynadal. V divákovi to sice bublá, ale jde o poměrně laciný a často využívaný trik (vyhýbá se mu snad jen Schindlerův seznam) nehodný režisérova slavného jména. Přez veškeré námitky je ovšem Pianista velmi silný a kvalitní film přinášející hluboký divácký zážitek. (26.08.2007)

Je to na pomezí 3 a 4 hvězdiček, dolů jsem se přiklonil proto, že mi ten film přišel takový lehce "nedomrlý". Jak tady už myslím někdo zmiňuje, mohlo to být tak silné jako Schindlerův seznam, ale až na pár okamžiků se to Spielbergově velkofilmu ani nepřiblížilo. Škoda, celkem dost jsem si od Pianisty sliboval. Btw. Zase po letech jsem ve filmu měl možnost vidět hrát (resp. vyskytovat se) Katarzynu Figuru. Tento kdysi výstavní artikl polského filmu jsem takřka nepoznal - těžko říci, zda to bylo namaskováním (spíše ne), anebo prostě tím, že její bývalá krása je tatam (spíše ano). (19.12.2005)

Po letech jsem se na Pianistu podíval znovu a na změnu hodnocení to nevidím, i když dokážu pochopit, když někdo drama ocení „pouze“ třemi hvězdami. Možná třeba proto, že členové židovské varšavské rodiny hovoří britskou angličtinou. A nevypadá to úplně dobře. Ale těch rozporuplnějších momentů je nakonec překvapivě víc. Třeba docela odstrašující délka. Ale postupně. Autobiografická kniha brilantního pianisty dostala režiséra Romana Polanského do kolen, tudíž se konečně podíval na látku, která je mu sakra blízká (sám zažil krakovské ghetto, jeho matka zemřela v transportu). Hudebník Szpilman zažil první bombardování v rozhlase, ve kterém pracoval a díky kterému ho mnozí Poláci začali zbožňovat. Bylo to však nic proti tomu, co měl zažít. Počínaje stěhováním do ghetta, konče ztrátou blízkých i vlastní důstojnosti. Polanski vypráví místy až bez emocí, dal si záležet na scénografii, na kostýmech, na atmosféře. A přinesl několik vrcholných momentů (stařík vykázaný mimo chodník, vojáci zpestřující si šichtu nucením židovských mrzáků k tanci, výzva důstojníka, aby Szpilman dokázal, že je skutečně pianistou, zmizení zachránce ze zajateckého tábora, veškeré akční sekvence) i rozporuplných situací (pianistův osud je hodně závislý na náhodě a vlastně i štěstí – lidé okolo umírají i jen kvůli tomu, že promluví, on, páchající „horší zločiny“ přežívá). Tahle kombinace pořádného rance štěstí, pudu sebezáchovy i egoismu může nějaké diváky rozčílit, soudit ovšem v úplně jiné době někoho, koho zasáhl holocaust, ale nelze. Výpovědní hodnotu má.. A ne zrovna malou!! PS: Neustále trpící a Oscarem oceněný Adrien Brody je velmi dobrý, Nicolas Cage v Adaptaci si mě ovšem toho roku získal víc.. (09.07.2015)