Poslední noc v Soho

Edgar Wright si natočil takovou svou antitezi k idealizované utopii snímku Tenkrát v Hollywoodu a vytvořil film pro všechny ty lidi s hlavou v oblacích, kteří rádi sní o tom, jak by se jim žilo v jiné („lepší“) době. Ale ona každá doba má svá pro a proti. Poslední noc v Soho je horor spíše pro příznivce nápaditého vizuálního pojetí a pomrkávání po dílech minulých ve spojení s moderními trendy, bát se u něj ale rozhodně nebudete. Mně každopádně docela příjemně kápl do noty a baví mě si ho v hlavě zpětně vizuálně přehrávat. (02.11.2021)

Feministický horor, který je něco jako mix filmů Půlnoc v Paříži a Neon Demon? Vlastně proč ne - zpočátku mě to moc nebralo a přistihl jsem se, že se moje pozornost toulá jinde, ale nejpozději v momentě, kdy se ve filmu konečně objeví - zcela fantastická - Anya Taylor Joy, mě to konečně začalo bavit a čekal jsem, co se z toho vyvine (na film jsem šel zcela nedotčen trailerem či jakýmikoli jinými informacemi, jak mám ve zvyku). Finální rozuzlení mi sice moc nesedlo, ale jako celek se mi to vlastně asi líbilo - má to fajn obsazení, příjemný soundtrack, pár velmi dobrých hororových momentů, a není to vlastně vůbec špatné. (03.11.2021)

// Edgar Wright zhmotňuje noční můry, který z hlavy člověk jen tak nevyžene, ve stylovém retro thrilleru s parádní Anyou Taylor-Joy a ještě parádnější Thomasin McKenzie. Konec je teda trochu divokej, a stejně tak stopáž 116 minut maličko přes čáru, ale originálnější koncept abyste pohledali, a v tomhle vizuálním podání, no prostě lahoda. Silných 8/10. Soundtrack jako vždy top. (18.02.2022)

Edgar Wright se podivných, provokativních filmů nebojí a stále se snaží někam posouvat. S Baby Driverem po Cornetto trilogii ubral na humoru a zůstal u podvracení žánrových vzorců, výsledkem však byla hezky natočená průměrnost, která se vám po skončení filmu vykouří z hlavy. A s Poslední nocí v Soho je situace velmi podobná. Wright vychází z klasického příběhu o nevinné dívce, která se přestěhuje do velkoměsta a ocitá se v pavučině jeho temných sil, na niž reaguje únikem do snového světa – jenž se však nevyvíjí úplně optimálně. Wright samozřejmě stále výborně vypráví obrazem, dovede pečlivě zvolit soundtrack (tentokrát ve stylu 60. let) a je vidět, že má předlohy dobře nakoukané. Thomasin McKenzie už poněkolikáté přesvědčuje o svém talentu a Anya Taylor-Joy si roli vrstevnaté femme fatale zjevně užívá. Oproti částečně podobnému Neon Demonovi se však Wrightův civilizační horor rozhodl nespoléhat na přílišnou otevřenost, a tak během nadměrné, bezmála dvouhodinové stopáže nakonec divákovi všechno vysvětlí až do úmoru. Ze směsi nápadů a podnětů pak zůstane dojem, že Wright sice umí točit, ale pro vstup mezi nejvyšší režijní extratřídu mu stále něco chybí. (06.11.2021)

Na film „Poslední noc v Soho“ jsem se podíval na kamarádovo doporučení a musím říct, že se mi opravdu líbil. Za mě je to největší překvapení roku 2021. Nejsem velký fanoušek Edgara Wrighta, ale uznávám, že tohle se mu povedlo. Film má sice hororové prvky, kterými prochází tajemno, ale nemyslím si, že většině fanoušků žánru bude připadat děsivý nebo dokonce znepokojivý. To, co má, je poměrně originální příběh, skvostnou výpravu, nápaditou režii, chytlavý soundtrack, spoustu stylu a skvělé herecké výkony. Tvůrci odvedli neuvěřitelnou práci při ztvárnění minulé éry, kdy byla odborně využita móda, barvy a hudba. Thomasin McKenzie je ideální hlavní hrdinkou, která nás provede temnou cestou do minulosti, jež kontrastuje s jejími představami o tom, jak to tehdy vypadalo. A Anya Taylor-Joy nezůstává vůbec pozadu. Doposud předvedla několik skvělých výkonů, ale tento ji posouvá na vyšší úroveň. Velké body dávám filmu i za to, že se na něj mohu s chutí podívat znovu. Na druhou stranu mi přišlo, že v průběhu jízdy do finále ten film nějak divně vykolejí a v závěru má co dělat, aby se úplně nerozpadl. Dokážu pochopit, že nemám úplně dobrý pocit z toho, jak vše skončilo, ale já osobně nekritizuji příběh za to, že nedělá přesně to, co bych chtěl. Zkrátka mě to baví takové, jaké to je. /80%/ (21.01.2022)