VOD (3)
Obsahy(1)
Co dělá člověka… člověkem? Pixar Animation Studios uvádí celovečerní film Duše, ve kterém se představí středoškolský učitel hudební výchovy Joe Gardner (v původním znění Jamie Foxx), který dostane životní šanci hrát v proslulém jazzovém klubu. Jeden chybný krok ho však přenese z ulic New Yorku do Neznáma před, což je fantastické místo, kde čerstvě narozené duše získávají před vstupem na Zemi vlastnosti, návyky i zlozvyky. Joe však na svém životě lpí a tak spojí síly s duší číslo 22 (v původním znění Tina Fey), která však vůbec nechápe, čím je zrovna lidský život tak výjimečný. A jak se Joe zoufale snaží duši číslo 22 vysvětlit, co je na životě tak skvělé, sám získává odpovědi na otázky, které si sám nesčetněkrát kladl. (Falcon)
(více)Recenze (426)
Geniální, strhující a dojemné mistrovské dílo. Pete Docter servíruje další vrchol Pixarovské tvorby ale taky další vrchol animované tvorby celkově. O tom se nedá psát - to se musí vidět a procítit. 8,5/10 ()
Mně snímek přišel velmi nezábavný a přeplácaný. Nějaké vtípky a grafické řešení se povedly, ale jinak jsem byl rád, že už film končí. Nejvíce o kvalitě snímku vypovídá fakt, že pointa musí být úplně na konci přímo vyslovena, protože ději se povede pointu přes veškerou snahu jen mírně naznačit a já jsem si ji musel hodně domýšlet. Podle mého názoru prvoplánový útok na Oscara a zasazení do černošské komunity taky bije do očí. Nejsem rasista a proto mi to vadí, protože i pozitivní rasismus je rasismus. ()
Postava 22, jakožto nikdy nenarozená duše mentorovaná všemi intelektuály historie, dělá tenhle film animákem roku. ()
Soul je další příjemná pixarovka, které však k pomyslnému topu něco chybí, jakási jiskra nebo něco hlubšího, nevím, ale necítil jsem to tam. Nápad je to však určitě dobrý a potěší i to, že to není vyloženě dětinské, ba naopak. 4,5* ()
Tak tvrdit, že má tento film duši je hrozné klišé, ale ona je to ve své podstatě pravda. Dětský animák, který dle pixarovské tradice míří na dospělé publikum a něco mi říká, že by se u toho potomci nebavili tolik jako u Shreka nebo Doby ledové. Velmi se mi líbí, jak tvůrci uchopili své pojetí duší a všeho toho Great before a Great beyond a zároveň do vlastního abstraktního světa, o němž sám film přiznává, že je jen představou, vložili fungující a silně emocionální příběh, který sice nezaujme tolik jako v případě mé oblíbené Coco, ale přesto má co do sebe. Jazzové zasazení je úžasné a velmi mě těší, že je hlavní postava Afroameričan, přestože už se mi nelíbí spory ohledně dabingů v různých zemích, které toto z nějakého důvodu stále rezonující téma doprovázejí. Kromě veškeré té syžetové roviny je film také plný skvělých odkazů, kromě zmiňovaných osobností z celého světa mě však uhodilo do tváře české jméno Jiřího Svobody, které mě donutilo jednou jedinkrát příběh stopnout a pročíst si všechna jména. Silně tedy doporučuji. ()
Hrozná blbost, děsná animace a ještě navíc jazz. Animovaná blitka roku... ()
Mám zmiešané dojmy. Téma hľadania zmyslu života je veľmi vyzretá a ocení ju predovšetkým staršie publikum, no je v kontraste s vyložene odľahčujúcimi prvkami určenými pre jednoduché pobavenie (zámena tiel a všetko z toho vyplývajúce). Na konci som čakal nejakú dojímavú pointu, ktorou ma Pixar dokázal vždy bez problémov dojať, no ani tá sa teraz akosi nedostavila. Špičkové technické spracovanie je samozrejmosť, ale samotné k vyššiemu hodnoteniu nestačí. Coco venujúce sa podobnej téme bolo niekde úplne inde. 7/10 ()
Nádherný animák pro dospělé o duši a pro duši, kde nechybí humor a výborná muzika. ()
Po V hlavě další pixarovka, kde hrají hlavní úlohu abstraktní koncepty, tentokrát duše. A zase je to doják, který je snad víc určen pro dospělé, než pro prcky. Je to fajn, ale V hlavě bylo lepší. 8/10 ()
Tohle je úplně jiná a nová chuť Pixar filmů, která mě neskutečně překvapila. Už jen hlavní téma související se smrtí byl velmi odvážný krok, u kterého bych se i bála vzhledem k tomu, že je to přeci jen animák pro děti. Nicméně se toho režiséři Pete Docter a Kemp Powers ujali velkolepě a hudba byla naprosto kouzelná, úžasná práce mistrů Trenta Reznora, Atticuse Rossa a Jonathana Batiste. Hudba byla hlavním motivem (spolu se smrtí) a dokázala mě vhodit do příběhu jednou krásnou zahranou skladbou na klavíru. Úžasný. Odvážila bych se i říct, že je tam dost filozofického kontextu, který je ale pro starší. Vřele doporučuji. ()
Rozhodne má tento animák zmysluplnú myšlienku a mal by sa volať Life nie Soul, ale to by bolo prvoplánové. Inak mi neprišiel nijako výnimočný, bol absolútne nevtipný, postavy boli neoriginálne a také mdlé, animácia pekná, ale tiež nič, čo by tu nebolo už pred rokmi. Jedine tá myšlienka a jej spracovanie boli pekne spravené. 7,1/10. ()
Další příjemný, sympatický a originální Pixar. Za mě to tohle studií pořád umí a i Duše je další fajn kousek. Přímo nadšený jsem byl pak z toho fantasy světa, který mě bavil tak, že bych si dal dvojku jen tam s Jerryama. Jinak příběhově to zase taková bomba není a po 20 minutách víte jak to dopadne, ale ta cesta do tušeného finále je tou pravou odměnou, proč si Duši pustit. ()
Dojemný příběh o životním cíli, jehož naplnění může přijít kdykoliv. I za cenu, která se jiným může zdát vysoká. ()
Pixar se už nadobro etabluje ne jako animační studio, ale jako samostatný žánr, a směle pokračuje ve svém cyklu “oživujeme koncepty a vytváříme fiktivní altersvěty”...a jeden z deseti kritiků právě preventivně usnul. Scénář Coco si podal ruku s konceptem V hlavě a je tu další oscarový animák s všeobjímajícím poselstvím...a jeden z deseti kritiků šel právě blejt. Když pomineme tradičně precizní technickou stránku, úžasně namodelovaný svět s parádními barvami i zajímavými hrátkami s rozměry, stojí za zamyšlení především to, jestli je Pixar opravdu tak originální a neotřelý, když zase vidíme hrdinu s dilematem a klapkami na očích, pofidérní dimenzi, oživlé neživé věci a tak dále a tak dále, což Pixar vždycky vytáhne ze své knihovny námětů a pak to náhodně nakombinuje a je z toho tradičně hezký a roztomilý film s myšlenkou, nebo je Pixar originální a neotřelý v několika zdánlivě zásadních detailech, přičemž jádro zůstává už dobrou řádku let beze změny...Naštěstí minimálně vizuální fantazie je aspekt, který zůstává u Pixaru na maximu, a jen stěží se může někdo divit, že tahle vděčná formule a recept na úspěch mu bude ještě dlouho vycházet. Takže ačkoliv mi Coco přišlo atraktivnější, Vzhůru do oblak originálnější, o Úžasňákových a Příšerkách už ani nemluvě, Skákací lampička se evidentně zase trefila do černého, i když s tím, jak má rozdané karty a zaběhlou praxi, se jen stěží mohla netrefit. Zvláštní zmínku si však zaslouží naprosto geniální postava účetního, který si svým pedantským cynickým tónem a neúnavným zápalem při procházení kartotéky vydobyl moje sympatie. 7/10 ()
It truly is soul touching movie. ()
Standardní pixarovka s originálnim námětem, avšak nepříliš originálnim poselstvim resp. pointou. Něco víc dospěláckýho nebo dokonce existencionálního, jak se občas objevilo v názorech tamních recenzentů, jsem hledal přece jenom marně. Navíc mě moc nepotěšil ani nepříliš sympatickej vizuál ze "světa duší". Jo, občas jsem se zasmál a v závěru si připomněl jednu starou dobrou životní pravdu, jenže tim moje nějaký zapamatování hodný zážitky z projekce končej. Na poměry Pixaru spíš lepší průměr než něco dechberoucího, takže tři silnější hvězdy budou adekvátní hodnocení. ()
Na tenhle animák bych asi s nějakou výraznější omladinou nekoukal. Je to podstatně dospělejší záležitost, ikdyž i tady se najde pár "dětských" a naivních scén. Vyobrazení posmrtného a předživého (???) světa je vcelku roztomilá záležitost a celý film je protkán filozofickými otázky co se světa a života týče. Jen je škoda, že jsme se nedozvěděli jak nakonec dopadla Dvacetdvojka, její divokou povahu a zvídavost jsem si hned zamiloval. Pixar ani s tímto výletem za lidskou duší nešlápl vedle a jedná se o milý, ikdyž občas trochu depresivní, film, u kterého citlivějším duším možná i slza ukápne. 80% ()
Ještě parádnější, než jsem si myslela. Vtipný. Chytrý. Vyvážený. Jako celkově ten koncept a světy muselo vymyslet naprosto unikátní spojení geniálních Pixarovských mozků. :) Prostě moje krevní skupina, vše vyšperkováno do detailů, které mě jednoznačně oslovovaly, hudbu nevyjímaje. Pro menší děti to musí být hodně abstraktní myšlenky, ale nikdo neřekl, že je to čistě pro děti. :) ()
Stejně jako Inside Out se mi tyhle filmy od Pixaru neskutečně líbí. Vizuálně výpadají krásně a příběh z pointou, v tomto případě poučením jak to u pohádek bývá (i když v poslední době jak u kterých), je velmi kvalitní. ()
Poněkud netradiční animák, který je podle mě jeden z nejodvážnějších a zároveň jeden z nejdospělejších animovaných filmů od studia Pixar, jehož cílovou skupinou překvapivě není dětské publikum, ale spíše sází na dospělejší diváky, kteří jsou schopni pochopit poselství a jiná různá podprahová sdělení. Snímek jako takový má krásnou hlavní myšlenku, tj. zabývá se smyslem života a vlastně i posmrtným životem, přičemž je zajímavé sledovat právě onen kontrast mezi životem na zemi a tím v posmrtné dimenzi. Jestliže jsme u Pixaru zvyklí na nádherné animace, tak věřte, že v tomto případě se studiu povedlo pomyslnou laťku pozvednout zase o trochu víš. Animace jsou vskutku dechberoucí, svět na zemi i ten posmrtný vypadá naprosto úchvatně, tvůrci si dali záležet na všemožných detailech, takže reálný svět působí neskutečně autenticky, naproti tomu ten posmrtný je nevšední, plný různých barev a tvarů, zkrátka jde poznat, že tady se někdo fakt vyřádil. Příběh se zaměřuje především na hlavní postavu učitele Joea, na jeho cestu za sebepoznáním a nalezením smyslu života, čímž otevírá docela zajímavé otázky, které nutí diváka se pozastavit a alespoň na chvíli se trochu zamyslet. Nemohu opomenout také nádhernou jazzovou hudbu, která tomu všemu dodává jistou záruku originality a nevšednosti. Celkový dojem mi ale pokazil částečně nedotažený závěr, který je až zbytečně moc otevřený, patrně kvůli plánovanému pokračování, a také zvláštní vztah mezi ústřední dvojicí. Ve finále bych ještě chtěl zmínit, že ačkoliv má Duše plno emotivních a dramatických momentů, jen málokterý mě dokázal skutečně dojmout, o slzách ani nemluvě. Jinak ale klobouk dolů, opět mistrně odvedené filmařské řemeslo. 7/10. ()