Rosemary má děťátko

V podstate také, ako som čakal. Verná adaptácia knihy, ktorá pochopiteľne zlyháva tam, kde kniha vyniká a boduje tam, kde kniha padá. Pomalé postupné budovanie napätia bolo v knihe tak rozkúskované a plynulé, že ma úplne pohltilo. To sa do dvojhodinového filmu proste preniesť nedá. Na druhej strane triviálne vyvrcholenie, na ktorom padá inak vynikajúca kniha, svedomito prenesené do filmu pôsobí na plátne vynikajúco. Malá odchýlka pri nedopovedaní posledných zhruba dvoch strán knihy je zanedbateľná. Bez osobitejšieho rukopisu rutinne nakrútená adaptácia. Nič viac, nič menej. Chcelo to viac odvahy. (21.03.2010)

Rosemary má děťátko jsem si pár desítek let šetřil a následně jsem se díval vlastně úplně neplánovaně. Je to pro mě legendární film, i když jsem ho doteď neviděl. A je to naprosto skvělá záležitost a jsem v pokušení dát plné hodnocení. Možná by stačilo se podívat znovu. Nevýhoda je, že je to ten typ filmu, na který se člověk znova dívat úplně nechce. Mia Farrow je boží (a když se dívám na její fotky z novějších filmů, mám pocit, že je to snad hříčka přírody, ona i v 60 vypadá zase na dvacet) a Ruth Gordon je nádherně nesnesitelná. Je to o parník lepší než Vymítač ďábla a je to možná i lepší film, než Přichází satan, ale ten má Goldsmithe. Krzystof Komeda udělal ikonické main theme, ale nic víc, to je trochu škoda. Není to horor, ale mysteriózní psychologický snímek a působí i dnes moderně. Otazníkem je pro mě možná až moc dlouhý obyč úvod (který ale asi byl nutný) a trochu rozpačitý závěr. (10.12.2019)

Majstrovsky, milimeter po milimetri budované napätie na ploche jedného bytu. Vynikajúce vystihnutie stiesnenosti a paranoje. Sám Roman Polanski je diabol, že tak citlivú ženu, navyše v jej najcitlivejšom životnom období, vystavuje takému tlaku. Ale ako nadšený divák mu to iba schvaľujem a zároveň sa klaniam pred Miou Farrow a jej bravúrnym hereckým výkonom. Jediné, čo mi na filme trochu vadí, je neuspokojivý záver. (26.08.2004)

Horor, který nesází na scény typu "hrdinka otevře skříň, něco si vezme, zavře skříň a... PANEBOŽE, NĚKDO SE TAM MEZI TÍM POSTAVIL!", ale který vsází na hutnou atmosféru, kterou kdybyste chtěli krájet, museli byste použít nůžky na plech. Rosemary's Baby je prakticky dokonalý horor a geniální film, který vás donutí pochybovat, alespoň po většinu jeho stopáže, o tom, jestli to je či není pravda. Samotný závěr, kde je vše moc vysvětleno, se mi v první chvíli moc nelíbil, abych pravdu řekl, ale zde se ukazuje něco, co je silnější než fakt, že SPOILER!!! váš syn bude zřejmě vládnout v pekle :-) KONEC SPOILERU! a totiž, mateřská láska. Opravdu skutečný masterpiece. Film, který se nebojím označit za kultovní a film, který děsí tak trochu jinak než moderní horory, lépe. 100 %. (21.07.2011)

Geniálně gradující paranoia je největší devízou této satanské klasiky, spolu s krásnou Miou Farrow a zákeřně civilním lookem. Naproti tomu závěrečnou scénu považuji za pořádný přešlap, její doslovnost a protahovanost předchozí mrazivou krasojízdu sráží. Škoda. Polanski hodně staví na anonymitě nového prostředí, do něhož se titulní pár přistěhoval, a daří se mu s pomocí scénáře, plynule přitlačujícího na pedál nervozity, budovat slušné napětí. Možná i tenhle fakt se ale podepsal na jisté unylosti, která v mých očích spolu s nevhodným zakončením sebrala filmu pátou hvězdu. (11.12.2008)