Asi to ukončím

David Lynch už je trochu z formy, tak svůj poslední film nechal trochu překvapivě natočit Charlie Kaufmana...a Charlie i sem propašoval svůj leitmotiv - rozpad vztahu - rozpadl se mu u toho ale celý film... Jeho snímek je jako horečnaté blouznění, kdy realitu deformuje horečka přehřívající mozek, jenž horkotěžko zpracovává počitky a vjemy smyslů...rozpadá se chronologické vnímání času, mozek jako realitu vnímá i útržky vzpomínek, záblesky bdělého snění...dekonstrukce reality, do níž jsou zabudovány i představy, myšlenky, pocity, sny...potlačení racionality...někdo by tomu mohl říkat i surrealismus... (02.10.2020)

Hehe. Kaufman s diváky dobře vyjebal, hlavně teda s diváky Netflixu. Naservíroval jim film, u kterého musí myslet, aby ho vůbec pobrali a za to ho cením. JAK JSEM FILM POCHOPIL JÁ Dle mojí interpretace se vlastně jedná o úplně jednoduchý příběh odvyprávěný co nejsložitěji. Je jeden pár. On a Ona. On ji veze představit svým rodičům, Ona se s ním chce rozejít a čeká na vhodný moment, kdy mu to říct. Dorazí k Jeho rodičům, při večeři ji jim představuj a v tu chvíli se to pomalu začíná lámat. My nevidíme, co se reálně stalo, vidíme to, co se odehrává v hlavě Jí - především jsou v tom znát její obavy ze stáří a nemoci s tím spojené. Po opuštění domu jeho rodičů se oba vydávají domů. Obě tyhle "road movie" části jsou vlastně tím jediným, co se pevně odehrává v realitě. Ta druhá však končí Její vyřčenou větou Asi to ukončím. V realitě to On slyšel čistě a jasně a oba se pak následně rozešli. Ve filmu to ale On neslyší a místo toho si jedou dát zmrzlinu, ačkoli je zima a dokonce sněhová vánice. Tohle absurdně vtipné intermezzo se postupně metamorfuje do té "divné" (psychologické) roviny snímku, stejně pomalu jako u té první. Ta druhá psychologická část začne s příjezdem do školy, protože od této chvíle se vše odehrává v hlavě toho chlapa. Je tu jediná nedomyšlená scéna, mimo pve které je Ona zavřená v autě, čeká na Něj, ačkoli stále nepřichází a pak se jakýmsi zázrakem dostane ven. To tam je jen pro kontinuitu, v příběhu to ale nemá úděl. Druhá psychologická část se odehrává ve škole, kde starý muž pracuje jako školník. Ten starý muž je On v budoucnosti. Protože je plachý, nikoho si nenašel a sotva si vydělá na živobytí. Tu noc, která je evidentně výročím událostí, které ve filmu vidíme, na to vše smutně při práci vzpomíná a představuje si, jak krásné by to bylo, kdyby to vše dobře dopadlo a Ona neřekla tu památnou větu. Jenže jestli ho nemilovala, nedá se nic dělat a on s tím musel žít do konce života. Jednoduše - Je to o rozpadu jednoho páru z pohledů obou dvou, jenom jeden je v přítomnosti a druhý je v budoucnosti. KONEC MOJÍ INTERPRETACE. Dalo se to teda líp domyslet, ale to není hlavní důvod, proč nejsem spokojený. Ten film je totiž strašně protivný. Části v autě jsou složené jen z nudných (a někdy i zbytečných) dialogů a všechny postavy mi přišly neskutečně otravné a doufal jsem, že se jich zbavím co nejrychleji. Kvůli tomu to mělo slabou atmosféru a celý film mě docela nudil. A i když to není špatně vymyšlené a i když mám tyhle lynchoviny rád, na víc jak slabé 3* to fakt nevidím. To by to nesmělo mít tak iritující postavy. (30.10.2020)

Dokonalý paradox. To neustálé režisérovo přidrzlé obcování s divákovou trpělivostí (snad bych se dokonce ani nebál napsat, že z určitého úhlu pohledu jde vyloženě o znásilňování kulturního zážitku!) se totiž ve finále přetaví v nepopsatelně osvobozující pocit a pokorné pochopení, a zatím nic mi letos nepřineslo tak intenzivní odměnu, jako závěr tohoto klenotu. [Netflix] (22.09.2020)

Musím přiznat, že miluju tyhle podivné filmy. A vůbec mi nevadí, že vlastně kolikrát nechápu, co – pokud vůbec – tím chtěl autor říci. Zpočátku film působí jako sonda do života mladého páru, který je spolu vlastně jen proto, aby splnil společenskou kvótu, protože o nějaké chemii se mezi nimi nedá hovořit. Spíše je to typický pár, který je spolu i přesto, že vlastně není o co stát. Po příjezdu do domu rodičů se děj zvrtne a začne přeskakovat mezi obdobími a v čase. Pár následně odjíždí zpět domů a v autě mluví zdánlivě o nesouvisejících tématech, což bylo to nejslabší místo. Prázdné tlachání o neznámých knihách a filmech. A taky mě rozčiloval Jake, který neustále opravoval ostatní v jejich výslovnosti. V tomhle bodě už mě ta neustálá neproměnnost prostředí velmi unavovala dokázal jsem se jen proklikat ke konci, kde bylo něco o škole, představení a bla bla bla. Takže pokud se v posledních 20 minutách stalo něco úžasného, nemám o tom ponětí. Celou dobu jsem si vůbec neuvědomil, že Jake je vlastně Todd z Breaking Bad. Teď se vysvětluje, proč mi byl tak nesympatický :). (06.02.2021)

No čo už k tomuto napísať? Jednoducho Kaufman - originálne, komplikované, náročné na sledovanie deja, filozofujúce.... Film, ktorý si môžete vyložiť podľa seba na x spôsobov. Aj napriek tomu, moja predstava v súvislosti s filmom sa z väčšej časti naplnila, takže z tohto pohľadu veľká spokojnosť. Keby to skončilo o 20-30 minút skôr, tak idem do plna. Záver a jeho kultúrno-hopsajúca zložka filmu veľmi uškodila. Ako pozerám, nie som sám, čo má taký názor. Obrovská škoda. Inak, opäť jeden snímok, kde by sa do hlavnej postavy ako riť na šerbeľ hodil jedine Philip Seymour Hoffman. Chýba veľmi. Slušný nadpriemer. 80/100 (06.10.2020)